Búrská válka, Velká válka a 2. světová - 50 let na bojištích Adriana de Wiart

Búrská válka, Velká válka a 2. světová - 50 let na bojištích Adriana de Wiart
Popisek: Adrian Paul Ghislain Carton de Wiart
04 / 11 / 2017, 16:15

Adrian Paul Ghislain Carton de Wiart drží jeden zajímavý unikát: bojoval ve válkách téměř 50 let, přesto všechny přežil.

De Wiart se narodil v roce 1880 v Bruselu do aristokratické rodiny. Mladý De Wiart strávil dětství střídavě v Belgii a Velké Británii. Když mu bylo šest let, jeho matka zemřela a rodina se přestěhovalado Káhiry, kde se jeho otec živil právními službami. O několik let později se vdovec znovu oženil a syna poslal zpět do Velké Británie na studia.

To už ale ,,volala" první válka, které se mladý De Wiart zúčastnil. Byla to búrská válka probíhající od roku 1899. V necelých 20 letech tak De Wiart narukoval. Jeho první kontakt s válečným konfliktem však dopadl ,,neslavně" - byl střelen do břicha a rozkroku, ale přežil. Byl poslán z války zpět domů do Velké Británie, ale jeho rodina poté, co zjistila, že vlastně ,,nebojoval", jeho předčasným návratem nadšená nebyla. Později se De Wiart zúčastnil další války v Jižní Africe. Potom, co byli Búrové poraženi, strávil De Wiart nějaký čas v Indii, než opět zavítal do Jižní Afriky v roce 1904. O dva roky později se z něho stal naturalizovaný Brit.

První světová válka jej zastihla v britském Somálijsku, kde bojoval proti náboženské milici, která chtěla ustavit samozvaný dervišský stát. Dervišové byli stoupenci ,,alternativního" islámu, známí pro svou mystičnost a žijící v extrémní chudobě. Když chtěla De Wiartova jedntka zaútočit na jednu z pevností této milice, byl vážně zraněn v obličeji a přišel o levé oko a část ucha. Opět dokázal přežít. De Wiarta to však v žádném případě neodradilo od dalších bitev a bojů, jichž se zúčastnil. V druhé bitvě u Ypres (květen 1915) mu dělostřelecká palba doslova rozdrtila levou ruku. Navíc přišel o dva prsty. Nakonec mu vzhledem k vážnosti zranění musela být amputována ruka celá.

psali jsme: Horká studená válka a desítky mrtvých pilotů na obou stranách

Po bitvě na Sommě, které se De Wiart zúčastnil, mu bylo uděleno vysoké vyznamenání - Viktoriin kříž. V dalších bitvách De Wiart ztratil část lebky i kotníku, přesto byl stále bojeschopný, a to i v třetí bitvě u Yper v roce 1917. To byl střelen do boku. To, co zbylo z jeho ucha, bylo uplně ,,odstřeleno" v bitvě u Arrasu (duben-květen 1917). Koncem roku 1918 byl pak v bitvě u Cambrai zasažen do nohy.

Přesto, že jiný voják by všechna tato zranění pravděpodobně nemohl nikdy přežít, De Wiart na konci první světové války prohlásil, že su ,,válku" užil. Po válce se angažoval v polsko-sovětském konfliktu v roce 1920. V srpnu 1920 se vracel do Varšavy, když byl jeho vlak napaden ruskou kavalérií, která vyústila v přestřelku. I když De Wiart spadl během ní z vlaku, dokázal se na něj dostat zpět bez vážnějšího zranění.

Wiart odešel z armády jako generálmajor v prosinci 1922. Jeho vojenská kariéra však u konce zdaleka nebyla...Když vypukla druhá světová válka, zúčastnil se bojové mise v Rumunsku. I když německé letadlo zabilo jednoho muže jeho jednotky, De Wiartovi se ,,kupodivu" v této misi nic nestalo. Protože již Rumunsko nebylo bezpečné, vrátil se zpět do Velké Británie. V dubnu 1940 vedl anglo-francouzský útok na norské město Nasmos. Jejich cílem bylo dosažení Trondheimu, což se však nakonec nepodařilo. De Wiart byl poslán do Severního Irska, aby se připravil na německý útok. Uvědomil si však, že už je přece jen příliš starý na další bitvy.

psali jsme: Jediný německý sériový tank první světové války byl A7V

V roce 1941 byl ustanoven šéfem britsko-jugoslávské vojenské mise. Jeho letadlo se však při letu nad Itálií zřítilo a De Wiart se stal ,,nezvaným" hostem Italů. Snažil se několikrát utéct ze zajetí, byl však vždy chycen. Ti jej nakonec propustili v srpnu 1943, kdy byl svržen Benito Mussolini a Itálie se přidala na stranu spojenců. V říjnu 1943 se stal De Wiart osobním Churchillovým zástupcem v Číně, kde se potkal i s Mao Ce-tungem. Nakonec z armády definitivně odešel v roce 1947 v hodnosti generálporučíka.

De Wiart dokázal během válek, bitev a konfliktů, jichž se zúčastnil přežít skutečně nemyslitelné. Byl několikrát oceněn vysokými vyznamenáními. Zemřel v roce 1963 ve věku 83 let.

 

Zdroj: warhistoryonline.com

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace
e-mail:
heslo:
CapsLock je aktivní.
Chyba: zadaný e-mail nebo heslo je špatně!
e-mail: