Management bezpečnostních rizik – audit jako nedílná součást připravenosti managementu na krizové situace v hotelnictví

Management bezpečnostních rizik – audit jako nedílná součást připravenosti managementu na krizové situace v hotelnictví
13 / 09 / 2017, 16:00

Management bezpečnostních rizik v hotelovém průmyslu představují především oblasti, jako jsou: produktivita a bezpečnost procesů, motivace zaměstnanců, kvalita nabízeného produktu (hotelové zařízení), a z toho vyplývající ekonomické výsledky a v neposlední řadě konkurenceschopnost.

Řízení rizik (Risk Management) v hotelovém průmyslu, ale nejen tam, je oblast řízení zaměřující se na analýzu a snížení rizika, pomocí různých metod a technik prevence rizik, které eliminují existující nebo odhalují budoucí faktory zvyšující riziko. Riziko je všudy přítomným a charakteristickým průvodním jevem fungování organizací v soudobém turbulentním prostředí (Smejkal, 2003).  Řízení rizik je soustavná, opakující se sada navzájem provázaných činností, jejichž cílem je řídit potenciální rizika, tedy omezit pravděpodobnost jejich výskytu nebo snížit jejich dopad (Merna, Thani, 2008). Účelem zavedení managementu bezpečnostních rizik a jeho řízení rizik je předejít problémům či negativním jevům, vyhnout se krizovému řízení a zamezit vzniku problémů. Řízení rizik se skládá se ze čtyř vzájemně provázaných fází, a to z identifikace rizik, zhodnocení rizik, zvládnutí rizik (respektive jejich zmírnění) a monitoringu rizik. Odpovědnost za řízení rizik je v organizacích rozložena v rámci celého managementu. Nejvyšší odpovědnost má přirozeně vlastník, statutární orgán a nejvyšší management (top management) společnosti (Rais, 2002). Správné nastavení interního auditu managementu bezpečnosti vedení hotelových společností tyto společnosti „zoceluje“ a chrání každodenní provoz pod strukturovaným organizačním bezpečnostním systémem řízení. Cokoliv slabšího ohrožuje existenci managementu, schopnost vedení a plnění jeho misí.

Vytvoření zásad

Existuje deset auditovatelných oblastí, ve kterých může bezpečnostní management vytvořit a udržovat spolehlivé, účinné a bezpečné systémy a strategie – pro management hotelových společností, řadové zaměstnance, ale může být využit i pro dodavatele.

 Management musí vytvořit psané bezpečnostní zásady, použitelné pro daný provoz, které jsou:

  • konzistentní s ostatními zásadami hotelové společnosti a s vedoucími jednotlivých oddělení
  • určené konkrétně pro plánované bezpečnostní záměry, cíle a programy
  • konzistentní s celkovou strategií hotelové společnosti při řízení hrozeb a rizik dané organizace a druhem a rozsahem jejích služeb
  • jasné ve vyjádření celkových/širokých cílů řízení bezpečnosti hotelových provozů
  • zdokumentované, zavedené a monitorované (kontrolované)
  • komunikované všem úrovním managementu, řadovým zaměstnancům i třetím stranám, včetně dodavatelů, a návštěvníků, kteří musí být upozorněni o svých povinnostech, týkajících se bezpečnosti

Řízení programů

Účinné řízení bezpečnostního programu vyžaduje nepřetržité sledování jeho účinnosti, zakázek a dodavatelů, zavedení kontrol a včasné identifikace potenciálních problémů. Management musí zhodnotit všechny svoje výdaje a rozdělit svoje omezené zdroje podle toho, jak moc tyto finanční výdaje omezí jejich zranitelnost. Viz obrázek č. 2. 

 

graf1

Obrázek č. 2: Vzorec náklady vs. účinnost (vzorek)

Osa X: Spokojenost/účinnost

Osa Y: Výdaje

Kvadrant I.

Nízké náklady/Nízká návratnost

Kvadrant II.

Účinnost/Optimálnost

Kvadrant III.

Konkurenční výhoda

Kvadrant IV.

Vysoké náklady/nízká návratnost

Zdroj: Le Hotels

Jak naznačují šipky ilustrativního obrázku č. 2, tak management by měl omezovat výdaje, které jdou na neúčinné programy. Cílem řízení programů (s programy, zobrazovanými jako malé pyramidy) je přesunout programy do Kvadrantu II. a III. Programy v Kvadrantu I. jsou zdánlivě v pořádku, ale mohou plodit sebeuspokojení, a pro sebeuspokojení už není v hotelové bezpečnosti místo. Programy nebo projekty, které spadají do Kvadrantu IV., jsou nepřijatelné a vyžadují přímou (a pravděpodobně nevítanou) nápravnou akci. Současně s tím musí hotelový management být zodpovědný a mít pravomoci k řízení programů, které jsou konzistentní s dosažením zásad řízení bezpečnosti a s vytyčenými cíli. Informace o tom všem je třeba předat všem zúčastněným.

Řízení bezpečnostních rizik v hotelové společnosti

Řízení bezpečnostních rizik, stejně jako další zaměřené strategie na řízení rizik, vyžadují, aby management identifikoval a odhadl „rizika“ co se týče hrozby, klíčovosti a zranitelnosti řízení hotelové společnosti. Management musí ustanovit a udržovat strategie pro průběžnou identifikaci, odhad a zmírňování všech rizik, především těch, které se týkají organizační bezpečnosti hotelových provozů.  Zmírňování znamená identifikaci a zavedení účinných opatření. Při provádění opatření se z odhadu rizika stává řízení rizika. Velmi účinným nástrojem kontroly je informační systém. Možnosti nastavení přístupových práv a jejich rozsahu, vysoká míra automatizace (hlavně prvotní sféry) omezují rizika již při zadávání dat. Nastavením a existencí takových reportů a kontrol v nich lze chybu snadno identifikovat. Rozhodujícím faktorem pro výši nákladů pro řešení chyby nebo škody je čas, během kterého se identifikuje. Opět platí, čím delší je doba identifikace problému, tím dražší a časově náročnější je jeho náprava.

Účinná strategie odhadu bezpečnostních rizik v hotelnictví by měla zahrnovat identifikaci (v odpovídajících případech):

  • hrozeb a rizik fyzického selhání bezpečnostního managementu, jako je funkční selhání, náhodné poškození, záměrné poškození, nebo teroristický či zločinný útok
  • operačních hrozeb a rizik včetně kontroly bezpečnosti, lidského faktoru a dalších aktivit, které ovlivňují výkon, stav a bezpečnost hotelové společnosti
  • faktorů mimo kontrolu organizace, jako je selhání externě dodávaného (např. Outsourcovaného) vybavení a služeb
  • bezpečnostního vybavení, včetně výměn, údržby, informačního a datového managementu a komunikací
  • všech dalších hrozeb 

Jak jsme výše nastínili, řízení bezpečnosti rizik (Risk Security Management) je oblast řízení zaměřující se na analýzu a snížení rizika, pomocí různých metod a technik prevence rizik, které eliminují existující nebo odhalují budoucí faktory zvyšující riziko. Riziko je všudy přítomným a charakteristickým průvodním jevem fungování organizací v soudobém turbulentním prostředí. Management bezpečnostní řízení rizik je soustavná, opakující se sada navzájem provázaných činností, jejichž cílem je řídit potenciální rizika, tedy omezit pravděpodobnost jejich výskytu nebo snížit jejich dopad. Účelem řízení rizik je předejít problémům či negativním jevům, vyhnout se krizovému řízení a zamezit vzniku problémů. Management řízení rizik se skládá se ze čtyř vzájemně provázaných fází, a to z identifikace bezpečnostních rizik, zhodnocení bezpečnostních rizik, zvládnutí bezpečnostních rizik (respektive jejich zmírnění) a monitoringu bezpečnostních rizik a následného auditu bezpečnostních rizik.

obr.2

Obrázek č. 1: Fáze řízení rizik

Zdroj: Vlastní zpracování autorů článku

Před zahájením hotelového provozu je důležité stanovit možná rizika, která mohou v souvislosti s tímto projektem vzniknout. Výše jsme nastínili, že některá z rizik vznikají již před zahájením - například špatně definovaný cíl projektu - je proto nezbytné si vymezit všechny možné druhy rizik, se kterými se můžeme setkat. Každá činnost je jedinečná a nese v sobě svá specifická rizika (Smejkal, Rais, 2009). Rizikový management neboli proces řízení rizika je založen na těchto jednotlivých fázích:

1)      poznání a kvantifikace rizik – zahrnuje sestavení kompletního seznamu potenciálních rizik, která ohrožují firmu. U jednotlivých rizik je nutné také promyslet pravděpodobnost výskytu a mírů závažnosti důsledků na činnost firmy či průběh podnikání. Charakter rizik je vždy závislý na předmětu činnosti podnikání (mohou být průmyslová, finanční, právní apod.).

2)      analýza rizik – cílem je klasifikovat možná rizika dle pravděpodobnosti výskytu a závažnosti dopadů a stanovit jejich vliv na jednotlivé oblasti řízení v podniku. Podnikatel by si také měl vhodně zvolit priority rizika.

3)      hodnocení rizika – v této fázi by měly být stanoveny cíle firmy a způsoby prevence či snižování podnikatelských ri­zik (Merna, Thani, 2008).

Bezpečnost zásobování hotelových společností

Každá hotelová společnost má zásobovací úsek. Požadavky na bezpečnost a doprovodná rizika během různých fází procesu mohou hluboce ovlivnit provoz, produkty nebo služby. Identifikace, zhodnocení a zmírnění hrozeb, pocházejících z dodavatelského řetězce, je stejně důležitá, jako tytéž činnosti na vašem vlastním „území“, tedy týkající se vlastních výrobků, které připravuje hotelový personál.

Management bezpečnostních rizik by měl, kontrolovat jednak vlastní výrobky, ale také externí dodavatele surovin. Mohou tak učinit když:

  • identifikují všechny linie/uzly zásobovacího řetězce a zajistí, aby podléhaly daným zásadám řízení bezpečnosti, a zmírní tím nepřijatelná rizika
  • přezkoumají zdokumentované postupy pro situace, v nichž by mohl nedostatek daných postupů vést k selhání průběhu kontrolní činnosti
  • zavedou požadavky na bezpečnost pro dodavatele zařízení, zboží či služby, které mají vliv na úspěšnost zajištění služeb
  • poskytnout posílené a zvícenásobené formy komunikace

Kde se mění stávající standardy zařízení, měla by nová dokumentace vzít ohled na doprovodné změny ve struktuře managementu, jeho úlohách a zodpovědnosti. Zdokumentovat by se také měly zásady řízení bezpečnosti, záměry, cíle nebo programy, postupy nebo procedury a úvod k nové bezpečnostní infrastruktuře, vybavení nebo technologii. Kontrola zásobování také znamená provádět audit v souladu s právními, zákonnými a dalšími regulačními bezpečnostními požadavky, kontrola cílů řízení bezpečnosti, dodávek potravin a jiného zboží poskytují požadovanou úroveň zabezpečení (nákladní auta, kontejnery, skladiště atd.) Podle našich zkušeností nemůžete mít dodavatelský „řetězec“ pod kontrolou bez proveditelného a silného auditování.

Komunikace a dokumentace v hotelnictví

Management hotelnictví musí mít bezpečné, posílené a zdvojené postupy pro šíření relevantních informací o řízení bezpečnosti. To se týká jak outsourcovaných, tak domácích služeb. To je obzvlášť důležité v případě, kdy se pracuje s citlivými informacemi, jako jsou osobní data zaměstnanců, klientů, ale i dodavatelů.

Dokumentace systému řízení bezpečnosti obsahuje mimo jiné:

  • rozsah, zásady, cíle a záměry sytému řízení bezpečnosti hotelových společností
  • popis hlavních součástí systému řízení bezpečnosti a jejich interakcí, s odkazy na související dokumenty
  • dokumenty, jako jsou záznamy, které organizace určí coby nezbytné pro účinné plánování, služby a ovládání procesů, spojených s významnými bezpečnostními riziky

Připravenost na krizové situace a následná odezva na ně

Krizovou odezvu můžeme chápat jako běžnou operaci, rychlejší než normálně – nebo jako něco úplně jiného. Hotelová společnost, pečující o svoji bezpečnost, musí zavést, implementovat a udržovat odpovídající plány a postupy (včetně vytvoření záložních záznamů či složek) pro případnou odezvu na prolomení bezpečnosti, krizové situace, anebo zmírnění pravděpodobných následků. Audit krizových plánů a postupů by měl zahrnovat všechny hodnotící (a všechny testovací) informace, které mohou být vyžadovány pro identifikované hotelové budovy nebo služby, během či po událostech a krizových situacích, aby mohly dál plnit svoji funkci. Nejlepší krizové plány hotelových společností, měly hotelové společnosti ze Spojených států na pobřeží Mexického zálivu, a to z důvodu častých silných a každoročních hrozeb hurikánů. Na základě krizových scénářů by se měli management a řadový zaměstnanci pravidelně podrobovat školením na krizi, odezvu a plány obnovy „zátěžovým testům“, obzvlášť po událostech nebo krizích, způsobených prolomením bezpečnosti a hrozbami. Tyto postupy by měli být testovány v pravidelných frekvencích, alespoň čtyřikrát do roka. Podpůrný program interních nebo externích auditů také potvrdí, jestli hotelová organizace vyhovuje odpovídající legislativě a regulacím, má nejlepší postupy, zásady a cíle, ustanovené majiteli či akcionáři. Management bezpečnosti musí schraňovat a ukládat záznamy výsledků, nálezů a požadovaných preventivních a opravných opatření. Manažeři a řadoví zaměstnanci, kteří berou bezpečnost vážně, mohou auditovat plány řízení bezpečnosti, postupy a schopnosti. Bezpečnostní audity mohou obsahovat pravidelná hodnocení, testování, souhrnné zprávy po incidentech, vyplývající poučení, hodnocení výkonnosti a cvičení. Významná zjištění a postřehy se po zpracování mohou odrazit v revizích či modifikacích zásad a postupů hotelových společností.

Způsoby snižování rizika - preventivní a nápravná opatření

Snižování bezpečnostního rizika může probíhat ve dvou formách. První skupinu tvoří preventivní opatření, která mohou eliminovat či alespoň snižovat rizika. Patří sem pojištění, rozdělení rizika mezi více účastníků, ale i pečlivý výběr pracovníků a zavedení důsledných kontrol. Druhou skupinu tvoří opatření, která snižují dopady konkrétních rizik, která ohrožují firmu. Hotelová společnost by měla mít vypracován určitý krizový či havarijní plán pro případy nečekaných událostí, jako mohou být povodně, požár či havárie technologických zařízení. Jednotlivé postupy pro snižování rizika se volí podle jeho závažnosti – viz tabulka. 

tabulka

Zdroj: Upraveno podle Jarolímek, Polášek, 2013, s. 70 až 71 

Rizika typu A jsou málo pravděpodobná a mají nízký či mizivý dopad. Tato rizika by měla být zahrnuta do agend kontrolních schůzek podniku.  Rizika typu B již vyžadují větší pozornost. Management by se měl zaměřit na identifikaci událostí nebo úkolů, které povedou ke spuštění rizika. Preventivním sledováním těchto událostí může prověřit některého z pracovníků projektového týmu. Rizika typu C jsou typem rizik, která jsou závažná. Důležité je identifikovat aktivity, které zamezí vzniku událostí s negativním dopadem na chod hotelu.  Definované represivní aktivity je vhodné zanést přímo do dokumentů podniku ve formě úkolů.  Rizika ohodnocená jako D jsou natolik významná, že preventivní i represivní opatření nemusí postačit k eliminaci rizika. Zde je třeba uplatnit postupy krizového řízení (Dvořák, 2008).  Audit – Nevyhovující prvky – Preventivní a nápravná opatření – Opravení/zlepšení. Auditoři (ať už je nazýváme jakkoliv) odhalí „nevyhovující prvky“. Identifikují potřebu buď preventivního, nebo nápravného opatření. Vrcholné vedení by mělo a musí podporovat negativní nálezy auditu a zahájí preventivní nebo opravných opatření. Následně management očekává zpětnou vazbu a odezvu, aby dokázal změřit úspěšnost (nebo neúspěšnost) těchto opatření. Audit managementu bezpečnosti se neliší od auditů jiných.

U většiny bezpečnostních rizik je prevence levnější než napravování škod, ať už hovoříme o škodách finančních, lidských, majetkových či zákaznických. Základními faktory v systému řízení hotelových společností se staly informace, rizika a řešení. To s sebou přináší i nové výzvy k rozšíření služeb směrem k zákazníkům, neboť je třeba tyto zmíněné tři faktory komplexně propojit v integrální analytický systém, který je schopen podporovat strategická, operativní nebo krizová rozhodnutí managementu hotelového průmyslu. Pro každé riziko je třeba kromě jeho popisu dále odhadnout pravděpodobnost vzniku a související negativní finanční dopady. Dobře nastavený systém rizik v hotelové společnosti poskytuje managementu vyšší jistoty v jejich činnosti a současně hotelové společnosti snižuje provozní náklady. Proto je potřeba, integrovat jednotlivé dílčí systémy, které dnes většinou v hotelových společnostech fungují odděleně.

Proč zavádět management bezpečnostních rizik

Hotelovým společnostem může zavedení managementu bezpečnostních rizik pomoci překonat a zvládnout rizika a neočekávané krize, snížit jejich dopady na činnost hotelové firmy a hospodářský výsledek a v neposlední řadě rizikový management vede také k poklesu nákladů kapitálu hotelových společností.

Mezi klíčové pojmy v oblasti řízení rizik se řadí:

  • Aktiva (Assets) - pojem, který označuje majetek podniku či hospodářské prostředky. Pod pojmem majetek rozumíme souhrn všech věcí, peněz, pohledávek a jiných majetkových hodnot, které patří podnikateli a slouží k podnikání. Aktiva jsou prostředky kontrolované podnikem, u kterých se předpokládá, že přinesou podniku budoucí ekonomický užitek (Sedláček, 2004).
  • Hrozba (Threat) - je pojem používaný v řízení rizik pro označení zdroje nějaké negativní události, síly, osoby či aktivity, která chce nebo může poškodit nějakou hodnotu (aktivum). Někdy se též používá pojem nebezpečí. Hrozba má nežádoucí vliv na bezpečnost nebo může způsobit škodu, ztrátu, nežádoucí změnu, či jiný nežádoucí jev. Hrozbou mohou být živelné pohromy (např. povodeň, požár, kalamita atd.), havárie (např. dopravní nehoda, kontaminace vody, výbuch, radiace, atd.), sociální, společenské chování (např. válečný konflikt, zločin, atd.), ekonomické chování finančního trhu (například. Finanční krize, pohyb měnového kurzu, nedostupnost úvěru, atd.) nebo chování jednotlivců (například. Chyba obsluhy, krádež, neoprávněné užívání, zneužití pravomoci atd.), (Grasserová et al., 2012).
  • Identifikace rizik - jednou z hojně využívaných metod k identifikaci rizik je brainstorming. Tato forma spontánní diskuse získala v oblasti řízení široké uplatnění, zejména pro svou logičnost a jednoduchost (Dvořák, 2008).
  • Klasifikace rizikviz tab. 1
  • Ohrožení (Exposure) - pojem, který označuje potenciální nebezpečí, které může, ale také nemusí nastat. Jedná se o typ rizika. Daná riziková situace nepředstavuje sama o sobě pro firmu výdaje, ovšem ty může generovat ochrana před ohrožením (např. pojištění nebo dodatečná investice). Pokud není riziko zvládnuto, může vyústit v poruchu. Důležitou součástí managementu rizik je na budoucí rizika se připravovat.
  • Protiopatření (Countermeasures) - pojem používaný v řízení rizik pro označení čehokoliv (řídící normy, změněný proces, technický prostředek), co je navrženo za účelem snížení hrozby a zranitelnosti a tedy snížení budoucího rizika. Opatření se dělají na základě předchozí analýzy rizik. Opatření buď mohou chránit aktiva, nebo pomáhají detekovat blížící se hrozbu.
  • Pojištění- druh finanční služby, kterou poskytují pojišťovny. Základním principem pojištění je rozložení výdajů na úhradu nějakého negativního jevu, jako je havárie, zcizení, ztráta a podobně, na delší časové období do pravidelných splátek. Pojištění je tak určitou formou řízení rizik, kdy se snaží tlumit dopad určitých negativních událostí na organizaci a rozložit finanční nároky této negativní události do delšího časového období. Pojištění umožňuje organizacím, aby se ochránili před neočekávanou ztrátou či výdajem a předešly tak významným finančním potížím za rozumně dostupnou sazbu pojištění.Pojištěná organizace či podnik musí vždy zvažovat velikost a míru rizika neočekávané události a výši pravidelných plateb pojištění, které za určené časové období zaplatí. Podniky a organizace využívají zpravidla tyto typy pojištění:

a)      Pojištění majetku

b)      Živelní pojištění - kryje škody na majetku způsobené živelním rizikem (např. požár, povodeň, vichřice, blesk, výbuch)

c)      Technická pojištění – kryje pojištění stavebních a montážních rizik

d)     Pojištění přerušení provozu – kryje následné škody, které vznikly v důsledku přerušení provozu

e)      Pojištění proti odcizení – kryje majetek nejen v případě jeho odcizení nebo poškození pachatelem

f)     Dopravní pojištění (pojištění přepravy) – kryje riziko poškození, zničení, odcizení či ztráty věci během přepravy

g)      Pojištění odpovědnosti za škodu

h)      Pojištění právní ochrany

i)        Pojištění finančních ztrát

j)        Pojištění pohledávek

  • Pravděpodobnost rizika lze kvantifikovat ve dvou rovinách. První z nich je míra pravděpodobnosti, že daná nejistá událost nastane. Hodnotit míru pravděpodobnosti lze pomocí kvantifikace (nejčastěji prostřednictvím procentuálního vyjádření) nebo slovního vyjádření (riziko malé, střední, vysoké). Druhou rovinou je měření dopadu rizika v rovině poškození podniku. I v tomto případě lze volit mezi číselným (nejčastěji peněžním) nebo slovním hodnocením (škoda na projektu nízká, střední, vysoká), (Dvořák, 2008).
  • Prevence  - pojmem prevence rizik se rozumí všechna opatření, která mají za cíl předcházet rizikům, snižovat je na přijatelnou úroveň a realizovat účinná preventivní opatření k jejich odstranění.
  • Riziko- riziko znamená hrozbu, potenciální problém, možnost selhání a neúspěchu, ale také to může být příznivá vyhlídka nebo šance. Nejdůležitějšími charakteristikami rizika jsou:a)míra rizika – pravděpodobnost, že riziko nastane; b)dopady rizika – důsledky, které se projeví, pokud nastane riziková situaci; c)předvídatelnost rizika – šance, že riziko lze předem identifikovat a předvídat
  • Úroveň rizika – je dána hodnotou aktiva, jeho zranitelností (viz níže) a úrovni hrozby. Úroveň rizika závisí i na dalších faktorech, jako pravděpodobnost výskytu nežádoucí události, citlivost na změnu, externí vlivy nebo vývoj rizika v čase (Grasserová et al., 2012).
  • Zranitelnost (Vulnerability) - pojem používaný v řízení rizik pro označení slabiny či nedostatku (aktiva). Zranitelnost umožňuje uplatnění hrozby. Při analýze rizik je zranitelnost vlastností aktiva. Zranitelnost je charakterizována především pomocí dvou faktorů: a) citlivosti (náchylnosti ke způsobení rizika hrozbou); b) kritičnosti (význam aktiva pro organizaci, jednotlivce či systém). Zranitelnost společně s hrozbou slouží k posouzení velikosti rizika. Při srovnatelné úrovni hrozby vede nižší míra zranitelnosti k nižší míře rizika a opačně.

 

 Závěr

Informaci z předloženého článku lze využít mnoha způsoby a audit bezpečnostního managementu hotelových společností má značný a nutný potenciál. Možnosti průběžného zlepšování, které vyplynou z auditu, jsou široké jako kyberprostor a rozeznatelné jako kancelářský nábytek. Bezpečnostní management hotelových společností musí být součástí každodenní „operativy“. Výsledky bezpečnostních auditů by měly být katalyzátorem všech revizí systému řízení bezpečnosti společně s analýzou nákladů a výnosů, rozvrhů, rozboru rizik a dalších kroků. Je nutné zavést zásady a postupy, identifikovat hrozby, provést odhad rizik, implementovat procesy, identifikovat nápravná opatření a přijmout za svoji ideu průběžného zlepšování. Hotelová společnost představuje mnoho lidí, mnoho konfliktů. Je důležité si uvědomit, že řízení rizik v hotelovém průmyslu není jen o včasném splácení případných pohledávek úvěrových, či svým dodavatelům za odebrané zboží, jako jsou suroviny, praní prádla, dodávky vody, elektřiny a plynu, odvody DPH, odvody sociálního a zdravotního pojištění atd., ale i pravidelné kontroly plateb za vámi poskytované služby, které vaši obchodní partneři odebírají (ubytování, stravování aj.), tedy včasné splatnosti faktur, ale také, o včasném plnění závazků vůči vašim zaměstnancům, tedy včasné provedení (zaplacení) mezd. Spolehlivě platící firma signalizuje, jak se společnost staví ke svým závazkům. A to řádně a včas. Vzájemná znalost platební morálky usnadňuje navazování obchodních partnerství, kdy víte, že za své zboží či služby dostanete zaplaceno.

 Použitá literatura

DVOŘAK, D. Řízení projektů. Nejlepší praktiky s ukázkami v Microsoft Office. Brno: Computer Press, a.s., 2008. ISBN 978-80-251-1885-6

GRASSEROVÁ, M. a kol. Analýza podniků v rukou manažera. 2. vyd. Brno: BizBooks, 2012. 325 s. ISBN 978-80-265-0032-2.

JAROLÍMEK, M., POLÁŠEK, J. Projektový management I a II. České Budějovice: Občanské sdružení Chance in nature- local action Group a Jihočeská univerzita v ČB, Ekonomická fakulta, 2013. ISBN 978-80-7394-407-0

MERNA, T., THANI-AL, F. Corporate Risk Managament. Second Edition. Hoboken: Wiley,  2008. ISBN 978-0470518335

RAIS, R. Úvod do řízení podniku v krizi. Vyd. 1. Brno: Rašínova vysoká škola, 2010. 103 s. ISBN 978-80-87001-20-2

SEDLÁČEK, J. Účetnictví podnikatelů po vstupu do Evropské unie. Praha: C.H.Beck, 2004. ISBN 80-7179-859-2

SMEJKAL, V., RAIS, K., Řízení rizik ve firmách a jiných organizacích, 3 rozšířené a aktualizované vydání, Grada, Praha 2009, ISBN 978-80-247-3051-6

 

Autoři: Marek Merhaut, Petr Lžičař

 

Kontaktní adresa na autory článku

PhDr. Marek Merhaut, Ph.D., MBA, Vysoká škola hotelová v Praze 8, Svídnická 506, 18100 Praha 8 / Email:

Ing. Petr Lžičař, Cluster Manager, Le Hotels Group, Truhlářská 16, 110 00 Praha 1, Email:

 

 

 

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace
e-mail:
heslo:
CapsLock je aktivní.
Chyba: zadaný e-mail nebo heslo je špatně!
e-mail: