Migrace cizinců do ČR: klid před bouří nebo nejsme zemí zaslíbenou?

Migrace cizinců do ČR: klid před bouří nebo nejsme zemí zaslíbenou?
Autor: http://commons.wikimedia.org/Timothaus|Popisek: Ilustrační foto
30 / 09 / 201420:00

Ministerstvo vnitra ubezpečuje: situace je stabilní a v cizineckých komunitách je klid. Jsme na jednom z posledních míst v žebříčku "žádaných" zemí - až na 22. místě z 28 států.

Na začátku září letošního roku projednávali poslanci Výboru pro bezpečnost zprávu ministerstva vnitra o migraci cizinců v roce 2013. Poslanci zpovídali náměstka ministra vnitra JUDr. Ing. Nováčka a ředitele Odboru azylové a migrační politiky PhDr. Haišmana. 

Během prvních šesti měsíců letošního roku bylo zachyceno celkem 2028 osob, které se pokusily přes naši republiku dostat do zemí západní Evropy. Je to „pouze“ o 172 lidí více než minulý rok. Tito lidé nemají v úmyslu u nás zůstat. Sloužíme jim jen jako tranzitní země. Ministerstvo však nevylučuje, že se v budoucnu dostaneme do podobné situace, která je známá z Francie, Velké Británie nebo Holandska, tedy že případná migrace bude směřovat do komunity cizinců, která již u nás vznikla v minulosti.

Migrační vlna z východu

Může se ale objevit migrační vlna z Ukrajiny, nicméně ministerstvo uvedlo, že díky jednáním se zúčastněnými státy nedochází ke zvýšení počtu utečenců z této oblasti. ČR eviduje pouze několik desítek žádostí o azyl. Situace se však může změnit s ohledem na nejasný vojenský a politický vývoj v této oblasti. Co je podstatné: v tuto chvíli nedochází ke zvyšování počtu ukrajinských občanů na našem území.

ČR již jednou krizi v souvislosti s válkou zvládla, v Jugoslávii

Tehdy jsme byli schopni postarat se o 10 tisíc utečenců. 

Migrační vlna ze středomoří se nás v minulosti také nedotkla

V důsledku syrské krize se tehdy jednalo o příliv imigrantů do Schengenského prostoru především z východního středomoří. Příliv imigrantů byl na trase mezi Libyí a ostrovem Lampedusa; v tomto případě však selhala nejen EU jako celek, ale především státy, kterých se přímo týkala (Itálie, Malta). Tato vlna byla a je otázkou pro další jednání v rámci EU, která vyjednává o případných kvótách o rozdělení migrantů. ČR se připravuje na to, aby byla schopna absorbovat případnou vlnu utečenců. Přestože nepatříme mezi cílové země syrských žadatelů o azyl, ČR považuje za prioritu především stabilizaci syrských uprchlíků v místě jejich aktuálního pobytu. Proto poskytuje finanční prostředky na humanitární pomoc pro obyvatelstvo v Sýrii i pro potřeby uprchlíků v sousedních zemích, zejména v Libanonu a Jordánsku. Celkový objem humanitární pomoci a další asistence ze strany ČR, poskytnutý v souvislosti s konfliktem v Sýrii v letech 2012 až 2013, činil více než 120 mil. Kč.

ČR není pro uprchlíky zemí zaslíbenou

Na našem území bylo v loňském roce evidováno 446 503 cizinců s přechodným nebo trvalým pobytem (v roce 2012 to bylo 442 tisíc cizinců). Cizinci tvoří přes 4% celé populace, ale je třeba si uvědomit, že do této skupiny jsou započítáni i slovenští občané (cca 90 tisíc). Přes 50% cizinců je potom rozmístěno především na území Středočeského kraje včetně hlavního města.

Od začátku letošního roku požádalo o azyl pouze 400 cizinců, ale v sousedním Německu bylo těchto žádostí přibližně 100 tisíc - lze to interpretovat i tak, že nejsme dostatečně atraktivní cílovou zemí. Současně to ministerstvo zdůvodňuje částečně i tím, že má „vybalancovanou migrační politiku“.

Důvody „neatraktivity“ naší země jako cílové destinace ministerstvo neuvedlo, lze jen spekulovat, proč cizinci nemají ve větší míře zájem zůstat v ČR. Zda je odrazují byrokratické překážky a s tím spojená údajná korupce nebo to, že prostě nejsme „dobrou adresou“, nevíme.

Česko je tedy až na 22. místě žebříčku v počtu žadatelů o azyl v rámci celé EU, zatímco suverénně vede Německo s neuvěřitelným počtem 126 995 žádostí (viz graf).

Počet žadatelů o azyl v EU 2013

Naopak při srovnání počtu žadatelů o azyl mezi roky 2012 a 2013 vede Maďarsko, které vyřídilo téměř 8 krát víc žádostí (viz graf).

Změna počtu žadatelů o azyl 2013

Co je důležité - z hlediska tranzitní nelegální migrace Česká republika nebyla součástí hlavních migračních tras, byť k záchytům v menším rozsahu docházelo (např. tranzitní migrace státních příslušníků Ruska čečenské národnosti, kteří požádali o mezinárodní ochranu v Polsku a přes ČR směřovali především do Německa a Rakouska; tranzitní migrace zejména občanů Afghánistánu a Sýrie v úkrytech dopravních prostředků s převaděči nebo za využití vlakových spojů, kteří směřovali především do Německa).
V tu dobu byl rovněž zaznamenán nejnižší počet podaných žádostí, celkem 707, o mezinárodní ochranu v naší historii. Migrační vlny ze západobalkánských zemí se nám rovněž vyhnuly a spíše jsme byli v minulosti okrajově zasaženi zvýšenou migrací syrských uprchlíků v důsledku ozbrojeného konfliktu v zemi.

Čeká nás ale jiný problém - skokový nárůst žádostí o české občanství 

Jedná se o ty cizince, kteří už u nás žijí. A protože byl schválen zákon č. 186/2013 Sb., o státním občanství České republiky, ministerstvo vnitra očekává na konci tohoto roku, že těchto  přibližně 200 tisíc cizinců bude dříve nebo později žádat prohlášením o české občanství. Zástupce MV ČR uvedl: „Všichni ti, kteří poukazovali v minulosti na to, že ČR uděluje velmi málo občanství v průběhu jednotlivých let, na konci tohoto roku budou velmi spokojeni. Nejsem si jist, zda budou velmi spokojeni z hlediska zachování bezpečnosti“.

Poslanci PhDr. Korte (TOP 09) a Mgr. Černochová (ODS) uvedli, že se při tvorbě zákona mělo jednat pouze o bývalé občany Československa. Poslanec Ing. Chalupa (ANO2011) vznesl požadavek, aby se tato otázka dostala na půdu parlamentu jako možná legislativní změna, pokud se jedná o bezpečnostní riziko.

 

 

Podobné články

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace
e-mail:
heslo:
CapsLock je aktivní.
Chyba: zadaný e-mail nebo heslo je špatně!
e-mail: