Kam zaparkovat své auto aneb placené parkoviště nemusí být vždy hlídané

Kam zaparkovat své auto aneb placené parkoviště nemusí být vždy hlídané
Autor: flickr.com|Popisek: parkoviště
01 / 03 / 2017, 16:00

Rád bych čtenáře seznámil s odpovědnosti provozovatele placeného parkoviště za způsobenou škodu na zaparkovaném vozidle.

Pravděpodobně každý z nás někdy využil placeného parkoviště k zaparkování svého vozidla. Lze se však za každých okolností domáhat na provozovateli placeného parkoviště náhrady škody, která na zaparkovaném vozidle může vzniknout např. krádeží či poškozením?

Ustanovení § 2945 odst. 1) občanského zákoníku týkající se škody na odložené věci (v našem případě vozidla) k dané problematice uvádí: Je-li s provozováním nějaké činnosti zpravidla spojeno odkládání věcí a byla-li věc odložena na místě k tomu určeném nebo na místě, kam se takové věci obvykle ukládají, nahradí provozovatel poškození, ztrátu nebo zničení věci tomu, kdo ji odložil, popřípadě vlastníku věci. Stejně nahradí škodu provozovatel hlídaných garáží nebo zařízení podobného druhu, jedná-li se o dopravní prostředky v nich umístěné a o jejich příslušenství.

Z výše uvedeného tedy vyplývá, že odpovědnou osobou je provozovatel parkoviště, jemuž zákon ukládá povinnost hradit způsobenou škodu na zaparkovaném vozidle, a to bez ohledu na protiprávnost a zavinění, pokud na vozidle vznikla škoda ztrátou, zničením či poškozením. A tady pozor. Nejedná se však o všechna parkoviště (garáže či jiné parkovací plochy), ale pouze o parkoviště se zárukou hlídání vozidel ze strany provozovatele. Není přitom významné, jaký způsob hlídání provozovatel zvolí a zda jej nakonec skutečně vykonává, rozhodující je, zda právě takovou službu nabízí a řidič jeho nabídku přijme. K povinnosti hlídat vozidla se provozovatel parkoviště může zavázat smlouvou, často uzavíranou pouhým umístěním vozidla na určitém místě, lze-li ovšem dovodit, že doplňková služba spočívající v ostraze byla nabídnuta a přijata.

Hlídanými parkovišti tedy nejsou automaticky jakákoliv parkoviště, kde se umístění vozidla zpoplatňuje. Pokud provozovatel hlídání vozidel nenabízí, je úhrada parkovného pouze plněním za krátkodobý pronájem parkovacího místa a nelze požadovat náhradu škody za odcizení či poškození vozidla. Na tom nic nemění ani okolnost, že se parkovné může vybírat pomocí mechanických prostředků, kde závora na výjezdu není prvkem hlídání vozidel, nýbrž součástí výběrného systému.

Takovýmito parkovišti mohou např. být parkoviště P+R (park and ride, tj. zaparkuj a jeď), která slouží především návštěvníkům města k zaparkování vozidel mimo centrum. Tomu může odpovídat i motivačně nízká cena parkovného, např. 20 Kč/den, z čehož je zřejmé, že tato parkoviště nejsou obvykle koncipována bez dalšího jako parkoviště hlídaná, a že by snad již z jejich povahy samotné plynul prvek zabezpečení vozidel před vznikem škody. Ani např. mobilní buňka umožňující přítomnost personálu ještě neznačí, že je parkoviště hlídané. Provozovatel parkoviště sice není oprávněn jednostranným prohlášením vyloučit povinnost hradit škodu, ukládá-li mu ji zákon, na druhé straně nemá zákonnou ani smluvní povinnost parkoviště hlídat.

Můžeme tedy shrnout, že objektivně daná povinnost hradit způsobenou škodu na zaparkovaných vozidlech a jejich příslušenství vzniklou poškozením, ztrátou nebo zničením dopadá pouze na provozovatele hlídaných parkovišť.

Pokud Vám tedy na hlídaném parkovišti někdo vozidlo odcizí či poškodí, máte nárok uplatňovat na provozovateli parkoviště náhradu škody. Musíte to však učinit bez zbytečného odkladu, nejpozději do patnácti dnů po dni, kdy jste se o škodě museli dozvědět.

 

Autor:

Mgr. Zbyněk Kašpárek, advokát

Advokátní kancelář Kašpárek

Krakovská 22,110 00 Praha 1

web: www.akkasparek.com

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace
e-mail:
heslo:
CapsLock je aktivní.
Chyba: zadaný e-mail nebo heslo je špatně!
e-mail: