Budoucnost Sibiře: Gigantické krátery a nová jezera 20 metrů pod stávajícím povrchem

Budoucnost Sibiře: Gigantické krátery a nová jezera 20 metrů pod stávajícím povrchem
25 / 02 / 2017, 08:15

Kráter ve tvaru pulce poblíž sibiřské řeky Yana je 1 kilometr dlouhý a 86 metrů hluboký. Tyto údaje se ale brzy změní, rychlost jeho zvětšování se totiž zvyšuje.

Kráter Batagaj se začal formovat okolo roku 1960 a jako téměř vždy byl na počátku člověk a jeho rozhodnutí - v tomto případě o vykácení velké části lesa. Nikdo ale netušil, že toto rozhodnutí odstartuje katastrofickou geologickou událost. Jeho růst se ještě urychlil zvýšenou teplotou v posledních desetiletích - tím došlo k tání permafrostu a porušení podzemních vazeb. Od roku 2008 roste kráter rychlostí 15 metrů za rok. Obrovský kráter se nalézá u jakutské obce Batagaj, v jednom z nejchladnějších míst světa. V posledních desetiletích se na Sibiři otevřelo mnoho podobných kráterů a vědci věří, že je to důsledkem globálního oteplování, a kráter pro ně představuje cenný pohled na minulé a i budoucí podmínky na Zemi. Nedávná expedice na místě zjistila, že permafrost v kráteru je 200 000 let starý, v kráteru byly již v minulosti nalezeny pozůstatky bizonů, koní, losů, mamutů nebo sobů. Bylo zde nalezeno i mumifikované bizoní tele.

Existují dva typy permafrostu, kdy jeden je z z ledovcového ledu poslední doby ledové a je v podzemí. Druhý typ, který je možné najít u Batagaje je led, který se zformoval v samotné zemi. Díky tání se odkrývá obrovský objem permafrostu, který byl vytvořen i před mnoha tisíci roky.

Podle analýzy zveřejněné v únoru 2017, by analýza vrstev mohla odhalit až 200 000 let průběžné klimatické historie, během které se střídaly relativně teplé doby meziledové a chladné doby ledové. Na chronologii vrstev kráteru se ale stále pracuje. Záznam permafrostu by pak mohl být srovnán s údaji z jiných teplotních záznamů, jako například z ledových jader z ledovců.

"V konečném důsledku se snažíme zjistit, zda klimatické změny během poslední doby ledové na Sibiři byly charakterizovány velkou variabilitou: oteplování a ochlazování, oteplování a ochlazování jako tomu bylo v severoatlantické oblasti," říká Murton.

To je důležité, protože klimatická historie obrovské části severní Sibiře je zkreslená. Rekonstrukce změn v životním prostředí, které se staly v minulosti, by vědcům mohla pomoci předpovídat podobné změny. Například před 125 000 lety klima interglaciálního období bylo o několik stupňů teplejší než dnes. "Pokud se nám podaří pochopit, co za ekosystém bylo tehdy, mohlo by nám to dát nějaké ponětí o tom, jak se může životní prostředí změnit nyní, když se klima otepluje," říká Murton.

V případě, že permafrost reaguje na oteplování podobným způsobem, jako tomu bylo po poslední době ledové, můžeme očekávat mnoho dalších propadů, a utváření velkých jezer.

Nová země se může díky propadům začít objevovat 10-20m pod původním povrchem. "Máte na led bohatý permafrost, který začíná tát odshora dolů, jak taje led, a tak vzniká nová krajina," říká profesor Julian Murton. A nemusí to být již v nijak vzdálené budoucnosti.

Celou oblast monitoruje Frank Günther z Institutu Alfreda Wegenera v Postupimi se svými kolegy, a pomocí družicových snímků měří rychlosti změny permafrostu. Během jejich pozorování, se čelní stěna kráteru posouvala rychlostí 10 metrů za rok, v teplejších letech až 30 metrů. Günther oznámil tato zjištění na setkání Americké geofyzikální unie v prosinci 2016.

Má také důvod se domnívat, že boční stěna rostoucího kráteru dosáhne sousedního erozí narušeného údolí v letních měsících letošního roku, a to urychlí celý proces. To má znepokojujíc důsledky. Led obsahuje velké množství organických látek z dob ledových a velké množství uhlíku.

"Globální odhady množství uhlíku uloženého v permafrostu jsou stejné jako množství, co je v atmosféře," říká Günther. Jak taje další a další permafrost, více a více uhlíku je vystaveno mikrobům, kteří ho konzumují, a produkují metan a oxid uhličitý jako odpadní produkty. Tyto skleníkové plyny se pak uvolní do atmosféry, a dále urychlují oteplování.

"To je to, co nazýváme pozitivní zpětnou vazbu," říká Günther. "Oteplování urychluje oteplování, a může se to rozvinout v jiných místech. Není to jen hrozba pro infrastrukturu. Nikdo nemůže zastavit tento vývoj. Neexistuje žádné technické řešení, jak zastavit vytváření těchto kráterů."

Neexistuje ani žádný náznak toho, že by došlo ke zpomalení eroze tohoto kráteru, který tak bude rok od roku větší. To dělá budoucnost sibiřského permafrostu opravdu velmi vratkou.

Zdroj: BBC

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace
e-mail:
heslo:
CapsLock je aktivní.
Chyba: zadaný e-mail nebo heslo je špatně!
e-mail: