Na zavedení eura v příštích letech se uchazeči o Hrad neshodnou

Na zavedení eura v příštích letech se uchazeči o Hrad neshodnou
Autor: pixabay.com|Popisek: Ilustračný obrázok
14 / 11 / 2017, 06:00

Na zavedení eura v Česku v příštích letech se prezidentští kandidáti neshodnou. Většina z nich by se chtěla ve funkci zasadit o společenskou diskusi o této otázce.

Odpovědnost za přijetí eura často kladou na vládu. ČTK to v odpovědích na anketní otázku sdělili hlavní kandidáti na prezidenta republiky.

Zásadní odpor k přijetí eura z kandidátů, kteří podle dostupných informací splnili podmínky kandidatury, vyslovili jen prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek a předseda strany Rozumní Petr Hannig. Hynek považuje projekt eura za mrtvý, Hannig za dobrý jen pro nejbohatší podnikatele.

Další kandidáti mají k otázce rezervovaný postoj. Zavedení označují za odpovědnost vlády textař a podnikatel Michal Horáček i bývalý velvyslanec ve Francii Pavel Fischer. Oba by chtěli vést kvůli problematice dialog, Horáček slíbil uspořádání konference se zástupci Slovenska, kde už eurem platí. Fischer chápe, že zavedení nové měny může u řady občanů vyvolat obavy. Odpovědnost za zavedení eura přikládá vládě i Kulhánek, který poznamenal, že není vyhrocený proti euru.

Spíše pro vstoupení do eurozóny se ve svých odpovědích postavili akademik Jiří Drahoš i lékař Marek Hilšer. Drahoš podotkl, že se chce zasadit o zahájení diskuse. Myslí si, že více argumentů je pro zavedení, na přijetí by ale proti vůli většiny netlačil. Hilšer poznamenal, že když koruna zůstane "zranitelnou měnou v moři eura" a hrozily by ekonomické potíže kvůli nepřijetí nové měny, proti zavedení eura nebude vystupovat.

Na otázky ČTK neodpověděli Zeman a bývalý premiér Mirek Topolánek. Oba se ústy svých spolupracovníků omluvili pracovní vytížeností. Zeman v minulosti opakovaně uvedl, že by ČR měla do eurozóny vstoupit až tehdy, co z ní vystoupí Řecko, aby Češi nemuseli platit řecké dluhy. Zároveň poukazuje na příklad Slovenska, kde lidé před přijetím eura vyslovovali obavy a nyní jsou většinově spokojeni.

Na otázku odpověděli i další uchazeči o Pražský hrad, kteří podle svých slov podali kandidaturu. Roman Hladík přijetí eura odmítá, stejně jako bývalá místostarostka Prahy 8 Terezie Holovská, která korunu označila za národní symbol. Proti je i Libor Hrančík, podle kterého díky své měně může stát více kontrolovat svou ekonomiku. Stratég Josef Toman podotkl, že při zavedení eura by muselo ČR doplácet na státy se stagnující ekonomikou, ale zároveň by ČNB nemohla manipulovat s měnou.

Otázka: Budete prosazovat zavedení eura v ČR do roku 2023, tedy do konce svého případného prezidentského mandátu?

Jiří Drahoš, bývalý předseda Akademie věd

Prezident není ten, kdo má prosazovat zavedení eura za každou cenu. Já se chci zasadit o zahájení opravdu seriózní diskuse. Položit na stůl podstatné argumenty pro a proti. Osobně si myslím, že těch "pro" je více. Jsou pro občany podstatnější, míří více do budoucnosti. Například právě z důvodu, abychom patřili mezi ty, kdo sedí v EU u rozhodovacího stolu a nekrčí se v předsíni. Ale určitě bych euro netlačil proti vůli většiny odborníků i občanů.

Pavel Fischer, bývalý český velvyslanec ve Francii

Není na prezidentovi, aby stanovoval parametry přijetí eura, to je odpovědností vlády. Chápu však, že zavedení nové měny může u celé řady občanů vyvolat obavy. I proto je úkolem prezidenta nastolit politický dialog o přijetí eura a do celého procesu vstoupit jako prostředník.

 Petr Hannig, hudebník a šéf strany Rozumní

Ne. Jsem zásadně proti euru, jehož přijetí znehodnotí důchody a úspory občanů ČR. Euro je dobré pro ty nejbohatší podnikatele - miliardáře, neboť jim šetří bankovní poplatky. Chci být prezidentem dolních deseti milionů a horních tisíců.

Marek Hilšer, lékař, aktivista

Úkolem prezidenta není prosazovat euro. To je v kompetenci vlády a parlamentní politické reprezentace. K otázce eura musíme přistupovat s chladnou hlavou. Ukáže-li se, že koruna zůstane maličkou zranitelnou měnou v moři eura, naše ekonomika bude tratit odchodem investorů, platy obyvatel se nebudou zvyšovat a životní úroveň bude stagnovat, nebudu proti zavedení eura vystupovat.

 Roman Hladík

Zavedení eura v každém případě odmítám. Za naši českou korunu jsme se nikdy nemuseli stydět. Přijmout euro můžeme prakticky kdykoliv, ale vrátit se zpět by šlo jen stěží.

Terezie Holovská, bývalá místostarostka Prahy 8

Rozhodně ne. Můj postoj vychází ... hlavně ze skutečnosti, že korunu českou, jako platidlo, považuji za národní symbol. Kolikrát za den vysloví každý z nás slovo koruna. Kolikrát za den se každý z nás té koruny dotkne, pohlédne na ni. Každodenně si tak připomínáme výsostný odkaz našich předků, korunovaných právě korunou českou.

Michal Horáček, podnikatel a textař

Zavedení eura k určitému datu je věcí vlády. Jako prezident bych se snažil o hlubší obecné pochopení potenciálních přínosů a rizik. Proto jsem slíbil, že na Hradě bych uspořádal konferenci za účasti našich slovenských přátel v čele s prezidentem a premiérem SR. Právě oni by nám ve vnímání celé složité záležitosti velmi pomohli. Rozhodnutí není totiž záležitostí odbornou, ale spíše politickou a nepochybně citovou.

Libor Hrančík

Rozhodně neprosazoval. Když máte svou korunu, máte své finance pod kontrolou, můžete více kontrolovat svou ekonomiku.

Jiří Hynek, prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu

Euro je mrtvý projekt a nikdy jeho přijetí prosazovat nebudu.

Vratislav Kulhánek, bývalý šéf mladoboleslavské Škody Auto

Impulz k zavedení společné evropské měny dává vláda, nikoliv prezident. Proti zavedení eura nejsem vyhrocený, ale časový rámec dnes neví nikdo, ani odborníci z bankovního sektoru se na datu nedokážou shodnout.

Josef Toman, stratég

Trochu pravdy o euru, kterého se lidé bojí - je sice pravda, že budeme doplácet na státy se stagnující ekonomikou, ale zase to má tu výhodu, že ČNB nebude moci manipulovat s naší měnou a v tomhle zkorumpovaném státě se ti nahoře nedozví o plánovaných změnách úrokových sazeb, což by jim dovolilo zbohatnout na úkor nás všech. Další věcí je, že do roku 2023, když budu prezidentem, v EU nebudeme, takže není co řešit.

Na otázku neodpověděli bývalý premiér Mirek Topolánek a prezident Miloš Zeman.

Autor: ČTK

 

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace
e-mail:
heslo:
CapsLock je aktivní.
Chyba: zadaný e-mail nebo heslo je špatně!
e-mail: