Pokud Evropa úplně nezastaví invazi muslimů do Evropy, zemře. Jsou jako atomová bomba, tvrdí experti

Pokud Evropa úplně nezastaví invazi muslimů do Evropy, zemře. Jsou jako atomová bomba, tvrdí experti
06 / 10 / 2017, 19:30

Pokud chce Evropa přežít, musí úplně zastavit příliv islámských uprchlíků. Jinak zemře, protože 99 procent z nich nás chce zabít. Takový byl závěr bezpečnostní konference European security Challenges, která proběhla dnes v Praze, a na níž vystoupila řada českých, ale i zahraničních expertů.

„Západ podcenil dobyvačnou podstatu islámu,“ řekl ve svém projevu na konferenci, pořádané v prostorách parlamentu poslanec Martin Lank z Výboru pro bezpečnost. Islám také přirovnal k jadernému uranu 235. „Je to totéž. V malém množství je neškodný, ale při překročení určité velikosti exploduje,“ řekl Lank.

Evropské unii i české politice chybí silná politická ruka. Politici dělají chyby,“ uvedl pozvaný bezpečnostní expert z Izraele David Bohbot. „To, že postavíme až po atentátu na ulice více viditelných policistů, nic nezlepší. Není možné čekat, až se něco stane. To už je pozdě. Abyste se dokázali ubránit, musíte ihned zastavit příliv islámských uprchlíků do Evropy, řekl Bohbot.

Mít ale jen plán podle něj nestačí. „Je třeba, aby armáda a policie měly moderní vybavení a to znamená nebát se investic do své obrany. A hlavně cvičit krizové situace,“ dodal expert na boj s teroristy, podle kterého jsou speciální útvary české policie a armády na stejně špičkové úrovni jako jejich izraelští kolegové.

Na otázku, zda by Evropě a jmenovitě České republice doporučil návrat k nějaké formě povinné vojenské prezenční služby, Bohbot, který v minulosti sloužil jako instruktor v izraelské armádě, uvedl, že jednoznačně ano. „Je to skvělý nápad. I kdyby ta vojna trvala jen půl roku, zisky z ní budou obrovské. Mladí lidé si zlepší fyzickou kondici a co je hlavní, naučí se bránit sebe i své spoluobčany,“ míní bývalý voják.

V tomto směru byl s Bohbotem zajedno i Jiří Hynek, prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu České republiky, který na konferenci operoval srovnáním pětimilionového Finska, které nikdy zcela nezrušilo prezenční vojenskou službu, a situací v  desetimilionové České republice. „Finové jsou schopni postavit až milionovou armádu záložníků a na armádu vydávají jen 1,4 procenta HDP. My jsme se zavázali ke 2 procentům HDP, dlouhodobě tento slib neplníme a nemáme ani 2000 členů aktivních záloh,“ uvedl Hynek s tím, že si navíc nedokáže představit, jak by v praxi vypadalo, kdyby republika hodlala postupovat podle zákona o obraně státu a podle branného zákona, podle něhož lze povolat do vojenské služby každého muže a ženu až do věku 60 let.

„Ruku na srdce, nedokážu si představit, že bychom je dnes mobilizovali a také vystrojili, když už teď nemají všichni vojáci ani maskáče. To je prostě nesplnitelné. Proto jsem pro zavedení tříměsíční povinného výcviku pro muže, který by byl dobrovolný pro ženskou část české populace. A ti, co nechtějí z nějakého důvodu sloužit se zbraní, se najde dost alternativních míst ve veřejně prospěšných pracích,“ řekl prezident AOBP. „Krize přicházejí rychle, zvláště dnes, vzpomeňme si třeba, kolik času uplynulo od prvního napětí mezi Ukrajinou a Ruskem a prvními výstřely,“ podotkl prezident AOBP.

S jeho slovy o nepřipravenosti ministerstva obrany a vedení armády koresponduje i názor důstojníka aktivních záloh Armády České republiky, který se podařilo SECURITY Magazín získat: „Když mi na výcviku ve Vyškově řekli, že v případě války budu mít na výcvik své mobilizované čety rok, nejdříve jsem myslel, že se jedná o nějaký lampasácký humor, a pak jsem se zděsil. Tak dlouho přece nepřítel čekat nebude?! Argumentoval jsem situaci za mobilizace v roce 1938, kdy stačil týden na to, aby v poli stálo plně připravených 1 250 000 mužů, ale bylo by s blahovolným pocitem nadřazenosti profesionálního vojáka nad civilním rezervistou vysvětleno, že mohu být klidný. Existuje totiž prý plán B, podle kterého za nepříznivé situace dostanu na výcvik své jednotky. Prý za 180 dní. Pak jsem už s vědomím toho, jak důstojníci za komunistů trestali problémové záklaďáky, raději mlčel. Co také na to říci?“, svěřil se nám se svou osobní zkušeností muž, jehož totožnost redakce dobře zná. Své jméno si však nepřeje sdělit na veřejnosti kvůli obavě ze msty ministra obrany, Vojenské policie a zpravodajské služby.

Hynek má podle svých slov zároveň jasno, kde na to vzít. „Vlastní výcvik nebude tolik nákladný, určité výdaje budou v jeho zajištění, protože jsme v minulosti udělali řadu chyb a zbavili se mnoha vojenských objektů. Proto chceme jít cestou mobilních, stanových výcvikových táborů nebo základen z mobilních buněk. Řádově se bude jednat jen o miliardy korun. Za situace, kdy dnes nevím proč, vydáváme peníze na provoz neziskových organizací, které na Ukrajině školí učitele, jak mají učit toleranci k menšinám, nebo v Bělorusku vzdělávat novináře, aby psali demokraticky, by tyto prostředky šly logicky na tyto účely a ne na takové projekty. Musíme být připraveni na nejhorší,“ uvedl Hynek.

Podobný chmurný názor na bezpečnostní budoucnost Evropy jako Bohbot a Hynek měl i další pozvaný host, Augusto Gavino z Itálie. „Také moje rada zní: neberte si sem imigranty! Ze svých zkušeností v Iráku a Afghánistánu a konečně toho, co nyní vidím na vlastní oči na Sardínii, kde není možné, aby kvůli nebezpečí od převážně alžírských nelegálních migrantů ženy chodily večer ven, protože je zde olupují a znásilňují, vím zcela bezpečně, že sem přijíždějí jen proto, aby nás zničili. 99 procent z nich nás chce jen zabít. Takové lidi Evropa opravdu nepotřebuje. Tohle je opravdu velký problém do budoucna - co s těmi, kteří tady už jsou? Opravdu nevím, co s tím Evropská unie chce dělat,“ uvedl bývalý pracovník italských tajných služeb.

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace
e-mail:
heslo:
CapsLock je aktivní.
Chyba: zadaný e-mail nebo heslo je špatně!
e-mail: