Šance na brzké propuštění dvou Čechů jsou poměrně malé, říká v rozhovoru pro Security magazín politolog Oldřich Bureš

Šance na brzké propuštění dvou Čechů jsou poměrně malé, říká v rozhovoru pro Security magazín politolog Oldřich Bureš
Autor: Flickr.com|Popisek: Recep Erdogan
19 / 12 / 2016, 17:30

ROZHOVOR

Pane docente, začal bych otázkou z historie. Před 35 lety byl vyhlášen v Polsku výjimečný stav. Myslíte si, že mají pravdu ty hlasy, které říkají, že jeho vyhlášení nakonec zabránilo sovětské invazi?

Na základě již dostupných informací o dobových názorech členů Ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu se spíše domnívám, že by k sovětské invazi v Polsku nedošlo ani bez vyhlášení výjimečného stavu. Existoval totiž odstrašující precedent – velmi problematicky se vyvíjející vojenská intervence k záchraně komunistického režimu v Afghánistánu, kterou SSSR zahájilo jen o pár let dříve v roce 1979. Je ale třeba dodat, že tyto informace Jaruzelski neměl před 35 lety k dispozici. Navíc v Polsku již byli od konce Druhé světové války desítky tisíc sovětských vojáků a z historických důvodů se proto mnozí v Polsku určitě mohli hrozby sovětské intervence velmi reálně obávat. Zda mezi ně skutečně patřil i Jaruzelski, či naopak vyhlásil výjimečný stav primárně z čistě vnitropolitických důvodů, jak se stále debatuje nejen v Polsku, nejsem bohužel schopen posoudit.

Nově zvolený americký prezident Donald Trump se nechal slyšet, že sice uznává politiku jedné Číny, ale druhým dechem dodal, že USA nemusejí být ,,nutně vázány" touto politikou. Myslíte si, že může dojít v tomto bodě k dramatické změně zahraniční politiky USA, kdy od sedmdesátých let všichni američtí prezidenti uznávali ,,politiku jedné Číny"?

Od Donalda Trumpa můžeme s určitostí očekávat pouze velkou míru nepředvídatelnosti. Obecně sice vždy platilo, že žádný nový americký prezident nemůže změnit základní pilíře zahraniční politiky, protože jsou výsledkem dlouhodobého konsenzu napříč politických spektrem a institucionální nastavení amerického politického systému je postaveno na komplexním systému brzd a rovnováh. Zda to bude platit i pro Donalda Trumpa, včetně konkrétně politiky jedné Číny, lze ovšem zatím jen spekulovat. Jeho vyjádření jsou totiž zatím příliš často velmi proměnlivá. Podobně je zatím otevřenou otázkou, jak moc se na realizaci zahraniční politiky bude sám přímo podílet.

Jde vůbec brát toto Trumpovo prohlášení vážně? Nechce si nově zvolený americký prezident ,,silnými" slovy jen zajistit výhodnější obchodní smlouvy s Čínou, respektive jejich revizi? Sám Trump je velkým kritikem čínské měnové politiky, kterou si Čína zajišťuje konkurenční výhodu.

V USA se jako jedno z vysvětlení výsledků letošních prezidentských voleb uvádí, že zatímco mainstreamová média a oponenti Trumpa jeho prohlášení rozebírali do posledního slova, ale celkově je nebrali dostatečně vážně, jeho příznivci jej nechytali za každé slovo, ale celkově jeho prohlášení brali velmi vážně. I po vítězství ve volbách proto Trumpova prohlášení určitě nelze ignorovat, ale jejich reálný vliv kromě již zmíněné nepředvídatelnosti lze těžko odhadovat. Zda silná slova a nepředvídatelnost Donalda Trumpa budou lepší strategií pro dosahovaní cílů zahraniční politiky USA vůči Číně (i všem dalším aktérům mezinárodní politiky) ukáže až čas. Celkově však pro stabilitu a nekonfliktní fungování celého mezinárodního politického systému není nepředvídatelnost jeho klíčového aktéra dobrou zprávou.

Čína si dlouhodobě nárokuje oblast Jihočínského moře tím, že zde buduje umělé ostrovy, které postupně militarizuje. USA na druhé straně chtějí zajistit volný přelet touto oblastí i volný průjezd lodí, a zároveň tak dosáhnout rovnováhy v daném teritoriu, jak o tom mluvil ministr obrany Ash Carter. Myslíte si, že zde může v krajním případě dojít k nějakému lokálnímu ozbrojenému konfliktu mezi USA a Čínou?

Očekávám spíše pokračování stávajícího vzájemného provokování, které ale díky menší předvídatelnosti kroků USA bude riskantnější, protože může snáze vést k nezamýšlené eskalaci. Nicméně doufám, že k žádnému ozbrojenému konfliktu mezi USA a Čínou nedojde, neboť by pak hrozilo, že nezůstane pouze lokální.

Nyní k Turecku. Je reálné za současného stavu, kdy Ankara provádí masové čistky a hrozí zaplavením Evropy migranty, aby vůbec pokračovaly přístupové rozhovory mezi EU a Tureckem?

Za současné situace přístupové rozhovory mezi EU a Tureckem nemají reálný význam. Pro EU je ale Turecko důležitým regionálním aktérem, což platí i obráceně. Proto je nutné, aby nebyla přerušena veškerá komunikace a jednání mezi EU a Tureckem.

Jak vidíte šance zadržených Čechů Markéty Všelichové a Miroslava Farkase v Turecku na propuštění po intervenci ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka?

V Turecku platí od zmařeného vojenské puče výjimečný stav a kurdská otázka je pro Turecko dlouhodobě velmi citlivá. Proto se domnívám, že šance na brzké propuštění obou zadržených Čechů jsou poměrně malé. Celkově pak jejich zadržení dobře ilustruje komplikovanost situace v Sýrii a význam okřídleného rčení, dle kterého je jeden bojovník za svobodu pro druhého teroristou.

V minulém a v tomto týdnu proběhla médií informace, že Kreml se měl vměšovat do referenda o vystoupení či setrvání Velké Británie v EU. Nyní americké tajné služby obvinily Vladimira Putina, že se osobně zapojil do hackerských útoků na počítače Demokratické strany, aby pomohl ke zvolení Donalda Trumpa. Domníváte se, že se alespoň část těchto tvrzení může zakládat na pravdě?

Vzhledem k tomu, že v USA se na obvinění shodli zástupci všech tajných služeb již v říjnu před prezidentskými volbami a ve Velké Británii o nich v posledních týdnech zcela bezprecedentně otevřeně hovořili ředitelé MI5 i MI6, nejedná se rozhodně o nepodložená tvrzení a je proto třeba je brát velmi vážně. O tom, do jaké míry se na různých hackerských útocích podílel přímo Vladimír Putin či jiní vrcholní představitelé Ruské federace, lze ovšem jenom spekulovat, protože jsou samozřejmě páchány nepřímo. Obecně je právě problematičnost atribuce klíčovým aspektem všech aktivit v kyberprostoru. Nicméně vzhledem k charakteru politického a bezpečnostního systému Ruské federace je velmi nepravděpodobné, že by cokoliv mohlo být dlouhodobě prováděno bez souhlasu vrcholných reprezentantů.

Trump deklaroval po svém vítězství, že nastaví vstřícnější tvář Rusku. Jak by se konkrétně mohly za Trumpova mandátu změnit americko-ruské vztahy, když mají prakticky společný jen jediný bod, a to boj proti terorismu?

O lepší nastavení vztahů s Putinovým Ruskem usilovali i oba předchozí prezidenti USA a ani jednomu se to nakonec nepodařilo, a to ani v oblasti boje proti terorismu. I zde totiž nepanuje vždy shoda na definici terorismu, respektive kdo je a kdo není terorista. Domnívám se proto, že i pokud Trump skutečně nastaví vstřícnější tvář Rusku, což ale zatím nelze jednoznačně předvídat, dříve či později budou americko-ruské vztahy podobně komplikované jako v současnosti. Podobně jako u Číny ale i zde platí, že velká nepředvídatelnost nového amerického prezidenta může americko-ruské vztahy ještě více zproblematizovat.

Doc. Mgr. Oldřich Bureš, M.A., Ph.D. (*1979), docent politologie a odborník na terorismus. V současné době zastává funkci vedoucího Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií a je vedoucím Centra pro bezpečnostní studia na Metropolitní univerzitě Praha. Ve svém výzkumu se primárně zaměřuje na problematiku privatizace bezpečnosti, boje proti terorismu a operací na udržení míru. Je autorem několika českých i zahraničních publikací a několika desítek odborných článků.

 

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace
e-mail:
heslo:
CapsLock je aktivní.
Chyba: zadaný e-mail nebo heslo je špatně!
e-mail: