1000 dnů války. Ruské systémy PVO padají jeden po druhém

1000 dnů války. Ruské systémy PVO padají jeden po druhém
Autor fotografie: GoodFon / Public domain|Popisek: Pancir-S1
23 / 11 / 2024, 05:00

Sovětský svaz dobře věděl, že jeho letectvo nedokáže čelit soustředěnému útoku západních letadel. To bylo hlavní příčinou důrazu na vývoj a množství systémů protivzdušné obrany. Jejich gloriola díky válce na Ukrajině padá.

Uplynulo tisíc dnů nechutného konfliktu na Ukrajině, který je založený na čistě imperiálních choutkách Vladimira Putina a i samotných Rusů. Válka změnila mnoho. Nástup moderních ATGM a UAV v pozadí se špičkovou elektronikou klade zcela nové nároky na moderní armády. Doktrína Sovětského svazu se v řadě ohledů stala chybnou. Ruské MBT, BMP, BTR a MT-LB na bojišti intenzivního konfliktu zaostávají. Nelze mluvit o tom, že by to byla špatná vozidla, ale důraz na nízkou siluetu, agilnost a váhu přinesl slabší pancéřování a nízkou ochranu osádek. V době moderních radarů a zaměřovacích systémů jsou přednosti ruských vozidel upozaděny a obrněnce snadno podléhají dronům a protitankovým střelám. 

Zaostalost ruských systémů PVO

 

Konflikt ukázal přetrvávající zaostalost Ruska v moderních technologiích. Ruské zaměřovací systémy, noční vidění, systémy střelby, radary, vše hluboce zaostává za moderními technologiemi západu. A to se projevuje v kdysi naprosto upřednostňovaném segmentu sovětské armády, kterým byla protivzdušná obrana. Je zcela zjevné, že ruské radary mají velký problém detekovat malé FPV drony, ale i větší typ Baba Jaga. Ruské protivzdušné systém mají potíže s detekcí západních raket jako Storm Shadow, SCALP-EG nebo balistickými ATACMS. V důsledku toho utrpěli často velmi těžko nahraditelné ztráty. 

Na Oryxu je aktuálně uváděno podle WPtech 456 ztracených kompletů nebo jednotlivých částí ruských protivzdušných systémů. Je třeba si uvědomit, že tyto zbraně cenou vysoce převyšují i nejmodernější T-90M. Navíc je takřka nemožné odhadnout, kolik z nich lze vlastně nahradit. Ať už toho důvodu, že se dál nevyrábí nebo třeba měly západní komponenty, ke kterým mají aktuálně Rusové velmi složitý přístup. Navíc je k tomu třeba připočíst fakt náročnosti nizozemského Oryx Spioenkopu na ověření ztrát a pravděpodobnost toho, že odpisy budou u Kremlu mnohem vyšší. 

Nejvíce odpisů zaznamenali Rusové u protiletadlového systému Buk-M v různých verzích. Mluvíme o Buk-M1-2 z devadesátých let, M2 z roku 2000 a M3, které byly zavedené do služby v roce 2016. V číslech je zahrnuto dvanáct detekčních radarů. A na každé odpalovací zařízení s radarem připadá jedno bez něj. O nějakém síťovém propojení jako u moderních západních systémů, kdy i dokonce Lockheed na LVRS pro MLRS má rakety země vzduch se síťovým propojením bez radaru, nelze vůbec hovořit. Podle Army Technology zvládne M2 komplet zasáhnout až 24 cílů najednou.  

Buk-M2

Rusové budou nahrazovat ztráty léta, prestiž těžko

 

Druhým nejčastěji zničeným systémem 9K330 Tor s 61 prvky kompletů. Tor-M2KM se stal velmi populární alokací na sevastopolských plážích po sestřelu ukrajinských UAV a dopadu zbytků mezi civilisty. Jedná se o systém krátkého dosahu, který by měl být účinný proti dronům. Moc účinný není. Dalším neúspěšným systémem je Pancir-S1. Ten byl Moskvou jako nová zbraň velmi propagován i jako zbraň proti UAV, proti kterým také selhal. Jeho vylepšená verze Pancir-SMD-E se ukázala na Armija 2024. Byla zcela bez rychlopalných kanónů a pouze s raketami. Opět zřejmě málo funkční radary. Pancirů bylo dosud ztraceno 27 kusů.  

Starých a v minulosti již vyřazených systémů Tunguska bylo ztraceno patnáct. K tomu můžeme přičíst další systém velmi krátkého dosahu Strela 10, který se Rusové stále snaží modernizovat, těch bylo ztraceno 49. 9K33 Osa s dosahem 15 kilometrů bylo zničeno 28. A dostáváme se k elitě. S-300, S-350 a S-400 dohromady přišly o 28 odpalovacích zařízení a deset radarů. Všechny tyto ztráty Rusko jen tak nenahradí. Ohledně S-400 už dokonce došlo k přesunům z extrémně chráněného Kaliningradu. Obtížná nahraditelnost, která bude narozdíl od MBT trvat dlouhá léta, je jedna věc. Druhou je ovšem ztráta desetiletí budované prestiže. Ruské systémy PVO nestačí. Koneckonců Írán po zkušenostech S-300PMU odmítl S-400 a to se bavíme o blízkém spojenci. 


 

Tagy článku

-->