Osobně bych podpořil výdaje 2% HDP na obranu, pokud se světová ekonomika zlepší, říká prezidentský kandidát Karel Janeček

Osobně bych podpořil výdaje 2% HDP na obranu, pokud se světová ekonomika zlepší, říká prezidentský kandidát Karel Janeček
Autor: Tomáš Nosil|Popisek: Karel Janeček
04 / 03 / 2022, 14:00


Prezidentské klání vypukne zkraje příštího roku a jedním z kandidátů, kteří se ucházejí o nejvyšší ústavní funkci, je i Karel Janeček, matematik, filantrop, bojovník proti korupci a autor volebního systému D21 - Janečkova metoda. Janečkovi, stejně jako dalším prezidentským kandidátům, jsme položili několik otázek, které se týkají obrany a bezpečnosti.

Jaké priority v oblasti obrany si pro výkon prezidentské funkce jako kandidát ve volbách stanovujete? V jakém ohledu může prezident ze své pozice vrchního velitele ozbrojených sil nejlépe armádě přispět?

Prezident je vrchním velitelem v případě válečné krize, v mírových dobách jsou jeho pravomoci a povinnosti v této oblasti minimální. V případě válečné krize je ovšem funkce prezidenta jako vrchního velitele ozbrojených sil zvláště důležitá. Prezident má výhodu v tom, že může nahlížet na mezinárodní bezpečnostní scénu s osobní znalostí ostatních zemí a jejich státníků. Dostává také zprávy rozvědek, analýzy stavu připravenosti armády apod. a může se proto kvalifikovaně vyjadřovat k dlouhodobým vojenským strategiím. Tuto jeho výhodu ostatně nejvyšší činitelé států a armádních organizací nezpochybňují a berou jeho názory a doporučení na zřetel. Tímto směrem bych se profiloval přirozeně i já. ČR má výhodu, že má v čele bezpečnostních struktur vynikající odborníky, profesionály na svém místě. S nimi budu rád spolupracovat.

Podporujete vládní záměr dosáhnout v horizontu roku 2025 výdajů na obranu ve výši 2 % HDP?

Pokud se světová ekonomika zlepší, budou 2% HDP na obranu jednoznačně patřit k cílům, které bych osobně podpořil. Důležité také je, kam konkrétně budou výdaje na armádu směřovat. Nejde pouze o celkovou částku, ale o promyšlené investice na základě dlouhodobé strategie. Jestliže ale bude stále ještě trvat světová ekonomická krize a mnoho lidí se kvůli ní propadne na dno, musí být prioritou hlavy státu nejprve řešit stav společnosti. Koneckonců, bezpečnost státu je tak silná, jak stabilní jsou její vnitřní poměry. Sociální bouře jsou to nejhorší, co může nastat. Jako prezident vynaložím úsilí, abych pomohl primárně lidem v těžké ekonomické situaci. Prezident má společnost nejenom spojovat, ale také stabilizovat.

Jak by mělo NATO a ČR reagovat na vyhrocenou situaci na Ukrajině?

Jakákoli agrese, při níž umírají nevinní, je zločin. V mezinárodních vztazích ovšem platí pravidla, která je třeba respektovat. Ukrajina není členem NATO a NATO se proto nechystá zasahovat na jejím území. To platí i pro Českou republiku. Můžeme a měli bychom samozřejmě pomoci v rámci vybavení, materiálu, financí, popř. logistické, zpravodajské a jiné pomoci. To se týká i nevojenské pomoci civilnímu obyvatelstvu, vytvoření záchytných míst pro migranty, potravinové pomoci, lékařského vybavení atd. V tom všem může NATO i Česká republika Ukrajině a jejím ohroženým obyvatelům pomoci. Sám jsem již na humanitární pomoc Ukrajině věnoval necelých půl milionu korun prostřednictvím sbírky Znesnáze21 a chystáme další podporu. Moje žena v neděli osobně dovezla pomoc civilistům na ukrajinské hranice, pomáhala jako tlumočnice a odvezla do bezpečí těhotnou ženu se dvěma malými dětmi.

janeček

                                                           Karel Janeček (Foto: Tomáš Nosil)

 

Měla by ČR upřednostňovat při zbrojních nákupech produkty domácího průmyslu, nebo pořizovat vojenský materiál od zahraničních strategických partnerů?

Rozlišujeme dvě věci. Existují zahraniční zařízení, které je vysoce specializované, pro obranyschopnost země nezbytné a není ani pomyšlení na to, že bychom si je sami vyvinuli a vyráběli. Jde např. o speciální analytický software, kosmické technologie, zbraňové systémy na bázi laserů, specializované vrtulníky atd. Ty je třeba nakoupit, třebaže jsou velice drahé.

A pak jsou zařízení, zbraně a nástroje, které jsou natolik "všední", že je vhodné k nim mít vlastní výrobnu, vlastní opravářská a výcviková centra. U nich je samozřejmě lépe, pokud jimi disponuje země sama. To se týká např. terénních automobilů, pěchotních zbraní, vysílaček, dronů atd., abych uvedl alespoň některé příklady. Nákup - abych tedy odpověděl komplexně - je třeba zvažovat z více hledisek.

Považujete za správné, že ČR pošle Ukrajině pomoc ve formě munice?

Vůči jakékoliv zemi, s níž má Česká republika dlouhodobé přátelské vztahy a uzavřené obranné smlouvy, jsme povinni se chovat maximálně vstřícně. To se týká i zbraní a munice.

Má ČR ve vztazích s autoritářskými režimy dbát primárně na lidská práva, nebo se soustředit na byznysovou stránku?

Záleží na tom, kam se chceme jako republika řadit - jestli do světového demokratického bloku, který upřednostňuje lidská práva, nebo mezi ostatní státy, které oddělují byznys od společenských poměrů. Z historie víme dobře, že i demokratické země - a to se týká třeba i USA, Německa, Británie či Francie - měly problémy s některými svými zbrojními subjekty, které dodávaly zbraně zemím bez ohledu na mezinárodní politiku svých vlád. Zbraně patří mezi největší byznys, měl by to ale být byznys s právně striktními a tvrdě regulovanými parametry. Pro mě osobně je dodržování lidských práv primárně důležité. Považuji to za důležitý aspekt každé případné byznysové spolupráce.

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace