foto: GoodFon / Public domain/Admirál Kuzněcov
V Rusku obecně nadále panuje konsensus o výstavbě velkých hladinových lodí, včetně letadlových nosičů. Snaha o hard power nikdy neustává. Otázka ovšem zní, jak vypadá realita Kremlu.
Ruský web Topwar vysvětlil pohled ředitele Krylovského státního výzkumného centra Valerije Polovikina, který celkem solidně vystihuje aktuální ruskou realitu. Základem jeho názoru je, že Moskva by měla stavět letadlové lodě zcela jiného typu, bez útočných zbraní a s obranou proti UAV. Celkem jasně naráží na to, že jediná ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov je ve skutečnosti přestavěný raketový křižník s celou řadou střel země-vzduch a země-země. V rozhovoru přímo uvádí, že hlavní zbraní lodí by měla být letadla a ne rakety. Asi si neuvědomuje paradoxnost svého vyjádření, ale skutečně objevil Ameriku.
Názor odborníka na ruskou letadlovou flotilu
Svůj názor podpírá tím, že letadla mají větší bojový rádius než rakety a zbraňové vybavení by mělo obsahovat pouze protivzdušné prostředky. Zmiňuje poměrně neznámou záležitost, že konstrukce by měla být jednoduchá, protože Američané zvažují stavbu jednoduchých nosičů letadel z řejmě s menší kapacitou a nejaderným pohonem. Jako poslední záležitost uvádí, že plavidlo by mělo mít velké množství dronů. Je zcela zjevné, jak jsou jeho názory ovlivněny existencí Kuzněcova, který patří mezi danajské dary ruského námořnictva. Mezi námořníky je loď považována za prokletou.
Ten má výtlak téměř 60 000 tun a kapacitu 24 letadel Su-33, MiG-29K a šesti vrtulníků Ka-31 a Ka-27. Jeho rychlost je 29 uzlů a na moři bez doplnění paliva vydrží 45 dní. Sesterská loď Varjag byla nedokončena a prodána Číně Ukrajinou jako její první letadlová loď. Loď proslula při operaci kolem Sýrie, kdy za sebou zanechávala obrovský oblak černého kouře. Od roku 2018 je v suchém doku, ten největší na ní spadl v říjnu 2018 a pak byla odtažena do doku menšího v Sevmorputu. Následoval požár na palubě a nakonec skončila v Murmansku. Už teď se předpokládá, že Kuzněcov bude opraven nejdřív v roce 2025, pokud vůbec. Jeho technický stav je tragický.
Potřebuje Rusko letadlové lodě?
Zcela zásadní otázkou ovšem je, zda Kreml, s jeho mocenskými ambicemi, nosiče letadel vůbec potřebuje. Rusko je samo o sobě velkou letadlovou lodí a operace jeho námořnictva jsou takového charakteru, že, pomineme-li, jejich občasné výlety na Kubu, prezentují svou hladinovou sílu především v oblasti Baltského, Černého a Azovského moře, případně v severním ledovém oceánu a v určitých oblastech Tichého oceánu. Jejich globální námořní doktrína je navíc takřka výhradně orientovaná na jaderné ponorky. Na všech výše zmíněných vodních plochách si vystačí s pozemním letectvem.
Navíc operace na většině těchto moří jsou pro velké hladinová plavidla prakticky nevhodná. Lokalizace velké letadlové lodi je poměrně snadná a členité pobřeží Baltu se přímo hodí především pro menší čluny, maximálně korvety. Samozřejmě, že s etablováním velkých letadlových lodí by vzrostla hard power Ruska, ale spíše se jedná o vlhké sny ruské admirality a Putina, protože jednak Rusové prakticky nemají zkušenosti s jejich stavbou a navíc ani defakto nemají kde. Mají velký problém opravit své raketové křižníky a Admirála Kuzněcova, natož stavět byť třeba jen kolos o výtlaku 60 000 tun.
Americké letadlové lodi jsou výsledkem nepřetržitého vývoje prakticky od konce první světové války. Jedná se o složité systémy s jaderným pohonem, kdy posledním výkřikem technologií je magnetický katapult. Čína se o něj na své třetí letadlové lodi Fu-ťien pokouší také, ale je spekulací, jak hodně je jejich systém funkční. Americký Gerald R. Ford je výdobytkem moderních technologií se schopností trávit na oceánech autonomně klidně celý rok. Technologické požadavky jsou obrovské a ruská konstrukční škola, i přes svou dlouholetou tradici, v podstatě přišla o schopnost postavit opravdu moderní velkou hladinovou loď.
Tagy