foto: IDF / Public domain/Voják s dronem (ilustrační foto)
V pátečních ranních hodinách zaútočilo hútíjské UAV na budovu v izraelském Tel Avivu. Podle amerických databází by však jemenská skupina neměla mít k dispozici stroj schopný operaci vykonat.
Válka na Ukrajině nám každý den ukazuje, jakým tempem roste důležitost bezpilotních letounů na bitevním poli. V posledních několika měsících můžeme na ukrajinském nebi dokonce pozorovat zápasy dronů mezi sebou o to, kdo ze stran bude moct vykonávat průzkumné a sebevražedné mise. Masové používání dronů ze strany Ázerbájdžánu proti Arménii pravděpodobně zásadním způsobem rozhodlo o výsledcích Druhé války o Náhorní Karabach. Před necelými čtyřmi lety Azerbajdžán používal průzkumná UAV pro zjištění arménských pozic, na které potom armáda mohla drony nebo přesnými střelami zaútočit.
Nebe Ukrajiny i Izraele se hemží drony
Neméně významné jsou však drony také ve stále se přiostřujícím v konfliktu mezi teroristickými organizacemi Hamás, Islámský džihád, Hizballáh nebo skupinou Hútíů, které jsou podporovány Íránem na straně jedné a Izraelem, Spojenými státy, Velkou Británií a dalšími spojenci v oblasti Blízkého východu a Rudého moře na straně druhé. Další ze série nekončících útoků skupin byl proveden podle informací i24 v pátek 19. července 2024 v ranních hodinách na civilní dům nacházející se na ulici Šalom Alejchem poblíž pláže Bugrashov v Tel Avivu.
Čin pravděpodobně nebyl náhodný, protože se útok uskutečnil jen několik desítek metrů od americké ambasády v Tel Avivu. K útoku se podle i24 neprodleně po jeho vykonání přihlásila teroristická skupina Hútíjů z Jemenu finančně i vojensky napojená na islámskou republiku Írán. Na následky této teroristické operace zemřel jeden člověk a čtyři další lidí byli zraněni. V reakci na hútíjský útok provedly IDF v sobotu 20. července 2024 za pomocí letounů F-35 vzdušný útok na hútíjské pozice ve městě Hudajda na západním pobřeží Jemenu.
UAV použité k útoku Hútíů na Tel Aviv budí otázky
Pokud si pokládáme otázku po tom, jakým dronem bylo zaútočeno na budovu v Tel Avivu, musíme se podívat na vzdálenost, kterou muselo UAV urazit. Pokud by byl dron opravdu odpálen Hútíi, musel by překonat vzdálenost nejméně 2 000 kilometrů a proletět vzdušným prostorem Saudské Arábie, Jordánska, Západního Břehu Jordánu a Izraele nebo celým Rudým mořem, než doletěl až k Tel Avivu ležícím u břehu Středozemního moře. Jen velmi malé množství dostupných sebevražedných dronů je však schopno překonat tak velkou vzdálenost než doletí ke svému cíli a je otázkou, zda vůbec mohli Hútíové disponovat podobným UAV.
Podle Reuters měl být útok na budovu v Tel Avivu proveden za pomoci sebevražedného dronu Sammad-3, avšak ten má dle informací databáze ODIN americké armády dosah pouze 1 500 km. Podle ODINu, by také přímo jemenští Hútíové neměli disponovat dronem, který by mohl být schopen překonat tuto vzdálenost. Pravděpodobně byl proto útok vykonán jiným dronem, který mohl být skupině dodán přímo Íránem. Ší'itská velmoc Hútíe dlouhodobě vojensky i finančně podporuje pro jejich útoky na spojenecké lodě v rámci operace Prosperity Guardian v oblasti Rudého moře, Adenského zálivu a průlivu Bab-al Mandab. Právě na této operaci se jako vysoce aktivní ukazuje především britský torpédoborec HMS Diamond, ale také další řecká a americká plavidla nebo letouny. Na záběry přilétajícího dronu, který následně naráží do budovy v Tel Avivu se můžete podívat na níže přiloženém videu ze sociální sítě X.
Podle americké databáze ODIN se proto v případě pátečního ranního útoku mohlo jednat pouze o modely Fotros, jehož dosah by měl být až 4 000 km nebo známý dron Šáhid-136 s doletem 2 500 km, který pod označením Geran-2 používá pro své masové útoky na ukrajinské pozice ruská armáda. Tento typ dronu však neodpovídá tvaru UAV, které je možné vidět na výše uvedeném videu ze sociální sítě X. Írán zprostředkovaně skrze Hútíe však mohl také využít dosud neznámý nebo nepředstavený typ dronu. Podivný je však samotný směr útočícího dronu, který na záběrech přilétá k Tel Avivu ze západu, zatímco Jemen se nachází tisíce kilometrů východně od Izraele. Je proto otázkou, odkud mohl být dron nakonec vystřelen.
Osvobozování palestinských měst jako cíl teroristických skupin
Podle i24 Hútíové jako důvod svého útoku uvedli nedalekou čtvrť Tel Avivu, Jaffo, která má být osvobozena od okupovatele, Izraele. Útok spojený právě se čtvrtí Tel Avivu, Jaffo, není náhodný. Je založen na myšlenkách palestinského odboje spočívajícího v nutnosti postupně osvobodit všechna velká města na území Izraele, kde žili Arabové před rokem 1948, od židovského vlivu. Tento specifický náhled na historii však v případě tohoto konkrétního města nebere v potaz dlouhou historii místa. Tel Jaffo, dnešní Jaffo, bylo používáno jako přístav již od doby bronzové přibližně v 19. století před občanským letopočtem, tedy před téměř čtyřmi tisíci lety.
V historii bylo kvůli své strategické poloze a dobré spojnici do Jeruzaléma město využíváno Egyptem, Izraelským královstvím, Římskou říší, křižáky, Osmanskou říší a dokonce na určitý čas i Napoleonovou armádou, ale právě z těchto důvodů bylo také několikrát zbouráno. V 19. století zažilo město nevídaný ekonomický růst kvůli vývozu citrusů, který pak trval také za Britského mandátu až do roku 1948. Židé ve městě žili společně s Araby, ale kvůli arabským nepokojům v roce 1921, 1929 a 1936-1939 nakonec museli město opustit. Po první arabsko izraelské válce mezi roky 1948 a 1949 město plně obsadili Izraelci a většina arabských obyvatel jej postupně opustila.
Ve městě dodnes určitou část tvoří arabská populace. Především kvůli silnému a rychlému ekonomickému růstu města považovali Arabové podle magazínu This Week in Palestine Jaffo již před rokem 1948 hned po Jeruzalému za druhé nejdůležitější město v Palestině. Právě z těchto důvodů hraje město v palestinském osvobozeneckém narativu zásadní roli. Myšlenkový pochod Hútíů, kteří jsou společně s Íránem podporovateli této iniciativy, je proto zřejmý. V rámci ideologie osvobození Palestiny od Židů je nutné nejprve začít osvobozovat ta nejdůležitější města v Palestině, mezi kterými je právě Jaffo, od „sionistického” osídlení Izraelci. Tento specifický náhled na historii nezajímá dynamický příběh města starého téměř čtyři tisíce let, ale úzký vývoj probíhající v 19. a první polovině 20. století.
Tagy