foto: BAE Systems, Public domain/CV90
Pražská společnost Defence Export, založená v roce 2016 jako součást Czechoslovak Group, stáhla návrh na zákaz plnění smlouvy o pořízení pásových bojových vozidel pěchoty CV90. ÚOHS správní řízení zastavil.
Návrh byl podán na konci června 2023, přibližně měsíc po podpisu smluv mezi Ministerstvem obrany, agenturou FMV a výrobcem vozidel CV90, švédskou společností BAE Systems-Hägglunds na brněnském IDETu 2023. Správní řízení tak probíhalo necelý rok. Během 39. schůze výboru pro obranu v úterý 4. června se na něj ministryně obrany Jany Černochové (ODS) zeptal poslanec Radovan Vích (SPD). Podle odpovědi v té době ještě Ministerstvo obrany žádné rozhodnutí neobdrželo.
ÚOHS správní řízení zastavil
Prakticky obratem ale několik zdrojů redakci potvrdilo, že společnost Defence Export svůj návrh stáhla a informaci potvrdil Security Magazínu také tiskový mluvčí antimonopolního úřadu: „Úřad pro ochranu hospodářské soutěže zastavil správní řízení ve věci návrhu na zákaz plnění smlouvy uzavřené mezi Ministerstvem obrany České republiky a společností BAE Systems Hägglunds AB na nákup bojových vozidel pěchoty CV90. Další stranou smlouvy bylo také Försvarets materielverk zastupující Švédské království. Správní řízení bylo zastaveno, neboť společnost DEFENCE EXPORT a.s. vzala zpět svůj návrh na zákaz plnění smlouvy. Rozhodnutí není dosud pravomocné.“
Defence Export byl podle svého podání z roku 2023 přesvědčen, že smlouva byla uzavřena v rozporu se zákonem o zadávání veřejných zakázek, a že ministerstvo nedodrželo zákonem požadované zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. Podle firmy rezort Ministerstva obrany „prakticky nikdy neinformoval ani možné dodavatele, ani veřejnost o důvodech, které jej k postupu formou jednání vláda-vláda vedly. Zadavatel nikdy neoznámil zahájení jednání, ani informace o jejich průběhu a omezil se pouze na informaci o výsledku takových jednání a uzavření smlouvy.“ Co se na situaci z pohledu Defence Export od doby podání návrhu na zákaz plnění smlouvy změnilo, jsme se zástupců společnosti zeptali:
„Ke zpětvzetí návrhu jsme přistoupili zejména z důvodu délky trvání řízení, jehož další vedení pro nás ztratilo smyslu. Od podání návrhu uplynulo téměř 11 měsíců, nicméně ve věci nebylo rozhodnuto ani nedošlo k žádnému významnému posunu v řízení. Plnění veřejné zakázky pokračovalo po celou dobu a i kdyby ÚOHS plnění veřejné zakázky zakázal, zadavatel by bezpochyby podal rozklad a řízení by se tím dále prodlužovalo. Navíc lze vyslovit pochybnost, že by po takové době a míře rozpracovanosti projektu došlo k zákazu plnění smlouvy. Tyto skutečnosti i negativní publicita pro naši společnost spojená s touto věcí nás pak vedla k zpětvzetí návrhu, na které máme plné právo. Nic z toho však nemění naše přesvědčení, že předmětná smlouva byla uzavřena v rozporu se zákonem o zadávání veřejných zakázek,“ odpověděl ředitel společnosti Milan Jurek.
„Švédská strana, bohužel, nedokázala České republice nabídnout pořízení BVP cestou plnohodnotného postupu vláda-vláda. Je tomu tak mj. i proto, že na rozdíl od letounů Gripen není švédská vláda vlastníkem vozidel CV90,“ uvedla po podpisu smluv v květnu 2023 ministryně obrany. Způsob zadání byl zvolen jako kombinace režimu vláda-vláda a výjimky z důvodu ochrany podstatných bezpečnostních zájmů České republiky. Jana Černochová i později poslancům řekla, že si ministerstvo „opakovaně ověřovalo“, že podmínky pro výjimku jsou splněny. Zastavení správního řízení mj. znamená, že se nedozvíme, jaký názor v tomto ohledu má antimonopolní úřad. Nelze tedy říci, že by potvrdil ani popřel správnost postupu MO.
Zásadní zůstává otázka zapojení českého průmyslu
Již samotný fakt, že se úřad zabýval návrhem tak dlouhou dobu, naznačuje, že šlo o velmi komplikovanou situaci, která mohla mít potenciál zakázku, jejíž hodnota reálně dosahuje až 70 miliard korun, významně ohrozit. Stažení návrhu a zastavení správního řízení je v tomto kontextu nepochybně pro zúčastněné velkou úlevou, zejména pro výrobce vozidel BAE Systems-Hägglunds a pro ministryni Janu Černochovou, pro kterou jde vedle nákupu F-35 o druhou nejvýznamnější podepsanou zakázku během jejího funkčního období. Stejně tak si může oddechnout Armáda České republiky, jejíž zástupci urgentní potřebu moderních pásových BVP zdůrazňují opakovaně – generál Řehka nejen na výboru pro obranu několikrát v minulosti zopakoval, že další odklad by byl pro armádu katastrofou.
A úlevou je stažení návrhu určitě i pro společnosti českého obranného průmyslu, které již jsou do projektu zapojeny. Jak v nedávném rozhovoru pro SM uvedl exministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček, v současné době jde o podepsané smlouvy za přibližně 9 miliard z celkových 24, které odpovídají 40% podílu domácího průmyslu na zakázce, resp. na smluvní ceně nenavýšené inflační doložkou: „těch dalších přibližně 15 miliard by se mělo uzavřít do konce roku 2024, aby se to všechno stihlo. Což tedy podotýkám, je z mého pohledu už docela šibeniční termín, jestliže za rok a půl Ministerstvo obrany zvládlo 9 miliard, a v tuto chvíli nám zbývá několik měsíců do konce roku,“ řekl Havlíček mj. při interpelaci premiéra Fialy v této věci.
„Dbám a sleduji velmi bedlivě to, aby u každé z těch zakázek skutečně české firmy byly zastoupeny. Nemám žádný problém. Naopak to vítám, že i pan místopředseda Havlíček z pozice opozičního představitele bude pravidelně sledovat to, jak je tento závazek plněn,“ odpověděl premiér.
Tagy