foto: Picryl/Admirál Čabaněnko
Letadlový křižník Admirál Kuzněcov míří do šrotu, raketový křižník Petr Veliký na to čeká a protiponorkový torpédoborec Admirál Čabaněnko k tomu spěje. K situaci vede řada problémů ruského námořnictva.
Asi není náhoda, že protiponorkový torpédoborec Admirál Čabaněnko se nachází na stejném místě jako pomalu odpisovaný Admirál Kuzněcov, tedy v ruském 35. opravárenském závodě lodí. Už je tam totiž jedenáct let. Opět relativně velká loď o výtlaku 7 900 tun při plném zatížení. Z hlediska západních kritérií se jedná o torpédoborec. Kreml ho klasifikuje podle Defence Express jako velkou protiponorkovou loď, která měla být překlasifikována na fregatu. Jenže jakákoli větší a sofostikovanější loď je pro Rusy aktuálně problém. Petr veliký čeká, opravdu velmi pasivně, na definitivní nasazení Admirála Nachimova, posledního raketového křižníku třídy Kirov. Pak půjde do šrotu.
Samé potíže s plavidly Petr Veliký a Admirál Kuzněcov
Podle 19fortyfive.com míří ruské vojenské námořnictvo z oceánské síly k pobřežní flotile s menšími plavidly. Schopnost stavět nebo udržovat velká hladinová plavidla je velmi malá. Petr Veliký a Admirál Kuzněcov jsou toho jednoznačným důkazem. Byť z druhé strany obě plavidla měla od začátku spoustu chyb. U letadlového křižníku to byl jednoznačně pohon na mazut a třeba systém startování letadel STOBAR bez katapultů, díky řízeným střelám omezená kapacita pro letadla na palubě atd. Ruské křižníky třídy Kirov strávily násobně více času v suchých docích a přístavech než v akci. Admirál Čabaněnko je bude asi následovat, ale příčiny jsou zřejmě mnohem širšího charakteru.
Pokud Rusové cokoli modernizují, vždy mluví prakticky jen o zbraňových systémech. Když u BMP-1 zjistili, že je mu nebezpečný i těžký kulomet, dostalo nový kanón, na pancíř se ani nesáhlo. Už je celkem jasné, že současná moderní letadla Ruské federace jsou zcela závislá na západní avionice. Nedávno se objevily informace, že dokonce i flotila ruských jaderných ponorek má obrovské potíže se sankcemi, protože jsou závislé na západních komponentech. Úpadek ruského námořnictva zdaleka nesouvisí jen s financemi a logistikou. Vše je zrcadlem moderních západních technologií. Admirál Čabaněnko může být další příklad.
Zajímavý protiponorkový Admirál Čabaněnko
Protiponorkové plavidlo se dostalo do doků v roce 2014 a jako vždy s tím, že dostane nové zbraňové vybavení. Od té doby nic. Podle united24media.com se mělo vrátit po řadě odsunutí letos. Jako vždy se nic neděje. Admirál Čabaněnko má impozantní rychlost 35 uzlů a stejně dobré zbraňové vybavení, které v zásadě odpovídá stejně velkým a novým fregatám amerického námořnictva třídy Constellation. K dispozici mají být čtyři odpalovací zařízení Uran pro střely s plochou dráhou letu Ch-35, dále systémy pro odpalování střel Kalibr, Onix nebo Zirkon. Původní PVO měla být nahrazena kompletem Pancir-M, tedy námořní verzi Pancir-S1, který ovšem na Ukrajině neuspěl.
Potíže ruského námořnictva
Právě Pancir-M může být nejjednodušším klíčem jednoho z faktorů, proč Kreml nechává odcházet velké hladinové lodě. Pancir-S1 je jasný důkaz toho, že Rusko aktuálně nemá kvalitní senzoriku, lépe řečeno už ji nemá dlouho. Snížená schopnost S-400 zachytávat balistické ATACMS je jedním z dalších důkazů. Zatímco západní země používají na svých plavidlech již osvědčené CIWS Phalanx s kvalitní senzorikou, stačí si uvědomit americký systém AEGIS, Rusko na Admirála Čabaněnka nasazuje neúspěšný Pancir-M.
Nejde jen o radary, jde o sonary, kvalitní systémy elektronického boje EW, které jsou snad jediné, kde se Rusko dokázalo udržet s dobou. Přestože se Rusové chlubí moderními AESA radary, není známo, že by byly nějak rozšířeně. Jsou na Su-57, ale zřejmě s klíčovými západními komponenty. Pro Kreml musí být zásadní otázkou, zda investovat velké částky do modernizace velkých hladinových lodí, když zřejmě nemají adekvátní elektroniku. Admirál Čabaněnko výše uvedené zbraňové systémy má mít po modernizaci, aktuálně je zřejmě úplně bez vybavení. Podobná cesta jako u Admirála Kuzněcova a totéž čeká Petra Velikého.
Tagy