Admiral Kuzněcov jako přebytečný? Řešením pro ruské námořnictvo by mohly být ,,vylepšené" vrtulníkové výsadkové lodě

Admiral Kuzněcov, jediná letadlová loď ruského námořnictva, právě prochází modernizací a opravami, a měla by se vrátit opět do služby v roce 2022. Nicméně server The Drive se zamýšlí nad budoucností tohoto plavidla a jeho doporučením je soustředit se spíše na nové vrtulníkové výsadkové lodě a s Kuzněcovem již dále nepočítat.

Budoucnost Admirala Kuzněcova je něčím, na co by si nejen zainteresovaný odborník raději nevsadil. Problémy sužované plavidlo nyní prochází nezbytnými opravami, modernizací, v jejímž rámci dostane nové zbraňové systémy, a počítá se s tím, že bude opět zařazeno do služby v roce 2022. Datum je však s nadsázkou řečeno ,,plovoucí" a může se ještě změnit.

Zbrojní analytikové a další odborníci se pak zamýšlejí, jestli má nadále cenu do letadlové lodě masivněji investovat, jak to Rusko dělá, nebo se s Kuzněcovem, značně prodraženého plavidla, nadobro rozloučit a zaměřit se na stavbu jiných moderních plavidel. Server The Drive takovou úvahu udělal a doporučuje, aby se Rusko Kuzněcova zbavila a pozornost soustředit na konstrukci vrtulníkových výsadkových lodí v rámci Projektu 23900, které mohou představovat vhodnou alternativu svou šíří záběru k ruské letadlové lodi.

Zatím jsou v této třídě objednány dvě jednotky - Ivan Rogov a Mitrofan Moskalenko, které jsou ve stavbě. Předpokladem je jejich vstup do služby v roce 2026, respektive 2027. Výtlak těchto plavidel má činit okolo 44 000 t, což je podobný výtlak jako u Kuzněcova (standardní 52 000 t). Zmíněný výtlak by tak ruské plavidla zařadil vedle amerických vrtulníkových výsadkových lodí třídy Wasp (standardní výtlak 28 230 t, 40 530 t plný).

Lodě mají mít palubu se šesti přistávacími pozicemi pro vrtulníky a velitelským ostrovem na pravoboku. Budou vybaveny zaplavitelným dokem pro šest výsadkových člunů. Letecké křídlo má tvořit až 16 vrtulníků. Vrtulníkové výsadkové lodě mohou navíc pojmout 75 bojových vozidel a zhruba 1 000 vojáků. Podle serveru The Drive dojde ke zvětšení velikosti plavidel (délka 204 m) a možná i letové paluby.

Vrtulníkové výsadkové lodě tak mohou do budoucna představovat více flexibilní platformu než Admiral Kuzněcov, je možné, aby sloužily jako plovoucí nemocnice, byly součástí pobřežních operací, s příslušnými modifikacemi také protiponorkových operací, lodě najdou také své uplatnění v nebojových misích jako například při pomoci v humanitárních krizích či katastrofách. Není pak vyloučeno, že zmíněná plavidla budou hrát poměrně důležitou roli v arktických operacích. Právě na tuto oblast se Rusko v poslední době zvlášť zaměřuje, když oblast důsledně militarizuje.

Rusko by mělo udělat zásadní rozvahu, zda se mu vyplatí nadále investovat do modernizace své jediné letadlové lodi a nákladné údržby, nebo se obejít bez letadlové lodi a finanční prostředky přesměrovat do moderních vrtulníkových výsadkových lodí, na nichž lze dělat příslušné modifikace, aby se staly více flexibilnější či univerzálnější platformou, která z finančního hlediska může nakonec vyjít levněji než investice do Kuzněcova. 

Zde je však namístě si uvědomit, že The Drive rozebírá pouze jeden aspekt existence letadlové lodi Admirál Kuzněcov, a to čistě ekonomický pohled, a to ještě západní optikou, nikoliv ruskou. Toto je otázka politická (mezinárodní i domácí), vojenská, ekonomická i technická. Rusko po rozpadu SSSR ztratilo mnoho schopností a nyní se opět snaží etablovat jako jedna z mocností multipolárního světa. Není mnoho zemí či armád majících velké letadlové lodě. A pokud chce Rusko být dále považováno za námořní vojenskou sílu, pak se nezařadí daleko za Čínu a Indii, tedy země v sousedství nebo regionu zájmu, a země, jež svým způsobem dovedlo k nabytí těchto schopností. Navíc pro domácí politickou scénu je schopnost projekce síly mnohdy důležitější než zaplněné regály v obchodech.

Vojensky je samozřejmě na zváženou, jakou sílu má jedna stárnoucí letadlová loď. Avšak v prostoru, kam ji ruské námořnictvo zařadilo, tedy k Severní flotile, jednoznačně nemá konkurenci. Schopnostem letadlové lodi, respektive schopnostem palubních letounů v oblasti doletu, vybojování vzdušné nadvlády, ničení pozemních cílů, nesení určitých typů zbraní apod. vrtulníky nikdy nemohou konkurovat. Ale samozřejmě, mohou je zásadním způsobem doplňovat.

Jednoúčelová velká letadlová loď je provozně vždy dražší než menší víceúčelová vrtulníková loď. Navíc jsou-li zakalkulovány časté opravy konkrétního plavidla. Nicméně se stále jedná o letadlovou loď. A toto je důležité pro ruský letecký průmysl, neboť své letouny konstrukčních kanceláří MiG i Suchoj nabízí v pozemní i námořní verzi s tím, že letoun je zaveden nebo otestován vlastními ozbrojenými silami, což je jeden z hlavních faktorů při definování zájmu případných kupců - tedy referenční bod. Jak se mnozí výrobci, včetně českých, přesvědčili, reference z domácího prostředí bývá klíčová. A zisky z prodeje letounů doposud vévodí získům v oblasti vojenské průmyslové produkce.

Poslední (v konkrétním výčtu nikoliv celkově) položkou je otázka technická. Ruské palubní letouny včetně exportních verzí byly vyvinuty pro nasazení na palubách velkých letadlových lodí. Na rozdíl od amerických letadlových lodí nevyužívají parní katapulty, ale ,,skokanský můstek". Též na rozdíl od zaváděných F-35 B nemají schopnost VSTOL/STOL, i když tah jejich motorů je značný a umožňuje vzlet i na poměrně krátké dráze, vždy je to vzletová paluba a přistání je vždy za asistence brzdného lanového systému.

Z výše uvedeného lze odvozovat, že by se Rusko mohlo snažit udržet Admirál Kuzněcov v bojeschopném stavu co nejdéle a jako variantu, pokud nerozhodne politicky o stavbě nové letadlové lodi, se orientovat podobně jako Japonsko nebo Jižní Korea. Tedy může vsadit na hybridní letadlovou loď, použitelnou jako vrtulníková/víceúčelová i klasická letadlová. Použití v letadlové formě může být rozličné, tedy k ochraně severní plavební cesty, působení v pobřežních vodách Kuril a Korejského poloostrova nebo k projekci síly v konfliktech nízké intenzity, jako bylo nasazení v Sýrii.

Varan jako další alternativa?

Teoretickou další alternativou za Kuzněcova by pak mohl být i projekt univerzální námořní lodi Varan a nové univerzální výsadkové lodi (SM informoval). Varan může nést 24 víceúčelových letadel, šest vrtulníků a až 20 bezpilotních prostředků. Výtlak Varana je asi 45 tisíc tun, délka cca 250 m, šířka 65 m, ponor na konstrukční čáře ponoru 9 m. Projekt Varan má být schopen dosáhnout rychlosti až 26 uzlů. Výtlak výsadkové lodi je asi 30 tisíc tun. Délka lodi dosahuje cca 220 m, šířka je 42 m, ponor podél konstruktivní ponoru je 7 m. Maximální rychlost je plánována 24 uzlů. Na palubě lodi je sedm přistávacích ploch vrtulníku.

Pohybujeme se nicméně stále v rovině teorií, na druhé straně se totiž na další budoucnost letadlové lodi Admirál Kuzněcov nyní sázet skutečně nedá.

 

Zdroj: The Drive, Wikipedia

Tagy