Autor fotografie: Flickr (CC BY-NC-SA 2.0)|Popisek: L-159
Aero Vodochody navázalo spolupráci se známou izraelskou společností IAI (Israel Aerospace Industries), která by měla nejen bitevním letounům L-159 pomoci k modernějším systémům i novým zahraničním zákazníkům. Ve hře má být i účast v programu americkém programu OA-X.
Spolupráce s Izraelci
Celá spolupráce s IAI se zároveň neomezuje jen na L-159, ale také na modernizované letouny L-39NG, jejich výrobu v podniku rozjíždí. Tento letoun by se díky spolupráce s IAI měl konkrétně dočkat integrace virtuálního tréninku.
Samotný L-159 pak má od IAI (Elta) d ostat moderní víceúčelový radar. Letounu se tím ještě více rozšíří jeho schopnosti pro ničení pozemních i vzdušných cílů s tím, že se nadále počítá s komptabilitou celé řady zbraňových systémů používaných státy v NATO. Obecně se pak hovoří o avionických systémech jako multifunkčních displejích, HUD displejích apod. To vše samozřejmě za předpokladu, že se podaří najít nové kupce.
V rozhovoru na Idnes.cz pak generální ředitel Aera Giuseppe Giordo nechal slyšet, že se s partnerem chtějí zúčastnit amerického programu OA-X.
Podle vyjádření ředitele Aera Giuseppe Giorda z rozhovoru na Idnes.cz by se pak rádi spolu s partnerem bez bližšího upřesnění zúčastnili amerického programu OA-X…
Program OA-X
Americké letectvo stejně jako řada dalších letectev investovalo v posledních desítkách let mnoho finančních prostředků do stíhacích letounů 4,5, respektive 5. generace, které jsou krom jiného určeny do konfliktů vyšších intenzit. Oproti tomu celá řada operací, jež se americké letectvo účastnilo, nevyžadovalo vůbec nebo po několika prvních dnech na pořízení i provoz drahé stíhací letouny.
Není proto divu, že letectvo přišlo s programem OA-X, v rámci něhož hledá komerčně dostupný a především provozně levnější letoun, který by mohlo nasazovat tam, kde nepřítel nedisponuje moderní protiletadlovou obrannou. Ačkoliv program už má dva finalisty, nikde není psáno, že zůstane jen u jediného typu nebo že se nakonec přeci jen nerozhodne pro jiný letoun.
Těmi finalisty jsou turbovrtulové letouny Hawker Beechcraft AT-6B a A-29 Super Tucano, jejichž provozní náklady mají být minimálně o řád nižší, než je tomu u současně provozovaných proudových stíhacích letounů. Přesto se nejedná o žádná ořezávátka – takový Super Tucano již dnes slouží v osmnácti různých zemích a na pětici závěsníků umožňuje podvěsit celou škálu výzbroje včetně přesné munice, řízených střel vzduch-země i dokonce vzduch-vzduch.
Programu OA-X se nicméně účastní ještě celá řada dalších méně, či známých typů. Z vrtulových letounů se jedná o typy US Aircraft A-67 Dragon, Air Tractor AT-802 původně vyvinutý pro hašení lesních požárů a OV-10X, který už v americkém letectvu sloužil jako OV-10 Bronco a dokonce se i zúčastnil války ve Vietnamu. Z proudových letounů se pak jedná o stroje Textron AirLand Scorpion a Alenia Aermacchi M-346 Master, které jsou zároveň účasti i programu TX-X, v rámci něhož letectvo hledá nástupce cvičných letounů T-38 Talon.
L-159 pro OA-X
Ačkoliv není vůbec jisté, zda se celý program nakonec přetvoří do konkrétního akvizičního programu nebo programů, chtějí se jej nějakým způsobem v Aeru alespoň podle vyjádření ředitele zúčastnit.
L-159 může hrát do karet celá řada faktorů. V první řadě se stále ještě jedná o podstatně levnější letoun, než je tomu v případě nadzvukových stíhacích letounů i celé řady moderních cvičných letounů. Alca zároveň za mnoho let služby v českém letectvu ukázala, že je spolehlivým letounem.
Těmi skutečnými trumfy v dalším úspěchu ale mají být dobré zkušenosti z iráckého letectva, které je nasazuje jako bitevní letouny proti samozvanému Islámskému státu. A především pak spolupráce s izraelskou IAI, která může vyvažovat největší slabinu L-159 na americkém trhu – že česká politická síla ve Spojených státech něco prodat se v tomto směru takříkajíc blíží nule. Je také velmi nepravděpodobné, že by Američané chtěli od nás něco nakoupit, když mi od nich dražší zbraňové systémy příliš nenakupujeme.
Na druhou stranu se můžeme na podobná vyjádření o snaze o účast v takových programech dívat i jako na dobrou reklamu. Přeci jen vyjádření o zájmu v nějakém programu amerického letectva si všimne mnohem více médií, což o zařazení letounů v našem nepočetném letectvu říci nelze.
Z čistě vojenských hledisek by přitom zařazení L-159 stejně jako celé řady jiných lehkých bitevníků dávalo smysl. Oproti nadzvukovým stíhacím letounům jsou levnější na výrobu i provoz, přitom stále ještě mají schopnost fungovat minimálně v konfliktech nižší intenzity. V porovnání s vrtulovými letouny zase mají většinou lepší nosnost munice i další letové parametry. Představa o zařazení vrtulových i proudových bitevníků tedy není nereálná, zvláště pokud by měly převzít některé úkoly od „čistokrevných“ bitevních letounů A-10.
Světlá budoucnost českých letounů?
Ať už se mohou zdát některé plány nereálné, je třeba zdůraznit faktické úspěchy Aera Vodochody a tím je i navázaná spolupráce s izraelskou společností IAI, která se bezesporu patří v mnoha oborech na úplnou špičku.
Právě v L-39NG vidí Aero Vodochody velký potenciál ať už u nových provozovatelů nebo stále ještě u těch, kteří provozují původní L-39. Těch český podnik vyrobil svého času více než 2 900 ks. Začátkem minulého měsíce už Aero potvrdilo objednávku na první 4 nové L-39NG do Senegalu a další má mít rozjednané. Mezi prvními zákazníky má být i státní podnik LOM, jež má chtít nahradit starší L-39 a v jednání má být i prodej do některé ze zemí střední Evropy. Velkou výhodou nových L-39 má být přitom krom jejich dobrého jména jejich cena v rozmezí jen kolem 10 až 12 miliony dolarů, což je dokonce méně, než stojí některé turbovrtulové letouny.
Znovu zahájení výroby L-159 pak záleží na případném zájmu. I zde jsou ovšem v Aeru poměrně optimističtí i kvůli slušné poptávce po lehkých bitevních letounech. Jedním z možných zákazníků by mohla být Argentina. Jaké vize a plány se však nakonec vyplní, ukáže až čas.
Nepřehlédněte na Security magazínu: Survival - jak se chovat, abyste přežili v pustině nebo džungli? A kam se schovat před teroristickým útokem? S námi víte více
Autor: Michal Polák