foto: GoodFon / Public domain/F-35
Protivzdušná obrana se stává alfou a omegou obrany jakékoliv země. Kyjev nejvíce požaduje PVO a poloviční AWACS, jakým je F-35, může zcela zásadně ovlivnit obranu proti střelám s plochou dráhou letu a dronům.
Respektovaný německý hartpunkt.de se ve své rozsáhlé analýze věnuje protivzdušné a protiraketové obraně země v kontextu poučení války na Ukrajině a masivních útoků na Izrael. Text vychází z londýnské konference RUSI. Trochu překvapivé je, že bývalý šéf velitelství protivzdušné obrany IDF Ran Kochav naznačil, že ani Izrael nemůže bránit všechny cíle, ačkoliv má Tel Aviv nejkomplexnější protivzdušnou obranu (PVO) na světě. Takže jedním ze základních závěrů konference je poučení, že překvapivě politici musí vybrat lokace a cíle, které je třeba bránit. Je zmiňován Bundeswehr, který bude mít maximálně 29 systémů PVO.
PVO jako klíč k úspěchu proti dronům
Bude se jednat o americké Patrioty a Iris-T. Ty mají chránit 80 velkých německých měst a nejméně jedenáct leteckých základen. Německo je označováno jako komplexně neubránitelné v souvislosti s masivními útoky Rusů na Ukrajinu. Druhým výstupem konference je kvalitní detekce, ta bude mít u AČR souvislost s F-35, a ekonomická únosnost PVO. S tím úzce souvisí zajímavá informace o tom, že izrael zachytil více jak devadesát procent balistických střel a Ukrajina běžně zachytí více než osmdesát procent střel s plochou dráhou letu a dronů, v tomto případě je třeba rozumět Śáhid-136. A s tím úzce závisí dostatečné zásoby munice pro PVO.

Podle Defence Express je jedním ze zásadních závěrů celé události fakt, že nikdy nebude dost systémů PVO. Tak jak to bývá, závěry jsou poměrně dost opatrné a zároveň se skrytými a velmi silnými výzvami směrem k politikům. Pokud si vše převedeme na podmínky AČR a České republiky, dostáváme se k podobným závěrům, ale ne zcela. Bavíme-li se o střelách s plochou dráhou letu, pak je třeba mít v pohotovosti systémy PVO středního a krátkého dosahu. Velmi důležité je, jak kvalitní raketu nepřítel použije. Pokud se podíváme na zcela novou ruskou S8000 Banderol, pak se jedná o levnou, málo kvalitní střelu sestavenou z civilních komponentů. Nemá inerciální navádění, GLONASS, nic. Těsně nad zemí nepoletí a bude snadno detekovatelná i sestřelitelná.
Z druhé strany kvalitnější střely jako Ch-101 nebo třeba námořní Kalibr nedokáže Kreml produkovat ve velkém a mají potíže s naváděním. Nikdo nedokáže vyrábět dostatek kvalitních naváděných střel pro konflikt vysoké intenzity. S drony je to úplně to samé. Rusové Šáhid-136 vytrvale inovují, ale poměr ztrát je stále konstantní i přes dramatický nárůst počtu těchto UAV a to je třeba říct, že ukrajinská PVO je zatím stále nedostatečná a v nízkých počtech. Zcela klíčová je tedy pochopitelně detekce. A tím se dostáváme k námi kupovaným F-35, jejichž existence v AČR dostává pomalu smysl.
Poloviční AWACS F-35 v AČR
Ukrajinci dodané F-16 využívají primárně jako PVO a to velmi úspěšně i přes relativně staré radary s malým dosahem. F-35 má možná nejlepší aktivní elektronicky skenovaný radar na světě (AESA). Jedná se o AN/APG-81 s dosahem kolem 150 kilometrů. Ten sice zřejmě na tuto vzdálenost dron nezachytí, ale kolem jednoho sta kilometrů ano. F-35 je poloviční AWACS, tedy letadlo včasné výstrahy a zároveň řídící systém, který v rámci přehledu na bojišti dokáže určit zbraň reakce po zachycení nepřítele. Systémy AWACS budou zcela nedocenitelné a jako náhradu lze použít právě F-35.

Zajímavá kombinace C-UAS a F-35
S tím úzce souvisí digitalizace už jen kvůli tomu, aby se F-35 mohly propojit. A propojit s kým. Aktuálně prochází prudkým vývojem velmi účinné C-UAS systémy. Ty jsou levné a dostatečně účinné i proti více dronům najednou. Vhodně rozložené levné systémy krátkého dosahu mohou relativně bez problémů pokrýt všechny klíčové body země. A zcela se zapomíná na dynamický rozvoj laserových a energetických zbraní. Opět s cílem na ekonomický sestřel UAV a řízených střel. Pořídit nižší stovky C-UAS nebude až tak velký problém oproti extrémně drahým MBT. Propojení F-35 jako AWACS a C-UAS může znamenat mnoho.
Stále důležitější PVO
F-35 v kontextu s tím nabývá i na významu v tom smyslu, že pozemní protivzdušné radary jsou výrazně ovlivněné horizontem. Zpravidla jejich dosah detekce nepřesahuje 40 kilometrů. AESA radar na F-35 zvládne drony i sledovat, takže ve chvíli, kdy se UAV dostane do dosahu nějaké PVO, může automaticky vydat rozkaz k sestřelu. Takto je to velmi zjednodušené, ale potenciálně velmi funkční při doplnění kvalitních systémů středního dosahu jako je třeba Iris-T. A nebude nutné kupovat množství špičkových a velmi drahých systémů Skyranger nebo Skynex. Vše to má jednu velkou chybu, AČR a MO ČR zatím PVO nevěnují velkou pozornost, natož uvažování o pořízení skutečného systému AWACS, který má dosah kolem 450 kilometrů jako třeba E3 Sentry.
Tagy