foto: U.S. Pacific Fleet / Flickr/Letoun EA-18 se střelami AGM-88
Americký letoun EA-18G Growler podílející se na ochraně plavidel v rámci operace Prosperity guardian si nejspíš poprvé historicky vyzkoušel použití protiradarové AGM-88E v boji. Jeho cílem se měla stát sovětská helikoptéra Mi-24 za záhadných okolností patřící jemenským Hútíům.
Helikoptéra byla podle vyjádření americké armády zneškodněna nikoli během častých Hútijských útoků na spojenecká plavidla v oblasti Rudého moře, ale nejspíš při operaci amerických jednotek přímo na území ovládaném teroristickou skupinou v Jemenu. Vrtulník Mi-24 Hind v té době nejspíš podle informací webového portálu The War Zone ani nebyl ve vzduchu a pro jeho zničení byly použity rakety vzduch-země AGM-88E Advanced Anti-Radiation Guided Missile (AARGM) vystřelené z letounu EA-18G Growler. Letouny byly přitom nedávno dozbrojeny legendárními střelami AIM-9X.
Americký webový portál o pravděpodobném zneškodnění vrtulníku informoval již v polovině května, když si redaktor zmíněného média Tyler Rogoway všiml symbolu sestřelené helikoptéry na boční straně letounu EA-18G. Ten je nasazený v rámci operace Prosperity guardian na ochranu obchodních lodí v oblasti Rudého moře, Adenského zálivu a průlivu Bab-al Mandab na americké letadlové lodi Dwight D. Eisenhower. Zničení vrtulníku však nejspíš mělo proběhnout již 24. února 2024.
Jelikož americké námořnictvo informace předestřené Rogowayem potvrdilo, jedná se o první potvrzení využití střely AGM-88E v boji. Modernizovaný typ střely AGM-88E byl sice několikrát testován, avšak nikdy nebyl účinně použit proti nepřátelskému cíli. V únoru se tak jednalo o historický okamžik, kdy si americká armáda mohla vyzkoušet reálné schopnosti této specifické střely, která je součástí arzenálu americké armády již od poloviny 80. let minulého století. Jeho starší verze AGM-88 již více než rok pomáhá ukrajinské armádě s obranou proti ruským útokům.
AGM-88 vysoce účinné pro ničení PVO i Mi-24
AGM-88 je protiradarovou raketou vzduch-země specificky určenou pro ničení systémů protivzdušné obrany vybavených radiolokátory. Raketa byla proti systémům PVO již několikrát použita především na konci 80. let v Libyi, při operaci Pouštní bouře v Iráku nebo ve Válce v zálivu a osvědčila se jako vysoce efektivní pro ničení systémů S-200. Modernizovaná varianta AGM-88E obsahuje vylepšené systémy řízení i navádění za pomocí milimetrových vln pro lepší přesnost. Raketa by však také měla být odolná proti rušení a kromě letounů EA-18G Growler určených pro elektronický boj je součástí výzbroje letounů F/A-18 Hornet, Eurofighter nebo F-35.
Cena starší varianty střely AGM-88 se podle údajů amerického letectva pohybuje okolo 200 000 dolarů (4,5 milionů Kč), avšak její modernizovaná verze AGM-88E již dosahuje několikanásobně vyšší ceny. Podle webového portálu The defence post by hodnota jedné rakety měly být přibližně až 6 milionů dolarů (137,5 milionu Kč). Při porovnání s vrtulníkem jehož cena se odhaduje na 32,5 milionů dolarů (750,711 milionů), by se proto použití rakety ukazovalo jako rozumný krok. V souvislosti se strojem je však otázkou, jakou cestou se helikoptéra do Jemenu dostal a zda šlo o válečnou pomoc Íránu nebo přímo Ruska.
Záhada helikoptér Mi-24 v rukou jemenských Hútiů
Zatímco model Mi-24 je sovětskou variantou, pro export byly určeny typy Mi-25 a Mi-35. Stroj Mi-25 byl hojně vyžívaným letounem v Irácko-Íránské válce v 80. letech minulého století, avšak nikoli na straně šíitské velmoci, ale jeho nepřítele Iráku v té době úzce podporovaného Sovětským svazem a jeho vojenskou technologií. Írán sice několik kusů Mi-25 sestřelil a možná také zajal, ale rozhodně se nedá předpokládat, že by byly stroje téměř po čtyřiceti letech stále schopné stále fungovat.
Podle informací zprávy The International Institute for Strategic Studies navíc Írán s největší pravděpodobností ani nedisponuje žádnými vrtulníky typu Mi-25 nebo Mi-24. Stroje by však ve svém arzenálu měla s největší pravděpodobností mít k dispozici armáda Ruska a potažmo také jeho jednotky v Sýrii. Podle studie World Air Forces za rok 2023 však nejméně 14 kusů exportních modelů Mi-25 a Mi-35 mělo být součástí arzenálu armády Jemenu. I kdyby Hútíové zajali některé ze strojů armády Jemenu, tato skutečnost by stále nevysvětlovala, jak se do jejich držení dostal stroj Mi-24. Jinou možnou cestou by však mohl představovat jeden se současných největších spojenců Íránu, Severní Korea, která podle World Air Forces disponuje nejméně 20 kusy letouny Mi-24.
Tagy