Airbus odhalil bezpilotní dron LOUT. Co o něm víme a co s ním bude dál?

Společnost Airbus začátkem listopadu veřejnosti odhalila podobu dosud utajovaného stealth dronu LOUT. S ním se sice přímo nepočítá s uvedením do provozu, ale má posloužit v rámci širšího programu FCAS.

Dron LOUT (Low Observable UAV Testbed) slouží, jak již z názvu vyplývá především k vývoji a celkovému osvojení stealth technologií v nejširším slova smyslu. Pod tím si lze představit nejen snahu o co nejmenší radarový odraz ale také snížení infračervené i vizuální a akustické stopy.  Vedle toho výzkumné centrum v německém Manchingu zkoumalo také techniky elektronického boje. V tomto ohledu můžeme předpokládat, že budoucí pilotované i bezpilotní letouny budou podobně jako například americký bombardér B-2 Spirit moci fungovat jakýmsi „tichém režimu“, kdy na sebe zbytečně nebudou upozorňovat ať už komunikací nebo činností jiných vlastních systémů.

Samotný technologický demonstrátor dronu LOUT, který není určený k letovým zkouškám, má rozpětí 12 m a zhruba stejnou délku. Vstupní otvory i výstupní trysky pro dvojici pohonných jednotek umožňujících hypoteticky těsně podzvukové rychlosti jsou umístěny na horní části draku, což minimalizuje právě infračervenou stupu zejména při pohled ze země nebo nižších letových hladin. Naopak ve spodní části konstrukce došlo k minimalizaci spár u krytů podvozku a samozřejmě interní pumovnice. Všechna tato konstrukční a navíc i materiálová opatření předurčují dron k ničení postavení protiletadlových postavení, nejdůležitějších cílů a obecně k provádění úderů v nepřátelském prostoru chráněném moderní protivzdušnou obranou.

                                                      Airbus LOUT – pohled zepředu (Airbus)

 

Za zveřejněných snímcích je jinak vidět v horní přední části něco jako překryt kabiny. Přesto to nutně neznamená, že i budoucí drony budou schopny fungovat v bezpilotním, tak pilotovaném režimu – byť to nelze vyloučit. Účelem umístění překrytu je v první řadě prostě jen vyzkoušení stealth vlastností vybraných průhledných materiálů. Ty mohou najít svoje využití ve schování různých senzorů, které nelze přímo zakrýt. A dále také v návrhu řešení pilotní kabiny budoucího pilotovaného stíhacího letounu i stávajících letounů Dassault Rafale a Eurofighter Typhoon, jejichž budoucí modernizační programy mají ze současných vývojových prací těžit.

V současné době není znám z pochopitelných důvodů ani stav celého projektu ani, zda bude mít německé ministerstvo obrany zájem o stavu letového exempláře. Stavba neletového demonstrátoru přitom byla dokončena už v roce 2014. Lze však předpokládat využití získaných technologií, postupů a zkušeností v rámci zmíněného programu FCAS (Future Combat Air System), v jehož rámci mají krom stíhacího letounu 6. generace vzniknout také bezpilotní vzdušné prostředky.

 

Autor: Michal Polák