foto: General Dynamics / Public domain /Ares
Tentokráte už se britské obrněnce Ajax dostávají do velmi svízelné situace. Na nich založený obrněný transportér Ares opět generuje kritický problém hlučnosti.
Nekonečná noční můra ohledně multifunkčních obrněnců britské armády Ajax má další pokračování. Píše se září roku 2024. Ajaxy prochází zkouškami za teplot kolem 46 °C v oblasti Perského zálivu. Zřejmě úspěšně. Je to tři roky potom, co celému programu hrozilo zrušení a byl pozastaven. Obrovská investice v podobě více jak sto miliard korun v ohrožení. Příčina. Nadměrný hluk uvnitř obrněných vozidel, operátoři trpěli tinnitem, problémy s rovnováhou a dokonce nucenou hospitalizací. Osádky dostaly speciální protihluková sluchátka a stejně to nepomohlo. Ajaxy navíc nebyly schopny couvat přes překážky vyšší než dvacet centimetrů. Nevolnost operátorů a dokonce otoky kloubů.
Zásadní potíže rodiny Ajax s vibracemi
Následně byla Ajaxům při zkouškách omezena rychlost ma 32 kilometrů za hodinu a osádky byly uvnitř systému maximálně 105 minut. Nadměrné vibrace při pohybu také poškozovaly elektronické systémy a bránily stabilizaci výzbroje. Poruchy podvozku u varianty Ajax znamenaly, že jeho věž nemohla střílet za pohybu. Trupy měly nekonzistentní délky a neměly rovnoběžné strany, což znamenalo, že problémy s vibracemi se neprojevovaly jednotným způsobem, takže bylo mimořádně obtížné určit, zda vibrace vznikly ze základního konstrukčního problému nebo ze selhání kvality konstrukce. Program Ajax byl na zrušení. Důvěra v produkt General Dynamics UK byla vážně narušena. Zkoušky byly obnoveny až v říjnu 2022. V lednu 2025 byly zahájeny dodávky vozidel třem jednotkám britské armády. O vadách se nemluvilo. Zdálo se, že se je podařilo vyřešit.
U APC Ares se objevily nyní stejné potíže
Jenže teď se podle Defence Eye stejné problémy objevily znovu. Tentokráte u jiné verze Ajaxu, obrněného transportéru (APC) Ares. Problém? Vojáci mají v APC Ares velmi často tinnitus, bolesti hlavy, ztráty rovnováhy a problémy s pohybem. To už je obrovská blamáž. Britská armáda aktuálně disponuje 245 kusy průzkumných Ajax, 93 kusy APC Ares, 112 velitelskými Athena, 50 opravárenskými systémy Apollo, 38 vyprošťovacími vozy Atlas a 51 inženýrskými systémy Argus. Britové měli dokonce zájem o zakázku na bojová vozidla pěchoty pro AČR, kterou vyhrál švédský CV90. Jestli se potvrdí informace Defence Eye, jsou exportní ambice rodiny Ajax mimo jakoukoli realitu.
Parametry obrněných vozidel Ajax
Celý program Ajax navazuje na španělský ASCOD 2, vozidla byla původně vyvinuta společnostmi Steyr-Daimler-Puch Spezialfahrzeug a Santa Bárbara Sistemas na počátku 90. let. Obě společnosti byly na počátku roku 2000 koupeny General Dynamics. Celý projekt vypadá na papíře velmi moderně. Základem všech variant je pásový podvozek. Cílem General Dynamics bylo vyvinout těžké multifunkční vozidlo, které by nahradilo odcházející systémy Warrior. Bojové obrněné vozidlo Ajax má hmotnost 38 tun s tím, že se počítá až se 42 tunami. Dost podstatné je, že hlavní zbraní je 40mm kanón CTA International CTAS40. Tedy stejná ráže jakou používá švédská armáda u svých CV90, zatímco AČR zvolila 30mm variantu.
Průzkumná varianta Ajax má jen dva operátory, kdežto Ares má tři a k tomu může vzít čtyři cestující. Je zvláštní, že Britové volili variantu APC s tak malým množstvím přepravitelných vojáků. Na systému je dálkově ovládaná stanice Kongsberg protector se 7,62 mm L94A1 koaxiálním řetězovým kulometem. A jako jeden z mála umí Ajax odpalovat americké ATGM Javelin. Motor má tedy výkonnostní rezervu a je na velmi slušných 800 koních. Maximální rychlost činí opět velmi slušných sedmdesát kilometrů za hodinu. Na pásové vozidlo hezký výkon.
Britové si Ajax vybrali už před 15 lety
Británie si podle Defense Express vybrala Ajax před 15 lety, aby nahradila stárnoucí vozidla Warrior. Celý projekt čelil velkým zpožděním. Asi mu nebude nic platné, že Ajax má inteligentní otevřenou architekturu softwaru s rychlostí 20 Gbit/s, která mu umožňuje ukládat a zpracovávat šest TB informací shromážděných senzory. Ty pak může prostřednictvím komunikačního systému Bowman integrovat do řídícího systému třeba pro Challenger 2. Osmdesát procent výroby bylo lokalizováno v Británii. Jenže Ares může být posledním zvoněním. Zdá se, že celá konstrukce má zásadní potíže, které mohou vést k ukončení celého projektu.
Tagy