Akvizice BVP potřebuje racionální redukci a změnu formátu - tendr přešlapuje na místě a blokuje prostředky na důležité projekty

Ve středu premiér Babiš oznámil, že armádě přece jen vrátí alespoň pět miliard, a dalších pět "asi" v únoru. Předsedkyně Výboru pro obranu Jana Černochová to obratem komentovala mj. s tím, že takový postup problém neřeší a plánované investice jsou stále v ohrožení a jako konkrétní příklad uvedla náhradu pásových bojových vozidel pěchoty. Na ně již pro rok 2021 Ministerstvo obrany plánuje vydat čtyři miliardy korun, které jsou podle Černochové obsaženy v diskutovaných deseti miliardách. Není to přitom zdaleka jediný problém tendru, který se vleče roky, a pro který zřejmě bude probíhající pandemie a s ní spojená opatření ranou z milosti.

Tendru na BVP se týkal jiný z premiérových názorových přemetů již loni na jaře. Během první vlny pandemie COVID-19 hledala vláda možná řešení tehdejší nesnadné ekonomické situace. Ta byla jen jemným náznakem toho, co prožíváme nyní a co nás ještě čeká, ale již tehdy na začátku celého problému s čínskou chřipkou premiér náhle pořízení 210 pásových bojových vozidel pěchoty náhradou za dosluhující a zastaralá BVP-2 zpochybnil. V březnu 2020 prohlásil, že "asi dneska okamžitě nepotřebujeme bévépéčka" a o měsíc později doslova řekl: "V této chvíli asi není situace na to, abychom kupovali BVP za 50 miliard. Víceméně jsme se domluvili s resortem obrany, že to přibrzdíme."

Netrvalo dva měsíce a v této věci zcela otočil a investice do moderní armádní techniky podpořil. Problém s financováním projektu ve světle vrácení prozatím jen pěti miliard korun je zásadní zcela bez hledu na formu pořízení potřebných BVP. Existuje platný mezinárodní závazek postavit k 1. lednu 2026 brigádní úkolové uskupení těžkého typu. To by se mělo stát pro ten rok jádrem Sil velmi rychlé reakce NATO (VJTF), a Česká republika si jednoduše nemůže dovolit brigádu Alianci pro takový úkol neposkytnout a vymluvit se, že svůj domácí úkol nestihla splnit. A nejde jen o tuto "formalitu" - moderně vyzbrojenou armádu potřebujeme a jedině zodpovědným přístupem ke svému dílu kolektivní obrany můžeme mít záruku její efektivity. Tu, až ji budeme v krizi potřebovat, "loutničkounenabrnkáme".

Čas ovšem neúprosně běží. Začátkem listopadu 2020 přišla informace, že protipandemická opatření neumožnila provést plánované zkoušky funkčních prototypů soutěžících vozidel, které měly probíhat od konce října do začátku prosince, a hovořilo se o jejich přesunu na leden nebo únor, a již to vypadalo s ohledem na termín dokončení tendru, který by padl nedlouho před sněmovní volby, jako velice napínavé. Dnes, ve čtvrtek 28. ledna 2021, bude vláda jednat o dalším zpřísnění svých opatření. Ministerstvo obrany nyní na dotaz Security magazínu uvedlo, že, pokud mu to situace umožní, zkoušky by rádo zahájilo do konce prvního čtvrtletí tohoto roku. To znamená zahájit více než měsíc trvající zkoušky do konce března.Jde o další odklad, navíc podmíněný, avolby budou v říjnu.

Výbor pro obranu také v listopadu vyzval Ministerstvo obrany, aby vypracovalo "všechny potenciální varianty pořízení PBVP", což Ministerstvo obrany provedlo dopisem předsedkyni výboru Černochové, který má obsahovat všechny teoreticky možné varianty postupu a současně jí sděluje, že "jako nejvýhodnější se jeví pokračování v zadávacím řízení zakázky současným způsobem."

Při pohledu na dosavadní průběh mnohokrát protahovaného tendru, problémy týkající se výběru poskytovatele právních služeb, změny v požadavcích, a při pohledu na vývoj státních financí v současné nelehké době působí výraz "nejvýhodnější" velmi optimisticky. Zeptali jsme se také, jestli mezi zvažovanými variantami je také možná redukce celého projektu a případně náhrada některých specializovaných variant vozidly na kolovém podvozku - která jsou levnější a relativně snadno a rychle k dispozici díky v České republice zavedené výrobě těchto platforem. Odpovědí bylo strohé a kategorické "ne".

Ministerstvo v nastaveném tendru pokračuje, což sebou nese i vázání rozpočtových prostředků na tento projekt, tedy pro letošek 4,2 miliardy korun. Již několikrát odsunuté rozhodnutí je ohroženo dalším odkladem, a bylo-li již koncem minulého roku pravděpodobné, že tendr se nepodaří do voleb dotáhnout do konce, nyní je to prakticky jisté. Vojáci snad zahájí testy funkčních prototypů do konce března, ukončí je tedy snad do začátku května. Zkoušky bude třeba vyhodnotit a přijmout rozhodnutí, které se více než pravděpodobně nebude líbit neúspěšným uchazečům. S jejich odvoláním a případnými dalšími právními kroky je třeba počítat, a čas Ministerstvo obrany opravdu nemá. Jak jsme již psali, tendr při nejlepším „skončí v mašličkách“ pro budoucího ministra. Než ten se ve věci zorientuje, uplyne další čas, a z hlediska splnění termínu budeme opravdu v problémech. MO jakoby tato rizika odmítalo vidět. Ale to neznamená, že neexistují.

Je přitom zvláštní, že zatímco samohybná děla, víceúčelové a bitevní vrtulníky nebo protivzdušný systém SHORAD Ministerstvo obrany bez okolků pořizuje mezivládními dohodami, v případě BVP, u kterých na rozdíl od jmenovaných projektů existuje přísné časové omezení, trvá na dokončení nešťastně vedeného tendru. Variantní řešení, o kterých mluvila v listopadu například předsedkyně Výboru pro obranu Jana Černochová, a zejména rychlý nákup formou mezivládní dohody, je nejčistším postupem. Hlavním problémem postupu, na kterém trvá MO, kromě rizika, že nebude skončen včas, je, že blokuje prostředky v rámci rozpočtu. Ty nebudou vyčerpány a hrozí jejich propadnutí a vidíme v kauze deseti miliard korun, co se může dít dál.

Jakkoli nelze zpochybnit, že BVP-2 české mechanizované pěchoty je třeba nahradit, nelze zpochybnit ani fakt, že obrovský tendr v celkové hodnotě přes 50 miliard korun je pro obranný rozpočet obrovskou zátěží, která může s nejistotou ohledně jeho původně plánované výše ohrozit realizaci jiných, menších, ale podobně nezbytných akvizic. Ty se týkají potřeb armády v oblasti například sanitních nebo přepravních vozidel. V armádě stále slouží velké množství T815 první generace z 80. let, tedy stejně dlouho jako BVP-2. V nesnadné ekonomické situaci by racionální redukce akvizičního projektu BVP mohla armádě pomoci v dalších a neméně nezbytných oblastech fungování, nejen v kontextu jejího nasazení při výpomoci v nemocnicích.

Sečteno a podtrženo: MO sveřepě trvá na dokončení projektu, jehož parametry byly nastaveny v době optimistických výhledů. Premiér osobně celý projekt zpochybnil už v době, kdy byly ekonomické problémy České republiky zlomkem těch, s nimiž se potýkáme dnes. Není jisté, že zkoušky prototypů bude možné v dalším, podruhé odloženém termínu, skutečně provést. Termín 1. ledna 2026 je ale pevně daný, a bylo by opravdu špatné, kdyby měly provedením akvizice BVP v původním rozsahu v důsledku utrpět další součásti armády, pro které by se již investičních prostředků nedostalo. Redukce rozsahu akvizice ušetří peníze a nákup BVP ve formátu vláda-vláda jí dá racionální časový rámec. Naopak bazírování na tendru ohrožuje přidělené prostředky, protože o ně může MO v důsledku přijít kvůli přijaté „logice“, že co se nepodaří utratit, to nepotřebujete, a my vám to sebereme. A komunisté budou rádi, že měli pravdu, že obrana tolik peněz nepotřebuje, protože je neumí utratit.

Tagy