foto: KNDS Deutschland, Public domain/Leopard 2A8
Na Velitelském shromáždějí ministryně obrany Černochová mj. ve svém projevu řekla, že rezort má zásadní problém s nedostatkem zaměntnanců v oblasti akvizic. V případě společného nákupu tanků Leopard 2A8 se v tomto ohledu lze opřít o kapacity Spolkového ministerstva obrany.
Na konci února v projevu ministryně obrany na Velitelském shromáždění zazněla slova věnovaná ožehavému problému ozbrojených sil – nedostatečným výsledkům náborů v kombinaci s faktem, že do civilu odchází rekordní počet zkušených vojáků: „Nemáme ani dostatek profesionálů, ani příslušníků zálohy, byť se počty obojího pomalu zvyšují. A bohužel neexistuje žádné jednoduché řešení, jak se s tím rychle a jednoduše vypořádat. Nacházíme se v situaci, kdy nám populace stárne. Mladých lidí ubývá. Podle prognóz to nebude do roku 2050 ani trochu lepší,“ řekla Jana Černochová.
Rezortu obrany zásadně chybějí zaměstnanci i v oblasti akvizic
Jde o problém, o kterém se hovoří již delší dobu. Poměrně novým tématem je ale to, co ministryně obrany řekla na adresu personální situace civilní části rezortu: „Máme tendenci hovořit v této souvislosti pouze o náboru do armády, ale to je jenom část. Stejným problémům s náborem totiž čelíme i v civilní části resortu, například ve stavebních, akvizičních, ekonomických oblastech máme zásadní problém se získáváním nového personálu, a to je pro armádu stejně závažný problém jako nedostatek vojáků. Za posledních 30 let totiž došlo k přesunu velké části obslužných činností do civilní části a pokud nebude tato podpora funkční, budete tím trpět i vy vojáci, tedy armáda.“
Jana Černochová chce situaci řešit přípravou výzkumných studií a průzkumů, na jejichž základě budou přijata konkrétní opatření. Znamená to, a nelze se tomu divit, běh na dlouhou trať. I v tomto ohledu se zjevně projevilo dlouhodobé podfinancování obrany. V případě armády, její techniky a stavu personálu je vidět dlouhodobě. V případě civilní části rezortu obrany vyplývají problémy na povrch méně zřetelně, ale intenzivněji a trochu paradoxně v souvislosti s tím, jak jsou zvyšovány výdaje na obranu. Hovořila o tom mj. odcházející vrchní ředitelka Sekce ekonomické Blanka Cupáková, když se sněmovní Výbor pro obranu věnoval 14. ledna plnění rozpočtové kapitly MO za rok 2024.
Stejný počet zaměstnanců řeší dvojnásobný a rostoucí obranný rozpočet
Ve zkratce jde o to, že rámcově stejný počet civilních zaměstnanců rezortu obrany dnes zpracovává výrazně více projektů, často v násobně vyšší hodnotě, než bylo v minulosti obvyklé. Jestliže v roce 2010 pracovalo pro Ministerstvo obrany 8303 občanských zaměstnanců, v roce 2022 to bylo 7096 + 1096 státních zaměstnanců, tedy v součtu nižší počet. Přitom výdaje na obranu představovaly v roce 2010 cca 51 miliard korun (1,38 % HDP) a do roku 2014 klesly na 41 miliard (0,96 % HDP), zatímco v roce 2022 činily 91 miliard (1,34 % HDP), a dále rostou a podle nedávného rozhodnutí vlády, které ovšem může příští vláda snadno upravit i zásadně změnit, mají růst do roku 2030 ke 3 % HDP.
A nejde jen o celkový počet zaměstnanců, kteří mají tento rozpočet obhospodařovat, ale také o jejich kvality. A těm musejí odpovídat nástupní i dlouhodobé pracovní podmínky, tedy rámcově jde skutečně o podobný problém, s nímž se potýká profesionální armáda. A je v principu jednoduchý – chce-li zaměstnavatel dostatek kvalitních zaměstnanců, musí je odpovídajícím způsobem motivovat a být na trhu práce konkurenceschopný. To je ovšem otázka dlouhodobého přístupu a systémové řešení problému se aktuálních projektů dotkne spíše okrajově a výhledově.
Řešení v případě akvizice Leopardů 2A8 nabízí mechanismus společného nákupu
V uplynulém týdnu jsme se ptali, na co Česká republika čeká ve věci akvizice hlavních bojových tanků Leopard 2A8, o jejichž pořízení, resp. o přistoupení ke společnému nákupu s Německem, rozhodla vláda již v červnu loňského roku, jak o tom informovalo MO: „Následně, do konce roku, bude vládě k rozhodnutí představen komplexní materiál o podmínkách nákupu. (...) Předpokládané výdaje za 61 tanků jsou ve výši 39,8 miliardy korun včetně DPH, za 77 tanků pak 52,1 miliardy korun. O tempu financování se bude ještě vyjednávat. (...) Po podpisu CPA budou následovat ještě další jednání například o průmyslové spolupráci, o otázce financování nebo o modelu zajištění záručního a pozáručního servisu.“ Do konce roku 2024 zmíněný komplexní materiál předložen nebyl, a v polovině března víme jen to, že jednání pokračují a rozhodnuto není ani o celkovém počtu tanků, které by měla Armáda České republiky získat.

Nepodepisuje se na tomto vývoji, který v nedobré tradici významných českých armádních akvizic provázejí průtahy, a s tím spojené riziko vyšších nákladů, delších dodacích lhůt a nejistot, nedostatek zaměstnanců v civilní části rezortu, v oblasti akvizic? Pokud ano, a významných projektů se tento problém jistě týká především – jinak by o něm ministryně Černochová na Velitelském shromáždění nemluvila – nabízí se řešení přímo vycházející z podstaty způsobu pořízení Leopardů, tedy společného nákupu s Německem. Detailní administrativu v tomto případě zajišťuje Spolkové ministerstvo obrany, a česká strana toho může plně využít.
Akvizici Leopardů 2A8 je třeba urychleně realizovat a napřít síly do dalších projektů
Z náznaků odpovědí, které české ministerstvo poskytuje, plyne, že klíčové je přijetí rozhodnutí o základních parametrech akvizice Leopardů 2A8 – tedy kolik a jakých verzí tanku Armáda České republiky potřebuje. A to návazně na listopadové sdělení Generálního štábu, podle něhož na akvizici v původním zamýšleném rozsahu nebyly alokovány dostatečné finanční zdroje. I v tomto ohledu podklady pro taková rozhodnutí připravují zaměstnanci rezortu, a je-li zde omezená kapacita, při souběhu více strategických projektů, které musí Sekce akvizic a vyzbrojování ve spolupráci s Generálním štábem řešit, jsou průtahy předpokládatelné. Má to ale také předpokládatelné důsledky.

V pomyslné frontě na vojenskou techniku při rostoucí poptávce a všech komplikacích, kterým obranný průmysl čelí, nás tento postup staví mezi a spíše za další státy, které jsou schopné jednat z nějakého důvodu rychleji a efektivněji. Výrobní kapacity v Evropě odpovídají i po třech letech horkého konfliktu na Ukrajině stále z řady důvodů stavu, do kterého je přivedlo dlouhodobé podceňování a podfinancování obrany. A žádná soukromá společnost nebude vyrábět vrtulníky, tanky nebo řízené střely do šuplíku, a své výrobní kapacity může a bude rozvíjet jedině na základě reálné poptávky.
Podle odpovědi MO se varianta, že by se AČR spokojila se starými Leopardy 2A4, nezvažuje, a počítá se s přezbrojením na variantu 2A8. Projekt je třeba dotáhnout, vyhovět aliančním Capability Targets, a napřít síly do návazných oblastí, bez nichž těžká pozemní technika nemá na moderním bojišti zlomek své hodnoty – zejména do oblasti pozemní PVO.
Tagy