Americká armáda oživuje výsadkovou divizi z druhé světové války. Má pomoci získat dominanci v Arktidě

Americká armáda utvoří další výsadkovou divizi, která má pomoci k získání budoucí nadvlády USA v Arktidě.

Arktida je dalším důležitým geostrategickým bojištěm, kde se kříží zájmy velmocí, nejen Ruska, ale také Číny, USA, Norska, Dánska v Grónsku nebo Kanady. A u Číny jako uživatele plavební cesty a případně přírodních zdrojů, u ostatnícj jde o vše, včetně teritoriálních nároků na kontinentální šelf a obranu. Rusko oblast několik let systematicky militarizuje a stále navyšuje vojenskou přítomnost. Arktida představuje v současné době zajímavou geostrategickou lokalitu, v níž jsou dosud neobjevené zdroje ropy či zemního plynu. A suroviny přirozeně velmoci vždy lákaly.

SM před časem informoval, že Rusko nasadí do oblasti také nový raketový systém Tor-M2DT. Právě tyto systémy, za jejichž vývojem stojí ruský zbrojní koncern Almaz-Antej, jsou navrženy pro to, aby operovaly v nehostinných podmínkách Arktidy, a to v podmínkách až - 50 stupňů Celsia. Pro Rusko hraje Tor-M2DT důležitou roli ve ,,vyzbrojování" Arktidy s ohledem na zajištění ochrany nových základen v Zemích Františka Josefa, souostroví Nová země či na Wrangelově ostrově. Též je nutno si připomenout, že Rusko zde dislokuje MBT s turbínovými morotory, jež jsou provozně nákladnější, ale v daných klimatických podmínkách spolehlivější, alespoň při startu zmrzlého motoru.

Na ruské čilé aktivity reagují přirozeně i USA, které činí pro to, aby v Arktidě byla Rusku rovnocenným soupeřem a v dlouhodobější perspektivě ho předčila. Proto se rozhodly USA postavit další výsadkovou divizi, jedná se o reinkarnaci známé druhoválečné 11. výsadkové divize (přezdívka ,,Andělé"). Tato divize vznikla v únoru 1943 a dala o sobě viditelně vědět například účastí na obojživelném vylodění v zálivu Leyte na Filipínách. Avšak klimata v daných oblastech jsou brutálně rozdílná, i při úctě k mužům a ženám v jedotkách nasazených, není bitva jako bitva.

Jde o další promyšlený rok ve strategickém plánu získání vojenské převahy USA v Arktidě. Obnovená 11. výsadková divize se připojí k 82. výsadkové divizi a 173. výsadkové brigádě, zatímco 101. výsadková divize se bude nadále soustřeďovat na letecké útočné mise či operace. Vše je součástí plánu připravit Američany na budoucí konflikty v chladné Arktidě. Americká armáda implementuje tuto strategii, která se soustředí na reorganizaci a modernizaci svých jednotek. Americká armáda také načrtla koncept arktické pěší brigády, dobře vycvičené a vybavené, která bude připravena se vypořádat s reálnými hrozbami.

S tím se samozřejmě na druhé straně pojí také problémy, jež souvisí například s výbavou. Například obrněná vozidla Stryker nejsou uzpůsobená k tomu, aby zdolávala sněžný terén navíc v konstantně mrazivých podmínkách. To se týká i dalších vozidel, která jsou obtížně nasaditelná v mrazu. Rusové jsou v tomto ohledu dál než Američané a dobrým příkladem je již zmiňovaný Tor-M2DT. Američané se budou muset vypořádat i s dalšími potížemi, souvisejícími s vybavením.

Jeden z podstatných faktorů rozšíření územního vlivu v Artidě je totiž vlastnictví ledoborců, které prorážejí cesty a slouží k nezbytnému průzkumu. V jejich počtu USA suverénně za Ruskem zaostávají. Zatímco Rusko má zhruba necelých pět desítek, USA jen čtyři. Pobřežní stráž provozuje dva ,,dýchavičné" - Polar Star a Healy a další dva soukromě provozuje University of Alaska. 

A dá se říci, že ani univerzita ani pobřežní stráž nemají klíčové ofenzivní úkoly ani vybavení, žádná torpéda nebo rakety s nejmodernější účinností, spíše se soustředí na uprchlíky, zajišťování pašeráků apod. žádná nebo málo děl, ale ne boj s ,,hi-tech" agresory. A univerzitní loď by neměla mít žádnou výzbroj.

USA pokročily ve vnímání potřeby nových ledoborců, když tento krok podporoval dnes již bývalý americký prezident Donald Trump. Vzhledem k tomu, že USA disponují daleko menším počtem ledoborců, důležitou otázkou bude jejich vyzbrojení. Není to až tak dávno, co se ozývaly hlasy, aby byly ledoborce vyzbrojeny protilodními střelami. Tento nápad vzešel od bývalého šéfa pobřežní stráže Paul F. Zukunfta.

Ale toto na druhé straně diskvalifikuje ledoborec jako civilní, výzkumnou/vědeckou nebo doprovodnou loď oprávněnou ke zničení plnou palbou protivníka. Ale její zařazení ve vědecké flotile či pobřežní stráži nebo US Navy již mění pravidla hry. Bude potopena neozbrojená loď s úkolem lámat led a možná jaderným pohodem - a to je politicky citlivé pro všechny strany.

V tomto ohledu se jeví jako ambiciózní projekt ledoborce Polar Sentinel, nicméně jeho stavba se zdržela a dodání se předpokládá nejdříve v roce 2025. Stavbou byly pověřeny loděnice VT Halter. Tento ledoborec má přinést Američanům nové možnosti a potřebné kapacity v Arktidě. Další plavidla mají vzniknout do roku 2027.

Pro USA, které dlouho sledovaly ruské počínání v Arktidě, mají samozřejmě význam strategické suroviny - ropa a zemní plyn. Ale nejen ty, Američané si ,,brousí zuby" také na vzácné minerály, zlato, diamanty a další zdroje ,,bohatství", pro něž stojí za to se nyní v regionu více angažovat než předtím. To názorně dokladoval i před časem dnes již bývalý ministr zahraničí Mike Pompeo, který tento rok prohlásil, že ,,arktické námořní cesty se mohou stát Suezským a Panamským průplavem 21. století".

K získání dominance, k níž má přispět i znovuobnovená 11. výsadková divize, je však ještě velmi daleko. Rusko má prokazatelný náskok v militarizaci oblasti a Američané se snaží nyní svého konkurenta dohnat, když dlouho Arktida ležela mimo americký geopolitický zájem. Vzhledem k tomu, že Rusko a USA nejsou jedinými interesenty v Arktidě, nemůžeme vynechat v tomto směru ani Čínu, boj o ni bude v budoucnu jistě zajímavý.

 

Zdroj: coffeeordie.com, military.com

 

Tagy