Americká armáda počítá s vozidly Stryker proti bezpilotním letounům

Americká armáda počítá s vozidly Stryker proti bezpilotním letounům

Americká armáda reaguje na boom bezpilotních prostředků výběrem nové platformy pro mobilní systém ochrany krátkého dosahu. Ten by měl být umístěn na osmikolovém obrněném vozidle Stryker. Některá z nich přitom plánuje umístit také v Evropě, kde urychleně počítá i se systémem AN/TWQ-1 Avenger umístěným na podvozku vozidla Hummer.

Rodinu bojových vozidel Stryker vyvinutých původně v Kanadě využívá armáda Spojených států už od roku 2002. Základní provedení představuje osmikolový obrněný transportér určený pro přepravu devítičlenného střeleckého družstva pěchoty. Krom toho však vznikla celá řada dalších specializovaných variant, z nichž lze zmínit například velitelské vozidlo, stíhač tanků, transportér minometu, či mobilní dělostřelecký systém.

psali jsme: Nový Stryker jako zabiják Migů, Suchojů a Kamovů

Brzy by ke všem těmto variantám měla přibýt právě i tzv. M-SHORAD (Manuever-Short range air defense) varianta určená, jak již název napovídá především k obraně samotných jednotek před nebezpečím ze vzduchu. Implementované zbraňové systémy mají poskytnout ochranu především před bezpilotními letouny, ale také před helikoptérami a do jisté míry i bitevními letouny letícími v nižší výšce.

Hlavní výzbroj vozidla mají tvořit známé střely typu AIM-9, které jsou jako střely vzduch-vzduch využívány napříč celým americkým letectvem a patří i mezi nejrozšířenější střely v NATO. Ačkoliv na obrázcích působí jako velmi malé střely, váží nějakých 85 kg a při použití z letounů dokáží zasáhnout vzdušný cíl vzdálený v krajním případě až 35 km, byť její no-escape zóna je podstatně nižší. Při jejich použití ze země pak lze předpokládat i s ohledem na srovnatelné systémy maximální dosah kolem 15 km.

související: Samohybný minomet na podvozku Pandur II 8x8 CZ - moderní a ekonomický prostředek palebné podpory pozemních sil

Umístění dalších střel se dle různých zveřejněných snímků liší – na některých jsou umístěny na místo střel AIM-9 střely Stinger a střely Hellfire, na jiných je k vidění kombinace střel AIM-9 a střel Hellfire, která je i nejpravděpodobnější. Při takovém vyzbrojení by totiž mohlo vozidlo účinně zasahovat jak proti vzdušným cílům, tak i pozemním. Připomeňme, že střely Hellfire mají při použití z letounu dosah do 9 km, v případě jejich využití na vozidle to tedy bude také o něco méně. Oproti tomu střely AIM-9 určené proti vzdušným navíc mají oproti slabším střelám Stinger lepší výškový i dálkový dosah a mohou tedy jednotky v poli lépe ochránit. Do budoucna nelze vyloučit ani implementaci automatického kanónu pro ničení menších a bližších vzdušných cílů.

Americká armáda plánuje podle dostupných informací pořídit celkem 144 vozidel Stryker ve variantě SHORAD, za kterou stojí společnosti Boeing a General Dynamics Land Systems. Určitý počet z nich by se měl dostat také k evropským jednotkám a to poměrně brzy. Konečné rozhodnutí o zařazení těchto vozidel má padnout do konce tohoto roku, a pokud vše půjde dobře, mohly by je první jednotky zařadit už v roce 2019 a nabýt počátečních schopností v roce 2020, ale objevují se i zprávy o dřívějším nasazení.

psali jsme: Video: Americký Stryker vs. CV90 během cvičení v Estonsku

Zároveň však americká armáda v současné době vyvíjí velké snažení, aby co nejrychleji bylo k dispozici více než sedm desítek vozidel AN/TWQ-1 Avenge s nimiž se donedávna už příliš nepočítalo. Ty jsou postaveny na základě legendárního vozidla Hummer s tím, že jsou vybaveny dvěma odpalovacími zařízeními po čtyřech střelách FIM-92 Stinger. Ty mají efektivní dálkový dosah zhruba do 8 km, který nicméně rapidně klesá proti rychlým a manévrujícím letounům.

Za vyzbrojováním americké armády prostředky krátkého dosahu stojí hned celá řada faktorů. Obecně vzato lze konstatovat, že dříve Spojené státy počítaly s tím, že jejich silné letectvo nejdříve vyřadí nepřátelské letectvo a protivzdušnou obranu a tak se i dosud dělo. To už ovšem vzhledem ke konceptu Multi-Domain Battle neplatí, protože v dalších konfliktech nebude muset být být jasně daná frontová linie, navíc zabezpečená z vnitřní části výkonnými protivzdušnými systémy. Zároveň bude moci nastat situace, kdy dojde k nasazení pozemních jednotek bez možnosti dostatečného vzdušného krytí kvůli silné nepřátelské protivzdušné obraně.

Zcela zásadní roli pak hrají různě velké a vybavené bezpilotní prostředky a letouny včetně sebevražedných dronů. Není proto divu, že americká armáda zvyklá působit na mnoha místech světa na tento vývoj reaguje. I podle vyjádření jejich mnoha představitelů je navíc dost možná, že specializované Strykery nakonec nebudou jediným prostředkem této kategorie.

Nepřehlédněte na Security magazínu: Survival - jak se chovat, abyste přežili v pustině nebo džungli? A kam se schovat před teroristickým útokem? S námi víte více

 

Autor: Michal Polák

Tagy