Autor fotografie: Mark Holloway (CC BY 2.0)|Popisek: M551 Sheridan
Posuzování a hodnocení nového vozidla má začít v roce 2021, informoval server Defence Blog. Ve hře jsou pak dva kandidáti.
Od té doby, co v roce 1996 ve službě skončil lehký tank M551 Sheridan, americká armáda nemá k dispozici vhodnou platformu lehkého tanku, protože Sheridany nebyly v podstatě adekvátně nahrazeny. Sheridany se ukázaly v tomto směru v podstatě jako ,,slepá" vývojová větev, protože již neměly další potenciál k rozvoji. Je známo, že v tomto směru dlouhodobě US Army ,,tlačí bota", a proto se činí nějakou dobu potřebné kroky, aby se především tato díra zaplnila.
Dvě platformy pak soutěží o to, kdo se nakonec ujme ,,role" lehkého tanku. Nová mobilní lehká platforma bude určena pro rychlou přepravu vojenské síly a má zvýšit palebné kapacity US Army v této kategorii. Mají rovněž pomoci v likvidaci kulometných hnízd a obraně proti dalším obrněným vozidlům či zdolávat různé překážky.
Tato položka je však možným předmětem diskuzí. K likvidaci kulometných hnízd nebo obrněných cílů postačí OT nebo BVP, kdy u moderních BVP hmotnost dosahuje 40+ tun a jejich výzbroj PTŘS nebo programovatelná munice zajišťuje možnost boje i s obrněnými cíly jako MBT nebo bitevní vrtulníky. Lehký tank jako takový v této definici neposkytuje jednoznačné výhody k jeho zavedení.
Společnosti
General Dynamics European Land Systems (GDELS) a BAE Systems byly vybrány v prosinci 2018, aby každá z nich postavila 12 prototypů budoucího lehkého tanku. GDELS pracuje na prototypu, který vychází z podvozku obrněného vozidla Ajax, který kombinuje s věží amerického tanku M1 Abrams. Designem britské zbrojovky BAE Systems je pak menší, upravený, respektive modernizovaný systém M8 Buford s novými schopnostmi a komponenty.
Předpokladem zůstává, že vozidlo bude opravdu ,,lehké". Tank se má s hmotností dostat pod 40 tun, což je například o třetinu méně, než verze tanku M1A2 Abrams, jehož hmotnost činí přes 63 tun. Co se týče výzbroje, nový lehký tank má být nejspíše osazen kanonem ráže 105 mm (případně 120 mm) a koaxiálním kulometem ráže 7,62 mm. Důležitým prvkem se pak jeví přepravitelnost nové lehké platformy. Podle serveru Defence Blog se mají miminálně dva kusy tanku vejít do transportního letounu C-17 Globemaster III.
Zde je nutno se dopátrat, jakou vlastně koncepci nasazení těchto vozidel armáda má. Jsou různé nabídky vozidel typu lehký tank, některý vychází z konfigurace podvozku BVP, jiné jsou konstruovány jako tank - a zde je základní rozdíl. Vozidla na podvozku BVP mají motoro-převodový prostor (power pack) v přední části vozidla obvykle vpravo, aby bylo možno v zadní části vytvořit prostor pro pěchotu nebo specialisty. Tank má power-pack v zadní části, prostože se nepočítá s přepravou pěchoty uvnitř. Umístění power-packu vpředu poskytuje svým způsobem balistickou ochranu, avšak za cenu zničení tohoto systému, možného požáru, přetížení přední části vozidla při dodatečném pancéřování a obecně jinak koncipované konstrukce korby, avšak s možností umístění mnice nebo jiných systémů do zadního prostoru vozidla.
U tanků je power-pack vzadu, takže při zvýšení pancéřování přední části je vozidlo svým způsobem hmotnostně vyváženo, avšak bez možnosti převážet uvnitř osoby nebo techniku. Pak musí být taktika použití lehkého tanku adekvátní, tedy jedná se o průlomovou zbraň nasazenou ve specifických podmínkách, kdy protivníkem by měly být výsadkové, pěší, motorizované nebo mechanizované jednotky a týlové útvary, nikoliv však tankový boj s MBT.
Tankovou věž lze namontovat v podstatě na jakýkoliv podvozek s odpovídající nosností a stabilitou za předpokladu dostatečného doplňování munice - viz příklady např. pobřežní obrany stylem stacionárních tanků nebo jen tankových věží apod. V případě mobility je zásadní přepravitelnost, bojová schopnost (počet vezené munice ve vozidle tedy doba aktivního boje), prostor nasazení a odolnost korby vůči kinetickým silám působícím na vozidlo při pohybu v těžkém terénu stejně jako při výstřelu.
Server Defence Blog uvedl, že americká armáda začne s testováním a hodnocením dvou prototypů od společností GDELS a BAE Systems v rámci programu Mobile Protected Firepower (MPF) na začátku příštího roku na základně Fort Bragg v Severní Karolíně. Z nich pak armáda vybere nové vozidlo, které se má začít vyrábět v roce v roce 2022.
Zdroj: Defence Blog, National Interest