Americká katastrofa v Arktidě a nové ruské ledoborce

Americká katastrofa v Arktidě a nové ruské ledoborce
Autor fotografie: Mil.ru, CC BY 4.0|Popisek: Ledoborec Ilja Muromec
04 / 02 / 2022, 13:00

Jak ruská Severní flotila, tak Tichomořská flotila dostanou v průběhu příštích let nové výkonné ledoborce pro rozvoj ruských aktivit v oblasti Arktidy, kdy vojenské ledoborce budou mít zásadní význam pro rozvoj arktické zóny, průzkum arktických vod a ochranu Severní mořské cesty.

Stavba těchto lodí bude mít vysokou prioritu v roce 2022 a v blízké budoucnosti, jak zdůrazňují vojenští představitelé Ruska.

Video: YouTube

13. ledna 2022 se na svou cestu vydal nový jaderný ledoborec Sibiř Projektu 22220 v hodnotě přibližně 630 miliónů eur a délce 173 metrů a staví se další 3 sesterské lodě.

V průběhu letošního roku vypluje Jevpatij Kolovrat z loděnice Almaz v Petrohradě a nastaví kurz do dalekých severských ledových vod. 85 metrů dlouhé plavidlo, první z projektu 21180M, bude patřit ruské Tichomořské flotile a bude prorážet cestu ledem pro válečné lodě podél východního pobřeží země. Ledoborec je modernizovanou verzí lodi Ilja Muromec, která byla zařazena do Severní flotily v roce 2017. Byl to první ledoborec postavený v Rusku za posledních 45 let. Jedná se o Projekt 21180.

Během posledních několika let provedla Severní flotila několik velkých cvičení a expedic ve vodách dalekého severu, včetně oblastí kolem souostroví Země Františka Josefa, Nová země, Severnaja Zemlja a Nové Sibiřské ostrovy. Ilja Muromec byl součástí několika cvičení a námořnictvo je spokojeno s výsledky.

Jakmile Jevpatij Kolovrat opustí loděnici v Petrohradě, má být zahájena stavba nového podobného plavidla Projektu 21180M. Očekává se, že tato loď bude připravena k zařazení do Severní flotily v roce 2027, informuje tisková agentura Topwar.

Kromě Projektu 21180 a 21180M staví ruské námořnictvo dvě hlídková plavidla Projekt 23550. Lodě Ivan Papanin a Nikolaj Zubov mají být uvedeny do provozu v letech 2023 a 2024. Také FSB staví podobné plavidlo pro své jednotky severní Pobřežní stráže, které má být připraveno k plavbě v roce 2024.

Zároveň Rusko kupuje od finské společnosti Aker Arctic mohutný ledoborec poháněný diesel-elektrickým agregátem schopným spalovat jak naftu s nízkým obsahem síry, tak LNG. Loď dodají Finové Rusku v roce 2024.

A jak to mezitím vypadá v USA? Spojené státy s přibližně 8x větším HDP než Rusko nejsou schopny zařadit do námořnictva nové těžké ledoborce náhradou za ten jediný, 46 let starý ledoborec Polar Star. Celkový počet amerických lodí schopných prolamování ledu je 3, pokud nepočítáme vyřazený ledoborec Polar Sea. To je v naprostém kontrastu s 46 plně funkčními ledoborci Ruska a USA zaostává i za všemi ostatními zeměmi se zájmy v Arktidě, jako je Finsko s 10 a Kanada či Švédsko se 7 ledoborci.

V roce 2016 upozorňoval na katastrofickou situaci USA v této oblasti republikánský kongresman Duncan Hunter a plány počítaly s novým těžkým ledoborcem třídy PSC (Polar Security Cutter) dodaným americké Pobřežní stráži v roce 2023.

Nyní to ale vypadá, že jsou to zcela nereálné plány, kdy Polar Star dosáhne do té doby konce své životnost, případně bude probíhat jeho generální oprava i a nová loď nebude k dispozici, protože dodávka první jednotky bude až v letech 2024-2025.

Pobřežní stráž chce koupit celkem 3 těžké a 3 střední ledoborce.

Celková kapacita americké Pobřežní stráže pro lámání ledu se v posledních letech stává stále naléhavějším problémem národní bezpečnosti z velké části kvůli rostoucímu strategickému významu arktické oblasti a potenciálnímu konfliktu s Ruskem nebo Čínou v této oblasti.

Americké námořnictvo se soustředilo na výstavbu supermoderních ponorek, mateřských letadlových lodí, výsadkových lodí nebo torpédoborců, kde modernizace probíhá celkem rychle a s nemalými investicemi a ztrácí stejným úsilím v oblasti ledoborců, tankovacích nebo zásobovacích lodí. Provedlo spektakulární vynoření ponorek prolomením arktického ledu, ale v rámci celkové vojenské projekce síly v Arktidě má Rusko momentálně navrch. Rusko začalo vytvářet vojenské základny, kdy je zajímavé, že tankové jednotky jsou vybaveny MBT T-80 / T-80 BV s turbínovým pohonem. V Arktidě je údajně jednodušší jej nastartovat než klasický diesel. Ostatní tankové jednotky se vrací ke klasice. Krom základen jsou přeskupovány i námořní síly a je otázkou, zda v rámci organizační struktury nevznikne samostatný Arktický vojenský okruh pověřený specifickými úkoly v rámci regionu a klimatu.

Na rozdíl od Američanů, jsou ruské OS schopny nasadit jak ponorky, tak díky ledoborcům hladinová plavidla a v závislosti na síle ledu i pozemní techniku a jednotky speciálně vycvičené a vybavené pro dané klima. Pro techniku bude klíčové se neprobořit ledem a pro vojáky neomrznout či neumrznout a též aby zbraně nezamrzaly.

Rusko v nedávné minulosti prezentovalo své vymezení vůči ostatním zemím regionu, kdy ponorka mechanickou rukou ukotvila na hranu kontinentálního šelfu ruskou vlajku, což mělo vymezit teritoriální, a tím i vojenská a těžební práva. Kanada tvrdí, že vše sledovala že se Rusové netrefili. Sledovat to mohla pouze pomocí senzorů, protože takovouto akci si Rusko jistě bezpečnostně maximálně zabezpečilo. A již tento fakt svědčí o rostoucím napětí v regionu. A z povzdálí do všeho zasahuje Čína, pro níž je to jednak možnost přístupu k dalším zdrojům nerostného bohatství a dále při otevření severní plavební cesty snížení ekonomických nákladů na dopravu zboží, kdy finanční zdroje budou využity k další obchodní expanzi.

Nelze než konstatovat, že USA se soustředily na globální projekci síly a ve vlastním záhumenku jim vyklíčil zásadní problém, kterému budou v krátkodobém horizontu obtížně čelit. A Kanada, Norsko a Dánsko nejsou pro ruské ambice překážkou.

Zdroj: barentsobserver.com, drive.com, defensenews.com

 

Tagy článku

-->