Americká námořní pěchota se zbavuje až pětiny vrtulníků Venom a Viper – příležitost i rizika pro AČR

01. 04. 202109:00

Americká námořní pěchota se zbavuje až pětiny vrtulníků Venom a Viper – příležitost i rizika pro AČR

foto: USMC, volné dílo/AH-1Z Viper

Významná reorganizace a přenastavení schopností Americké námořní pěchoty (USMC) podle plánu označovaného jako Force Design 2030 pokračuje po deaktivaci tankových praporů rovněž ohlášenou redukcí stavu vrtulníkových jednotek. Ta se dotkne mj. těch, které jsou vyzbrojeny víceúčelovými vrtulníky UH-1Y Venom a bitevními AH-1Z Viper. Asi pětina stávajícího počtu bude pro následující desetiletí uložena na leteckém hřbitově, odkladišti techniky na základně v Arizoně. Cílem reorganizace je posílení schopností sboru v oblasti moderních technologií, střel země-země delšího dosahu, bezosádkových prostředků.

Jako první se svých Viperů zbavuje Peruť lehkých bitevních vrtulníků námořní pěchoty č. 367 působící ze základny Kaneohe Bay na ostrově Oahu v Havajském souostroví. Dva stroje již byly odeslány na Davisovu-Monthanovu leteckou základnu v Arizoně na tzv. hřbitov letadel (aircraft boneyard), a zbývajících vrtulníků se peruť zbaví do roku 2022. Celkem se USMC plánuje zbavit 27 bitevních a 26 víceúčelových vrtulníků systému H-1. V roce 2022 by měla námořní pěchota ve stavu mít 145 Viperů a 116 Venomů.

Sbor již plně dokončil přezbrojení ze starších UH-1N Twin Huey na nové UH-1Y Venom, a probíhá výměna starších bitevních AH-1W Super Cobra ze AH-1Z Viper. Část strojů novějších verzí vznikla modernizací starších vrtulníků. Vipery dosáhly přitom plné operační způsobilosti až v roce 2011, a po deseti letech, a ještě než bylo skončeno přezbrojení ze starších verzí, odkládá jich část do zálohy.

Jaký bude další osud odložených strojů není zatím jasné. Hovoří se o možnosti, že budou sloužit jako zdroj náhradních dílů pro vrtulníky ve službě. Případně že budou udržovány v takovém stavu, aby je bylo možné v případě potřeby znovu vrátit do služby. Část by také mohla být demilitarizována a poskytnuta různým složkám, například pro boj proti lesním požárům. A další možností je jejich odprodej spojencům.

A tím se dostáváme k možnostem, ale také rizikům pro Armádu České republiky, pro kterou tyto stroje v roce 2019 od americké vlády zakoupila vláda česká. Jednak možnost kanibalizace odložených strojů naznačuje, o čem se psalo v minulosti - totiž možný a pravděpodobný útlum výroby nových kusů, uzavření výrobních linek, a tím do budoucna potenciálně problém s dodávkami náhradních dílů. Tím spíše, jestliže jediným dnešním uživatelem vrtulníků Venom a Viper je právě USMC, a jejich počty ve službě výrazně snižuje.

Zároveň se na druhou stranu zřejmě otevírá příležitost k doplnění kritizovaného nedostatečného počtu objednaných vrtulníků. Těch AČR dostane podle existujícího kontraktu dvanáct, osm Venomů a čtyři bitevní Vipery. Doplnit je nyní vyřazovanými stroji by zřejmě bylo řešením nabízejícím zajímavější podmínky než nákup zbrusu nových strojů. Mj. proto, že nejde o vyřazení vrtulníků z důvodů jejich končícího životního cyklu, ale z důvodů změny koncepce nasazení USMC - vrtulníky jsou relativně mladé. Obavy z nákladů na jejich údržbu v horizontu desítek let jsou však i v takovém případě na místě.

SM již opakovaně upozorňoval na problémy spojené s technikou, jež byla vyprodukována v malé sérii a nenašla zájemce na zahraničních trzích jako například tanky T-72 M4CZ. Ozbrojené síly spojených států jsou dostatečně velké na to, aby pro ně byla vyrobena série dostatečná na udržení ekonomičnosti provozu a zásobování náhradními díly po řadu let. Též vzhledem ke klimatu je možno v poušti Arizony vytvořit ,,sklad náhradních dílů či celých systémů pod širým nebem". AČR s počtem vrtulníků 8/4 není pro jakéhokoliv dodavatele lukrativním zákazníkem a musí pouze doufat, že USMC vytvoří zálohu dílů i pro její potřeby, aby se situace jako s tanky neopakovala.

Zrušení tankových sil a omezení bojových vrtulníků u USMC odpovídá novému trendu výstavby USMC jako lehké úderné síly vedoucí boj spíše mimo přímý dotyk s protivníkem. Použití dronů nebo řízených střel s vyšším dosahem, případně dělostřelectva za podpory palubního letectva by mělo vytvořit pásmo pro operace jednotek vybavených lehkou technikou s dostatečnou palebnou silou k ničení zbylých ohnisek odporu. Evidentně se nepředpokládá vedení dlouhého boje se silně vyzbrojeným a mobilním protivníkem, ale vybudování předmostí, a pokud by bylo potřeba zabezpečení vylodění a rozvinutí těžkých sil americké armády. Tedy zřejmě dojde k posunu, jenž z anglického názvu Marines není tak čitelný, jako z českého výrazu - námořní pěchota.

Zdroj: The Drive