Autor fotografie: Military Armed Forces / Flickr|Popisek: Abrams
Kyjev obdržel v září 2023 31 tanků M1A2 Abrams. Dlouho se nedostaly do boje z celé řady důvodů. Situace jim nenahrává.
Podle Business Insideru byla nečinnost amerických obrněnců způsobená zhoršujícím se počasím a důkladnými obrannými liniemi Ruska. Analytici Insideru předpokládali, že poskytnuté MBT se objeví až na jaře 2023, jelikož tehdy by jejich nasazení nebylo efektivní. Již minulou zimu přírodní podmínky zabránily zásadnějším změnám na frontě. Podle amerického deníku ukrajinské síly čekaly na vhodný okamžik s tím, že dodávka Abramsů přišla příliš pozdě, aby se mohly zapojit do jarní a letní protiofenzivy. Jenže situace se v roce 2024 úplně otočila a americké tanky jsou staženy z fronty.
M1A2 Abrams a jeho slabiny na Ukrajině
M1A2 Abrams je považován ze nejlépe pancéřovaný MBT na světě. Jako bližší konkurence se ukazovaly izraelské Merkavy a britské Challengery. Na Ukrajině však aktuálně vládne zcela nová zbraň a tou jsou drony. Ty odhalují slabinu všech současných MBT - pancíř na vrcholu věže, který není dostatečně silný ani u Abramse. Sebevražedná UAV jsou mistrovsky ovládána operátory na obou stranách konfliktu. Jejich schopnost zasáhnout nejcitlivější místa je obrovská. Abrams zkrátka aktivní ochranu proti dronům nemá.
Další problém může být kumulativní protipancéřová munice shazovaná FPV drony. Konstruktéři amerických tanků, a pochopitelně nejen Abramsů, nepočítali se zásahy na horní části věže. Tam je pancíř prostě nejslabší. Je zjevné, že ochrana amerických tanků je poměrně stežejní téma. Abramsy byly staženy z fronty a hledá se nová taktika jejich využítí. Aktuálně budou fungovat maximálně jako stacionární dělostřelctvo.
Z Ukrajiny se ozvaly i kritické hlasy směrem k americkým tankům. Washington se okamžitě ohradil. Situace je ale poměrně jasná. Aktuálně nemá žádný tank ať ze západu či z východu učinnou obranu proti UAV. Cestou je aktivní ochrana a mobilní PVO. Všechny strany však trpí nedostatkem strojů s kvalitním radarem, jenž by byl schopen drony lokalizovat a levnou variantou munice, která by byla ekonomická vzhledem k ceně UAV. Výjimku tvoří třeba německý Gepard a právě těch teď Američané v červnu 2024 nakoupili pro Ukrajinu šedesát kusů.
31 Abramsů stojí
Toto tvrzení má ale jednu velkou slabinu. Fronta se pohnula minimálně i v průběhu léta 2023, a to Ukrajinci zřejmě dělali maximum. Dodaných 31 kusů Abramsů zcela jistě nic nevyřeší a teď stejně stojí. Je vysoce pravděpodobné, že Abramsy se promísily do menších jednotek s bojovými vozidly pěchoty M2 Bradley. Ty jsou vysoce pozitivně ukrajinskou armádou hodnoceny, ale i tato BVP už utrpěla při frontálních útocích značné ztráty. Podle Oryxu Kyjev ztratil již 34 M2 ze sta dovezených strojů.
Vzhledem k tomu, že Oryx počítá jen prokazatelné ztráty, budou čísla s největší pravděpodobností ještě vyšší. Většina z těchto ztrát půjde na vrub jedinému frontálnímu útoku Ukrajinců v létě. Pochopitelně se neví, jak hodně Kyjev ztratil, ale čísla byla nepochybně vysoká. Pokud je ruská obrana neprostupná nyní, zůstane neprůchozí i příští rok na jaře. Zdá se navíc, že spíše ještě zesílí. Veškerá obrněná technika čelí dvěma problémům. A počasí je potíž dost sekundární.
Prakticky všechny bojové prostředky na ukrajinském válčišti postrádají kvalitní aktivní ochranu. Proti UAV jsou takřka bezbranné. Prakticky jediná možnost spočívá v doprovodu vozidel jako je německý Gepard, jež poskytnou alespoň základ ochrany. Pochopitelně nemohou být všude. Nejde jen o bezpilotní prostředky. Dělostřelecká palba obou stran je natolik soustředěná a zastřílená, že se nikdo nemůže pořádně hnout. Pokud to zkombinujeme s kvalitními ATGM v zákopech, i Rusové mají moderní Kornety, situace je dost obtížná.
Konflikt na Ukrajině je spíš kvazimoderní. Chybí větší role letectva a obě strany zjevně trpí akutním nedostatkem naváděných střel. Zde lze vidět hlavní příčinu patové situace na frontě. Pokud by se však tento nedostatek srovnal, pro svazky obrněnců by se tolik nezměnilo. Obě strany by pozemním jednotkám poskytovaly vzdušnou podporu a zároveň by se musely bránit vzdušným atakům nepřítele. Uchránit extrémně drahé MBT na skutečně moderním bojišti je dost velký problém.
Jestliže zatímco pochopitelně nejen mechanizované svazky v ohromných počtech rozhodovaly druhou světovou válku, dnes tomu tak vůbec není. Především Kreml je stále schopen soustředit větší množství techniky k útoku jako u Avdijivky, ale k ničemu to nevede. V klasickém konfliktu by úřadovala bitevní letadla a vrtulníky s ochranou ve větších výškách. Nakonec by se proto stejně nejdříve rozhodovalo ve vzduchu. Moderní bitevní vrtulník je skutečně vražedná zbraň. Ruské Kamovy Ka-52 o tom Ukrajince dost přesvědčily.
Budoucnost ovšem patří bezpilotním prostředkům. Nepoměr ceny je obrovský. Otázka smyslu výroby velmi drahých MBT vzrůstá. Velké bitvy tankových svazků jsou minulostí, drtivá většina ztrát MBT na Ukrajině je ze strany raket nebo kvalitních ATGM. Takže stojí Abramsy, Leopardy i ruská Téčka. Kyjev si zjevně s ruskou obranou neví rady a F-16 situaci určitě nevyřeší. Je příliš mnoho náznaků, že moderní vojenské doktríny doznají výrazných změn. Role MBT a jejich množství bude jedním z otazníků.