foto: Wikimedia Commons, volné dílo/AGM-88 HARM na letounu F-4G Phantom II
Z mnoha zemí proudí na pomoc Ukrajině finanční a materiální pomoc. Materiální pomocí jsou myšleny zbraně a zbraňové systémy, ať již ze sovětské éry jako T-72 nebo moderní technologie jako protitankové zbraně nebo raketomety. Co však Ukrajina stále postrádá, je dominance ve vlastním vzdušném prostoru. Mohou to změnit střely AGM-88 HARM?
Získání dominance je však vícestupňové. Jedním stupněm je boj vzduch-vzduch, tedy potlačení letectva protivníka. K tomu slouží vlastní protivzdušná obrana a letectvo. Dále je to eliminace protivzdušné obrany protivníka. A i zde je více možností. Některé systémy, jako třeba Pancir, jsou zcela autonomní, takže na jednom vozidle je radarový systém i odpalovací zařízení, ale toto je obvykle PVO krátkého až středního dosahu.
Psali jsme
Jaderná ponorka Kursk, která byla uvedena do služby v roce 1994, se zúčastnila v srpnu 2000 vojenského cvičení Severní flotily a nic...
PVO dlouhého dosahu nebo protiraketová obrana jsou obvykle děleny, tedy samostatně jsou radar, samostatně velitelské stanoviště a samostatně odpalovací zařízení. Již lze zapomenout na radary, které byly v ČSLA, tedy velká drátěná anténa, buď skenující 360° tedy rotující, nebo s pohybem vertikálním s cílem určit výšku cíle. Ale vzhledem k jejich konstrukci tyto prostředky nebyly zrovna ukázkou mobility.
I válka v bývalé Jugoslávii ukázala, že změnou taktiky se dá i se starými prostředky pracovat. Po vysokých ztrátách právě protiradarovými střelami jugoslávská armáda změnila taktiku použití. Protiradarová střela cílí na aktivní radar, pokud je vypnut, nemá co detekovat a po aktivním paprsku z radaru zničit. Jugoslávci tedy zapínali radary na velmi krátkou dobu a pak zase byl radarový klid, takže protiradarové střely nemohly najít cíl, respektive po krátkém zapnutí bylo možno radar posunout o 50 metrů a střela buď neměla aktivní cíl, nebo útočila po předem vypočítané trajektorii, kde v místě dopadu již nic nebylo.
Nepřehlédněte
Rusko od druhé světové války hodně sázelo na tankové síly. To bylo po celou dobu studené války stejně jako například během konfliktu v Čečensku....
Obdobně jsou na tom AGM-88 HARM (High-speed Anti Radiation Missile tedy střela proti radaru s vysokou rychlostí). Vzhledem k jejích rychlosti zhruba 2M, čím blíže jsou odpáleny k cíli, tím menší šanci má protivník. Ale pořád je to střela útočící na aktivní radar, je to střela vzduch-země, takže u některých prostředků zničí celý systém, ale u některých jen jednu součást, jež může být rychle nahrazena z jiného místa. A je nutné, aby se letoun dostal dostatečně blízko, na což zatím zřejmě Ukrajina nemá dostatečné kapacity. Výhodou střely je fakt, že je schopna operovat až ve třech různých režimech.
Nepochybně střely AGM-88 HARM potlačí aktivitu ruské PVO. Střely mohou být využity například proti ruským protiletadlovým systémům S-400, které brání ukrajinskému letectvu ve větší aktivitě nasazovat své stroje. V konfliktu drony na počátku hráli velkou roli, ale ruská PVO začala být aktivní a mobilní a ukrajinské drony již nejsou takovou hrozbou. Takže skupina dronů bude aktivovat ruskou PVO, na kterou se může zaměřit letectvo s AGM-88 HARM. Aktivní radar je aktivní cíl.
Psali jsme
Na sociálních sítích se objevil příspěvek ruského opozičníka Andreje Piontkovského. Podle disidenta existují informace, že Rusko dodalo Bělorusku...
Otázkou je, jak ruské ozbrojené síly vyhodnotí situaci, zda vypnout radary a oslepit vlastní PVO proti dronům, nebo ji nechat aktivní a být cílem pro HARM nebo jiné prostředky. A rychlost 2M je velmi vysoká. HARM v současnosti používá 16 zemí, a jednou z variant je i ER – Extended Range – tedy se zvýšeným doletem, přesně řečeno dvojnásobným doletem. Tyto střely jsou určeny i pro výzbroj F-35, o kterých uvažuje AČR.
Co Ukrajina jistě bude potřebovat, jsou vyškolení piloti v moderních letounech, moderní střely vzduch-vzduch i se schopností střelby za horizont, tedy mimo přímou viditelnost, inteligentní bomby a skupiny leteckých návodčích nebo speciálních sil, kteří dokážou cíle vyhledat a pak jednoznačně zaměřit laserem, radarem nebo jen vyčtením souřadnic a případně informovat o pohybu cíle.
Zdroj: missilethreat.csis.org
Tagy