Americké kladivo na Putina. Střely AGM-88 HARM mají pomoc získat Ukrajině vzdušnou převahu

Americké kladivo na Putina. Střely AGM-88 HARM mají pomoc získat Ukrajině vzdušnou převahu
Autor: Wikimedia Commons, volné dílo|Popisek: AGM-88 HARM na letounu F-4G Phantom II
15 / 08 / 2022, 13:00

Z mnoha zemí proudí na pomoc Ukrajině finanční a materiální pomoc. Materiální pomocí jsou myšleny zbraně a zbraňové systémy, ať již ze sovětské éry jako T-72 nebo moderní technologie jako protitankové zbraně nebo raketomety. Co však Ukrajina stále postrádá, je dominance ve vlastním vzdušném prostoru. Mohou to změnit střely AGM-88 HARM?

Získání dominance je však vícestupňové. Jedním stupněm je boj vzduch-vzduch, tedy potlačení letectva protivníka. K tomu slouží vlastní protivzdušná obrana a letectvo. Dále je to eliminace protivzdušné obrany protivníka. A i zde je více možností. Některé systémy, jako třeba Pancir, jsou zcela autonomní, takže na jednom vozidle je radarový systém i odpalovací zařízení, ale toto je obvykle PVO krátkého až středního dosahu.

PVO dlouhého dosahu nebo protiraketová obrana jsou obvykle děleny, tedy samostatně jsou radar, samostatně velitelské stanoviště a samostatně odpalovací zařízení. Již lze zapomenout na radary, které byly v ČSLA, tedy velká drátěná anténa, buď skenující 360° tedy rotující, nebo s pohybem vertikálním s cílem určit výšku cíle. Ale vzhledem k jejich konstrukci tyto prostředky nebyly zrovna ukázkou mobility.

I válka v bývalé Jugoslávii ukázala, že změnou taktiky se dá i se starými prostředky pracovat. Po vysokých ztrátách právě protiradarovými střelami jugoslávská armáda změnila taktiku použití. Protiradarová střela cílí na aktivní radar, pokud je vypnut, nemá co detekovat a po aktivním paprsku z radaru zničit. Jugoslávci tedy zapínali radary na velmi krátkou dobu a pak zase byl radarový klid, takže protiradarové střely nemohly najít cíl, respektive po krátkém zapnutí bylo možno radar posunout o 50 metrů a střela buď neměla aktivní cíl, nebo útočila po předem vypočítané trajektorii, kde v místě dopadu již nic nebylo.

Obdobně jsou na tom AGM-88 HARM (High-speed Anti Radiation Missile tedy střela proti radaru s vysokou rychlostí). Vzhledem k jejích rychlosti zhruba 2M, čím blíže jsou odpáleny k cíli, tím menší šanci má protivník. Ale pořád je to střela útočící na aktivní radar, je to střela vzduch-země, takže u některých prostředků zničí celý systém, ale u některých jen jednu součást, jež může být rychle nahrazena z jiného místa. A je nutné, aby se letoun dostal dostatečně blízko, na což zatím zřejmě Ukrajina nemá dostatečné kapacity. Výhodou střely je fakt, že je schopna operovat až ve třech různých režimech.

Nepochybně střely AGM-88 HARM potlačí aktivitu ruské PVO. Střely mohou být využity například proti ruským protiletadlovým systémům S-400, které brání ukrajinskému letectvu ve větší aktivitě nasazovat své stroje. V konfliktu drony na počátku hráli velkou roli, ale ruská PVO začala být aktivní a mobilní a ukrajinské drony již nejsou takovou hrozbou. Takže skupina dronů bude aktivovat ruskou PVO, na kterou se může zaměřit letectvo s AGM-88 HARM. Aktivní radar je aktivní cíl.

Otázkou je, jak ruské ozbrojené síly vyhodnotí situaci, zda vypnout radary a oslepit vlastní PVO proti dronům, nebo ji nechat aktivní a být cílem pro HARM nebo jiné prostředky. A rychlost 2M je velmi vysoká. HARM v současnosti používá 16 zemí, a jednou z variant je i ER – Extended Range – tedy se zvýšeným doletem, přesně řečeno dvojnásobným doletem. Tyto střely jsou určeny i pro výzbroj F-35, o kterých uvažuje AČR.

Co Ukrajina jistě bude potřebovat, jsou vyškolení piloti v moderních letounech, moderní střely vzduch-vzduch i se schopností střelby za horizont, tedy mimo přímou viditelnost, inteligentní bomby a skupiny leteckých návodčích nebo speciálních sil, kteří dokážou cíle vyhledat a pak jednoznačně zaměřit laserem, radarem nebo jen vyčtením souřadnic a případně informovat o pohybu cíle.

Zdroj: missilethreat.csis.org


Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace