Neutěšená situace se severokorejským jaderným programem a napětí kolem Íránu – to jsou dva hlavní důvody modernizace a pořizování zásob těžkých leteckým pum MOP. V případě konfliktu by je letectvo nasadilo právě proti těm nejlépe chráněným podzemním bunkrům.
K zařazení pumy GBU-57A/B Massive Ordnance Penetrator (zkráceně MOP) do výzbroje došlo koncem roku 2011. V arzenálu letectva doplnila lehčí průbojné typy BLU 109 a GBU 28 určené proti silně opevněným cílům. Ty jsou ale schopny proniknout do hloubky „pouze“ až 2 m, respektive v druhém případě 5 m železobetonu.
Oproti tomu podstatně těžší MOP dokáže proniknout údajně až do hloubky neuvěřitelných 60 m. Daní za takový ničivý účinek je vyšší hmotnost pumy kolem 14 t (z čehož 2,7 t připadá na samotnou výbušninu), délka 6,2 m a průměr kolem 0,8 m. Jako jediný nosič v současné době funguje stealth bombardér B-2 Spirit (upravený B-52 je využíván pouze pro zkušební shozy), do každé pumovnice se vejde jedna. V budoucnu je má být schopen nést také aktuálně vyvíjený B-21 Raider.
Jinak jako jediný nosič MOP slouží bombardér B-2 Spirit
Průběžné modernizace
Už v letech 2011 až 2012, tedy prakticky souběžně se zaváděním do výzbroje, prošly pumy MOP úpravami. Ty se měly týkat především použitím systému GPS odolnějšího proti rušení. V roce 2012 Pentagon spustil také program ETR (Enhanced Threat Response) s cílem vylepšit parametry pumy s ohledem na tehdejší a především budoucí hrozby. Vzhledem k jeho rozdělení do několika fází máme od té doby ve vývoji poněkud zmatek. Jisté však je, že různě modifikované pumy byly několikrát vyzkoušeny. Podrobnosti o testech letectvo pochopitelně nezveřejnilo.
Už v roce 2016 mělo dojít k zařazení do výzbroje nejmodernější varianty pumy označované jako GBU-57E/B (hlavice pak BLU-127C/B). Její vývoj obdržela společnost Boeing v rámci 4. fáze modernizačního programu. Podle prohlášení tiskové mluvčí letectva byla už počátkem roku 2018 zařazena do výzbroje a postupně doplňována. Dáje uvedla jen, že nejnovější pumy mají lepší schopnost pronikat hlouběji materiálem.
Neznámý počet pum
Informace o počtu pum MOP se značně liší. Už v roce 2011 jich mělo mít letectvo k dispozici podle různých zdrojů 8, 16 nebo až 20. V dalších letech proběhlo hned několik zkoušek, při nich hned několik z nich bylo použito. Mezitím došlo k výrobě dalších kusů. V arzenálu by nicméně krom nejmodernější varianty GBU-57E/B mělo zůstávat minimálně ještě několik ve starší variantě GBU-57D/B. Přesný počet ani odhad k dnešnímu dni ovšem nemáme. Stejně tak nevíme ani počet pum, které mají být vyrobeny v rámci zakázky pro Boeing z přelomu září a října letošního roku v údajné hodnotě 70 milionů dolarů.
Otázkou navíc zůstává, zda letectvo navzdory posledním akvizicím bude mít v nejbližších letech k dispozici dostatečný počet svých nejtěžších pum. Ostatně jen množství potenciálních chráněných v podzemí ukrytých cílů zřejmě nebude vůbec malé – zejména budeme-li brát v potaz Írán a Severní Koreu dohromady. Ačkoliv je nepravděpodobné, že by Spojené státy chtěly v jednu dobu vést dva intenzivní konflikty (zejména ten se Severní Koreou vzhledem k případné situaci na Korejském poloostrově není aktuálně pravděpodobný), nelze to s jistotou vyloučit.
Těžké letecké pumy přitom představují jedinou konvenční výzbroj schopnou proniknout a ničit hlubší podzemní bunkry. V nich nejen zmíněné režimy mohou ukrývat nejen kapacity k výrobě jaderných bomb a zásoby radioaktivního materiálu ale také další typy zbraní hromadného ničení a v případě Íránu určitě raketový arzenál.
Autor: Michal Polák
Tagy