Americké letectvo plánuje dřívější vyřazení B-1 a B-2 než B-52

Americké letectvo plánuje dřívější vyřazení B-1 a B-2 než B-52
Autor: flickr.com (public domain)|Popisek: B-52
28 / 04 / 2018, 09:15

S návrhem rozpočtu na fiskální rok 2019 představilo velení americký vzdušných sil US Air Force také novou vizi bombardovacího letectva. Podle ní má překvapivě dojít v následujících dvaceti letech k vyřazení bombardérů B-1 a B-2, zatímco nejstarší B-52 má zůstat ve výzbroji do roku 2050 a to po boku vyvíjeného bombardéru B-21 Raider.

V současné době provozuje americké letectvo hned tři typy bombardérů v následujících počtech: 75 B-52H Stratofortress, 60 nadzvukových B-1B Lancer a jen 20 B-2A Spirit. Celkem tedy disponuje 155, podle jiných zdrojů 157 letouny. To je zhruba poloviční počet ve srovnání s rokem 1991 a desetina počtu ve srovnání se 60. léty, kdy které můžeme považovat za jedno z nejtěžších období studené války.

Za poklesem počtu bombardérů můžeme sledovat jednak zvyšování efektivity a jednak rozpad Sovětského svazu a s tím související konec studené války. Přeci jen s bombardéry se původně počítalo pro konflikty vysoké, či vyšší intenzity a jejich zaměření je zřejmé – ničení velkého množství pozemních cílů.

psali jsme: Bude ,,vysloužilý" B-52 vyzbrojen laserovými zbraněmi?

Od počátku 90. let došlo kvůli využití v asymetrických konfliktech k celé řadě modernizací a úpravám stávajících bombardérů, které nově dostaly za úkol útočit i na menší a leckdy i pohyblivé cíle. V mnoha situacích pak začaly dokonce s pomocí přesné munice sloužit i k přímé podpoře pozemních vojsk, přičemž využívají své nadstandardní kapacity. Řadu úkolů obnášející ničení pozemních cílů také převzaly víceúčelové stíhací letouny a v poslední době i bezpilotní letouny.

Je však jasné, že využití stávajících bombardérů proti nepříteli s kvalitně zabezpečenou PVO by již mohlo být problematické a zároveň že provozování hned trojice různých typů je provozně i finančně velmi náročné. Letectvo proto zareagovalo jednak vývojem nových střel vzduch-země s delším dosahem a druhak vývojem zcela nových letounů. Tím klíčovým z hlediska bombardovacího letectva by měl být B-21 Raider, který má dle současné vize nahradit hned dva ze tří současně provozovaných typů.

Neviditelný B-2A Spirit

Nejnovější z nich je Northrop Grumman B-2A Spirit, jež byl vyvíjen koncem studené války a do služby vstoupil v roce 1997. Ačkoliv letectvo původně plánovalo pořízením více než 130 strojů, kvůli škrtům bylo nakonec vyrobeno jen 21 strojů, z nichž 20 zůstává ve výzbroji dodnes.

Ve svých dvou interních zbraňových šachtách dokáže B-2 přepravit až 18 000 kg výzbroje. Při jediném letu tedy může nést osmdesát bomb Mk-82, či GBU-38, třicet šest těžších CBU bomb nebo šestnáct ještě těžších 2 000 liberních bomb Mk-84, či GBU-31. Po modernizacích však může nést i několik střel AGM-154 JSOW nebo AGM-158 JASSM s doletem přes 370 km. Pro speciální mise však dokáže unést i jednu 14 t vážící pumu MOP (Massive Ordance Penetrator) k ničení zvlášť zodolněných cílů. A v arzenálu letounu nadále zůstávají i jaderné hlavice B61 a B83.

psali jsme: Video: 20 bombardérů B-52 prchá z letiště před útokem balistických raket

Hlavní výhodou B-2A Spiritu ovšem zůstávají jeho stealth schopnosti umožňující i průnik do nepřátelského vzdušného prostoru chráněného kvalitní PVO. Kvůli snížení radarové odrazivosti konstruktéři speciálně navrhli nejen konstrukci, ale i vnější nátěr letounu. Pro snížení pravděpodobnosti detekce a zaměření byl dokonce speciálně vyvinutý radar, který o sobě „nedává moc vědět“.

Bohužel ale pouhá dvacítka strojů znamená neadekvátní požadavky na údržbu. Svou roli proti ponechání tohoto typu ve výzbroji pak hraje i nedostatek náhradních dílů, respektive jejich výroba. To vše má dopad i na provozuschopnost celé flotily B-2A, která se v minulých letech pohybovala kolem 50%, přičemž „schopnost plnit mise“ byla cca na 35%. K nasazení tedy bylo připraveno průměrně jen něco kolem sedmi bombardérů.

B-1B Lancer: Jediný nadzvukový bombardér

O něco lépe byl v tomto směru jediný nadzvukový bombardér v americkém letectvu B-1B Lancer. Jeho provozuschopnost se sice pohybovala také kolem 50% a schopnost plnit různé typy misí kolem 40%, což ale při celkově vyšším počtu letounů znamenalo možnost hypoteticky nasadit zhruba dvacet pět až třicet strojů.

psali jsme: Video: Nejvyspělejší strategický bombardér světa B-2

B-1 Lancer byl vyvíjen od 60. let jako strategický bombardér k jaderným úderům na území Sovětského svazu. Nepřátelský vzdušný prostor měl narušovat buď letem v nízké výšce a těsně podzvukové rychlosti nebo letem ve výšce kolem 15 km a rychlostí kolem dvounásobku rychlosti zvuku. Ve výzbroji amerického letectva měl kupodivu nahradit zranitelnější B-52.

Nechybělo ale mnoho a z projektu B-1 mohlo úplně sejít. V roce 1977 totiž americký prezident Jimmy Carter kvůli vysoké ceně pozastavil výrobku, byť naštěstí nechal pokračovat ve zkouškách čtveřice prototypů. O čtyři roky později pak nechal nový americký prezident Ronald Reagan obnovit výrobu letounu už po označením B-1B, která běžela do roku 1988, a celkem bylo vyrobeno na sto strojů.

B-1B unese ve svých třech interních šachtách 34 000 kg munice. Do ní patří podobně jako u B-2 „železné“ pumy Mark 82 a 84, přesné pumy GBU i střely AGM-154 JSOW nebo AGM-158 JASSM. Do výzbroje patří také námořní miny Mark 62 a Mark 65. Naopak kvůli mezinárodním dohodám o omezení počtu nosičů jaderných zbraní přišel před několika lety letoun o schopnost nést právě jaderné hlavice a slouží tedy už jen jako konvenční bombardér.

B-52H Stratofortress: Létající kolosy

S nejširším spektrem výzbroje nejen z celé trojice současných amerických bombardérů ale dost možná celého amerického letectva se může pochlubit Boeing B-52 Stratofortress. Nést může skutečně celou řadu neřízených i řízených pum, min a řízených střel. Oproti B-1B si zároveň ponechává schopnost nést i střely AGM-86B ALCM s jadernou hlavicí.

B-52 vzlétl v původní variantě poprvé už v roce 1952 a o tři roky později začaly být první stroje zařazovány do výzbroje letectva. To v současné době provozuje stále ještě sedm desítek těchto strojů ve variantě B-52H, jejichž výroba probíhala v letech 1961 až 1962.

Svou koncepcí se oproti ostatním bombardérům zcela vymyká i vzhledem že používá konstrukci z 50. let, je poháněn hned osmicí proudových motorů pod křídly a na radaru není problém jej zachytit. Na druhou stranu vyniká ideální kombinací dlouhého doletu, spolehlivostí, skvělou životností a dokáže pojmout velké množství výzbroje včetně střel s delším dosahem, díky nimž ani nemusí narušovat nepřátelský vzdušný prostor. Své uplatnění navíc našel i v případě asymetrických konfliktů, kdy právě kvůli dlouhé výdrži a zbraňové kapacitě může poskytovat podporu pozemním vojskům na místo hned několika stíhacích letounů.

Konec B-1 a B-2

Vize ponechání B-52 ve výzbroji letectva tak sice je překvapivý, ale při úvaze dává smysl. Přeci jen ponechávat ve výzbroji dvacítku B-2A Spirit moc smysl nedává – zvláště když nový B-21 Raider využívá podobné koncepce. V neprospěch B-1B zase hraje jejich náročnost na údržbu.

Ukončení provozu ani jednoho z typů samozřejmě nemá přijít ze dne na den. B-2A Spirit má být definitivně vyřazen začátkem třicátých let, ačkoliv původně se to očekávalo vyřazení až kolem roku 2058. Nadzvukový B-1B pak má ve výzbroji zůstat maximálně do roku 2036 a nikoliv do roku 2040, jak se donedávna předpokládalo.

Výroba nového bombardéru B-21 Raider by přitom měla být zahájena už kolem roku 2020. Otázkou nicméně zůstává, jak si letectvo poradí s celým procesem, protože už nyní se potýká s nedostatkem kvalifikovaných odborníků. I kvůli tomu by měl být proces vyřazování stávajících typů o něco rychlejší, než se původně předpokládalo.

 Raider po boku B-52

V druhé polovině třicátých let by tedy americké letectvo mělo disponovat pouze dvěma typy bombardérů a to B-52 a novým B-21 Raiderem. Oba od sebe z čistě konstrukčního hlediska bude dělit více než šest desítek let.

psali jsme: Video: Strategické bombardéry B-52, B-1 a B-2 nad Guamem

Pro všechny B-52 je od roku 2023 plánována modernizace, v rámci které by konečně měl letouny dostat nové motory a nahrazen by měl být i radiolokátor. Zhruba ve stejné době už by mělo být i jasno ohledně aktuálně vyvíjené střely LRSO (Long Range Stand Off Weapon), se kterou se i pro tento již legendární letoun počítá.

Místo nejmodernějšího bombardéru v americkém letectvu pak zaujme B-21 Raider, který na první pohled připomíná vyřazovaný B-2A Spirit. Oproti němu má být ovšem vyvíjen i s ohledem na prolomení stealth technologií. Ačkoliv ještě nejsou známy podrobnosti, zřejmě nebude o mnoho menší než aktuální bombardéry vzhledem k tomu, že v požadavcích letectva zůstává schopnost nést 14 t vážící pumu MOP. Celkem by měla být vyrobena do roku 2036 stovka strojů, byť letectvo by rádo až 174 letounů. Na to jak se situace definitivně vyvine si, budeme muset počkat.

Nepřehlédněte na Security magazínu:  Historie  - vnímáme dějiny v souvislostech a nadhledem. Sledujte nejdůležitější okamžiky historie. S námi víte více

 

Autor: Michal Polák

 

 

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace