Americké námořnictvo míří výš: Chce mít v budoucnu až 500 plavidel. Na co bude kladen důraz v nové strategii?

Americké námořnictvo míří výš: Chce mít v budoucnu až 500 plavidel. Na co bude kladen důraz v nové strategii?
Autor: public domain|Popisek: USS John S. McCain (DDG 56)
07 / 10 / 2020, 14:00

Server Defence News informoval o tom, že US Navy cílí v budoucnu až na 500 plavidel, původní plán na 355 lodí tak bude ,,přechodným".

Doporučení amerického ministerstva obrany je možné vnímat jako jasný signál k tomu, že US Navy hodlá směřovat k daleko početnější síle v budoucnu. S tím, jak sílí námořní síla soupeřů, hlavně Číny, je nutné přizpůsobit strategii dynamicky se rozvíjející situaci na mořích a světových oceánech. V příštích letech se chce tak americké námořnictvo výrazněji soustředit na pořizování nových válečných plavidel, což je plně v souladu s představami amerického prezidenta Donalda Trumpa.

V současné době disponuje US Navy 280 plavidly, v rámci stávající strategie má dojít k rozšíření lodí na 355 v roce 2034, přičemž se, pokud vše půjde podle plánu, významně rozroste v dalších letech, a to až na 500 plavidel či lodí.

Ministr obrany Mark Esper nechal k naplnění této představy operativně zřídit dvě skupiny, které mají pracovat na plánu, jak bude v budounu vypadat podoba US Navy, která by měla mezi 480-534 plavidly. Již z dřívějších poznatků víme, že v této strategii mají mít ,,vůdčí" roli lehčí plavidla - torpédoborce, fregaty, ale také ponorky. Těmto plavidlům se má dát přednost před velkými hladinovými loďmi, informuje server Defense News.

Přednost před velkými hladinovými plavidly má opět dva aspekty. USA jsou stále více zavázány do lokálních konfliktů, kdy kotvení nebo nasazení velkých plavidel s velkou logistikou a značným ponorem omezuje jejich použití včetně ,,přátelských návštěv" v přístavech zemí zájmu. Použití malých nebo středně velkých plavidel rozšiřuje operační možnosti a schopnosti včetně přítomnosti v doposud uzavřených pobřežních vodách nebo některých strategických přístavech, avšak jejich projekce síly je jiná než u majestátních gigantů.

Podívejme se koneckonců do historie - zničení námořních gigantů jako Bismarck, Tirpitz, Jamato nebo Musaši bylo realizováno loděmi nebo torpédovými letouny a bombardéry ve třídě, jež není zásadní hrozbou pro takovéto lodě, ale podařilo se. Na druhou stranu jejich pouhá existence a přítomnost vázala na sebe značné námořní a letecké síly za jiných okolností použitelné jinde.

Zmíněná strategie bezesporu reflektuje některé ,,tzv. prodělečné podniky" v rámci velkých projektů. Tím méně úspěšným pak je například třída raketových stealth torpédoborců Zumwalt, které vlastně nemají čím střílet, protože munice je velmi drahá. 

Neodsuzujme však jednostranně koncepci stealth torpédoborců, nýbrž jakým způsobem měly být vyzbrojeny, zda byla dominantní koncepce určitého typu zbraní na palubě, nebo byla jasně definována použitelnost tohoto typu zbraní. I v letectvu F-117 nebo B-2 jsou jistě zajímavé technologie mající svůj potenciál, ale vzhledem k jejich ceně jsou masově nasazovány jiné typy techniky jako F-16 nebo B-52. Zde můžeme zmínit i A-10 Thunderbolt II, mnohokrát vyřazovaný a opět reaktivovaný vzhledem k jeho robustnosti a bojové síle v konkrétních podmínkách, kdy převyšuje hi-tech letouny jenom tím, že je obtížně setřelitelný, respektive téměř nerozbitný.

Americká síla v kategorii torpédoborců tak musela být částečně kompenzována stavbou dalších, ale levnějších torpédoborců již zmíněné třídy Arleigh Burke, tedy tím, co je plánem strategie US Navy se přiklonit k lehčím a menším platformám, a přirozeně levnějších. 

Co se týče právě velkých hladinových lodí, a na mysli máme letadlové lodě, již dříve se vyjádřily think-thanky Cape Institute a Hudson Institute ve svých studiích v tom směru, že by mělo dojít k redukci letadlových lodí na 9, přičemž by podle obou think-thanků bylo vhodné investovat finanční prostředky do čtyř ,,lehkých" letadlových lodí.

To vše má umožnit americkému námořnictvu širší flexibilitu a ve větším měřítku provádět potřebné operace v případě vypuknuvšího konfliktu. Nová plavidla mají podle ideální představy US Navy lépe detekovat nepřítele na mnohem větší distanci než doposud, odpalovat střely na dlouhou vzdálenost a účelněji rozptýlit ofenzivní svazy plavidel ve větším dosahu napříč oceánem.

Ministr obrany Esper to vyjádřil při svém projevu v think-thanku Rand výstižně: ,,Vybudujeme tuto flotilu, která vyvažuje výzvy zítřka s potřebami připravenosti dneška a nevytvoří v průběhu procesu vyprázdněné námořnictvo." Esper ještě zmínil důležitý fakt, že aby se dosáhlo zmíněného výsledku, musí se zvýšit finanční zdroje k budování nových plavidel.

Uvidíme tedy, zda ambiciózní plán US Navy, který zohledňuje větší počet menších či lehčích plavidel, které by daly námořnictvu větší flexibilitu, nakonec vyjde a bude efektivní i ve třetí dekádě. Nesmíme zapomenout, že Čína ani Rusko ,,nikdy nespí", a ve třetí dekádě se světová námořní nadvláda může již dramaticky změnit. 

Hrozbou je pro USA jistě Čína, Rusko spíše investuje do ponorek a výkonných torpédoborců, Indie má své regionální problémy. Jisté je, že Čína má vysoké ambice a nemá problémy s demokratickými procesy při schvalování velkých akvizičních procesů jako USA, jež mnohé projekty pohřbí, nebo zásadně zpomalí kvůli politickým, či procesním problémům.

 

Zdroj: Defense News

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace