Americké námořnictvo se dívá po novém cvičném proudovém letounu

13. 06. 202013:00

Americké námořnictvo se dívá po novém cvičném proudovém letounu

foto: National Museum of the U.S. Navy, Wikimedia Commons/T-45C Goshawk

V polovině května americké námořnictvo oznámilo žádostí o informace RFI (Request for Information) základní požadavky na nový proudový letoun pro pokračovací výcvik, který má nejspíše nejprve doplnit T-45 Goshawk. Oproti němu však nebude muset umožňovat přímo přistání na palubě letadlové lodi.

Vzhledem k požadavku na využití již existujícího typu kvůli úspoře času se předpokládají kandidáti jako v případě programu T-X amerického letectva. V úvahu tedy přichází Boeing/Saab T-7A Red Hawk, Lockheed Martin/KAI T-50A a Leonardo T-100 (M-346 Master). Ve všech případech však bude nutné provést další úpravy – v současnou dobu v podstatě není ve výrobě žádný takový cvičný proudový palubní letoun. Dosažení chtěné rychlosti 1 100 km/hod umožňují v podstatě všechny tři uvedené typy. Celková životnost každého stroje má představovat 14 400 letových hodin a 43 200 přistání.

V požadavcích alespoň prozatím chybí schopnost operovat z palub letadlových lodí – tedy z nich vzlétat za pomocí katapultu a přistávat. Námořnictvu bude alespoň dle současných plánů postačovat možnost provádět jen letmá přistání „touch-and-go“, při kterých se letoun jen dotkne paluby lodě bez zastavení a opět vzlétnout. To sebou pochopitelně jednak značné zjednodušení pro konstruktéry, ale i případnou nutnost značně upravit současné výcvikové plány námořních letců..Na druhou stranu nikde není psáno, že schopnost přistání a vzletu nakonec nebude požadována. Ostatně některé zdroje hovoří o možnosti přistávat a vzlétat alespoň z pozemní makety paluby letadlové lodě, což je například čínský model výcviku. Samotná integrace moderních systémů pro přiblížení už pochopitelně nutná je. Vedle toho námořnictvo chce alespoň dva pylony pod křídly pro umístění cvičných střel a pum. Širší spektru výzbroje stejně jako nepřátelské letouny na radaru bude simulovat vlastní software.

Do služby má přitom nový palubní cvičný letoun vstoupit v roce 2028 nebo dříve. Času tedy rozhodně není nazbyt. Zvláště pokud nový letoun opravdu nakonec nebude moci přistávat a operovat z letadlových lodí, můžeme očekávat snahu udržet T-45 Goshawk ve výzbroji co nejdéle. Už před několika lety se jim námořnictvo rozhodlo prodloužit životnost navzdory stáří až do roku 2042. Další cvičný letoun nicméně může jednak ulevit náletu některým přes třicet let starým T-45 a za druhé poskytnout čas na promyšlení dalšího postupu.

Zde je možno též uvažovat, zda nejmodernější zbrojní systémy neodčerpávají finance z rozpočtu na výcvik. Cvičit piloty na letounech z roku 1988 k činnnosti na letounech F-35 se zdá zvláštní, ale s využitím simulační techniky proveditelné. Ale pak přece jen musí nastat skutečný start a přístání ve skutečném bojovém letounu ze skutečné letadlové lodě a tam stres a povětrnostní podmínky mohou hrát velmi zásadní roli.

Uvidíme, jakým směrem americké námořnictvo a jeho letectvo napne své priority, zatím je to stavba nových ponorek i hladinových plavidel, výcvikové letouny a programy nejsou na TOP 10 seznamu.

Připomeňme, že současný cvičný proudový palubní letoun T-45 Goshawk absolvoval svůj první let už v roce 1988. Vyvinutý byl na základě britského typu Hawk. Jeho výrobce BAE se ostatně vedle americké společnosti McDonnell Douglas (nyní Boeing) i podílel na výrobě. Mezi roky 1988 až 2009 bylo celkem postaveno na úctyhodných 221 strojů. Vzhledem k požadavku na působení z palub letadlových lodí musel původní letoun pochopitelně projít celou řadou úprav vedoucích ke zlepšení ovladatelnosti při nižších rychlostech a snížení přistávací rychlosti. Úpravy vedoucích k zesílení trupu a pevnější podvozek umožnily starty za pomocí katapultu, a naopak přistávání za pomocí přistávacího háku. V současné době jich námořnictvo provozuje asi 190.

Autor: Michal Polák