Americké Patrioty děsí Putina: Raketový systém jako ,,ochutnávka“ technologického rozdílu mezi Západem a Ruskem

Bývalý prezident, premiér a nyní místopředseda Bezpečnostní rady Ruské federace Dmitrij Medveděv se rozohnil až k vulgarismu, když se dozvěděl, že NATO by mohlo Ukrajině poskytnout systém PATRIOT. Jeho výrok na PATRIOTy na Ukrajinu? ,,Ať to impotenti z NATO ani nezkoušejí“. Je to na druhé straně důkaz o tom, že Rusko svírají obavy z jeho možných dodávek na Ukrajinu.

Možné dodání systémů PATRIOT velmi zneklidnilo ruského exprezidenta Dmitrije Medveděva, který bez servítků prohlásil, ,,ať to z NATO ani nezkoušejí“. Na svém twitterovém účtu pak přidal výhrůžku, že pokud budou systémy na Ukrajinu skutečně dodány spolu s osádkou, bude je Rusko považovat za legitimní cíl útoku.

PATRIOT může být samozřejmě velmi vítanou posilou ukrajinských ozbrojených sil, Rusko by mělo důvod nebýt klidné. Systém PATRIOT byl primárně vyvinut jako protiraketová obrana, kdy se osvědčil proti iráckým balistickým střelám SCUD. V Izraeli sestřelil drony i rakety vypálené silami HAMÁS a na kontě má i sestřel třeba letounu Su-24. Jeho rozmístění v klíčových ukrajinských městech by zásadním způsobem omezilo masivní raketové ostřelování Ruskem. Samozřejmě jejich nasazení, než Rusko pochopí změnu situace, bude vyžadovat silné doplňování střel. A předcházet musí výcvik obsluh i techniků.

Byť má PATRIOT dosah na cíle ve střední výšce, zřejmě nezmění leteckou nadváhu ruského letectva, jež nasadilo těžké stíhače MiG-31BM, jež mohou zasahovat vzdušné cíle střelami dlouhého dosahu až na 320 km. A toto je mimo dostřel raket nesených letouny MiG-29 či Su-27 ukrajinské armády i PVO. Takže MiG-31 má velkou bezpečnou zónu.

Ale PATRIOT u měst může změnit teroristické ostřelování měst raketami všeho druhu, nebo i jiných cílů, třeba kritické infrastruktury. A protože se ruské armádě na zemi nedaří, jak si velení představovalo, toto by byla další rána pro její operační schopnosti a psychologickou a antimateriální válku vedenou Ruskem.

Je jisté, že systémy PATRIOT se stanou „lovnou zvěří“, protože jsou schopny připravit Rusko o jednu z mála výhod, kterou má, tedy raketové bombardování měst a ničení infrastruktury jako elektrárny apod. Další jeho velkou výhodou je velká početní a materiální převaha. Ale i s těmito možnostmi nezískat velmi rychle dominanci ve vzduchu, na moři i na zemi svědčí o tom, že ruská armáda je „hodně nemocná“.

Sice má hodně tanků, ale základní vybavení vojáků, taktika, operační a strategické myšlení velitelů je hodně pod průměrem. A i proto Ukrajinci mají částečné úspěchy. Zdá se, že je stále zakořeněna Stalinova filozofie z počátku války, hnát do útoku vlnu za vlnou v čelním útoku i za cenu masivních ztrát a bez reálného zisku.

A pokud Medveděv dostává zprávy z bojiště, kde všude se útok zastavil, jaké byly ztráty a jak si vedou Ukrajinci, není divu, že se rozčiluje, když by mohl přijít o další trumf. Nelze však vyloučit, že akce vyvolá reakci. Ale Rusko toho v ruce již moc nemá. Možná střely s plochou dráhou letu odpálené ze strategických bombardérů Tu-95. Jenže start strategických letounů vyvolá napětí v USA a Číně. A tak jak proběhlo nyní cvičení strategických sil, které Rusko nahlásilo USA, záleží, jak by se chovalo v tomto případě. Vzlet strategického bombardéru lze vykazovat jako cvičný let, ale detekce odpalu střely z něj bez znalosti cíle je již jiná věc.

Je to hra s ohněm na hranici incidentu nebo většího konfliktu. Medveděv si toho musí být vědom, proto je z PATRIOTu tak „neklidný“. A čím odolnější a výkonnější systémy NATO nebo třeba Izrael Ukrajině poskytnou, tím více se může Rusko dostávat do defenzívy. Po protiletadlových střelách, protitankových střelách, dělostřelectvu či raketometech by toto bylo pro Rusko další ochutnávka technologického rozdílu mezi Západem a Ruskem.

Ruská propaganda do zahraničí i na domácí scéně jede na plný výkon. Rusové věří v „siloviky“, ale i tam již začínají s rostoucími ztrátami na životech se projevovat tendence k nespokojenosti. A ekonomika zatím držela, ale i tady již jsou patrné změny a pokles životní úrovně, protože některé západní zboží prostě není a Rusko ho neumí nahradit. A pokud, tak v jiné kvalitě a za o dost vyšší ceny. A to se přestává líbit.

Zajímavé také je, že prezident Putin dlouhodobě mlčí. Vystoupil Medveděv, ministr obrany Sergej Šojgu nebo šéf SVR, ale Putin jakoby nic. Může to jen podpořit úvahy o jeho zdravotním stavu a aktivita Medveděva může indikovat snahu o nástupnictví – opět.

 

Zdroj: swisssinfo.ch, reuters.com, eurasiantimes.com