.jpg)
Autor fotografie: By Gunnery Sgt. Adam Aldridge - https://www.dvidshub.net/image/3968385/strike-fear-soldiers-conduct-first, Public Domain|Popisek: Centurion
Při prvních operacích separatistů nebo na Krymu Rusko mělo nadvládu, kdy dokázalo svými drony navádět dělostřelectvo a ukrajinské sestřelovat nebo rušit jejich ovládání. Samozřejmě v rámci EW (elektronického boje) jsou moderní drony odolnější, a tak jejich eliminace je sestřel. A to jednotlivého dronu nebo skupiny sebevražedných dronů, kdy po zničení vedoucího další přebírá vedení skupiny, a pak je nutno anihilovat celou skupinu velmi rychlou a účinnou palbou.
Takovou možností je buď ABM, tedy munice s programováním a jež emituje před cílem oblak wolframových částic, nebo rychlopalné vícehlavňové kanony. Na lodích je instalován systém Phalanx CIWS, identická pozemní verze se nazývá C-RAM (Counter Rocket Artillery and Mortar) nebo CENTURION. Vždy jde o vyhledávací radar a šestihlavňový kanon M61A1 Vulcan ráže 20 mm.
V pozemní verzi jsou dvě varianty, a to LPWS a MLPWS, kdy první je stacionární a druhá mobilní. LPWS může být vhodná k objektové obraně, tedy instalovat na perimetru základny, MLPWS umístěná na podvalnících možná může složit k ochraně jednotek za přesunu, ale není to typicky mobilní protivzdušný prostředek, byť funguje autonomně. Propojení tahač a podvalník není ideální, jako třeba u prostředků typu Gepard (pásový podvozek a dvě hlavně) nebo Spyder (kolový podvozek Boxer a rotační hlaveň).
Výzbroj se postupně uhnula v PVO (protivzdušné obraně) k pouze raketovým prostředkům, ale poznatky ze současných konfliktů ukazují, že kanónová výzbroj má stále své místo. Ale ne jako FLaK za druhé světové války, ale jako systémy rychlé reakce a obrany nikoliv proti výškovým letounům, ale cílům v těsné blízkosti a s poměrně vysokou rychlostí.
Je otázkou, zda mohou tyto zbraně zasáhnout i proti hypersonickým střelám, ale každopádně proti dronům, minometným střelám, dělostřeleckým nábojům nebo klasické raketové munici by měly být efektivní. Faktem je, že armády světa obvykle sjednocují výzbroj, kdežto Ukrajina má absolutní diverzifikaci. V současnosti za podpory západu to může fungovat, ale v budoucnu při samostatné údržbě to bude muset ufinancovat. Stejně jako Polsko s tanky T-72, T-91, Leopard 2A4 a M-1 Abrams má nakročeno k logistickému problému, Ukrajina jej už má.
Výcvik, náhradní díly apod. do budoucna v takovéto škále jsou neudržitelné. Všechny Ukrajině dodávané zbraňové systémy jsou špičkové, buď v rámci možnosti okamžité nasaditelnosti bez nutnosti výcviku a k nahrazení ztrát, nebo jako Hi-End v technologiích. Ale zde již dochází k diverzifikaci, neboť každý dodá, (a svým způsobem i otestuje) co má. A s tím se v budoucnu bude muset Ukrajina vypořádat.
Každý poskytnul, co mohl uvolnit ze skladových zásob nebo co firmy nabídly. Jenže dle úsloví,“ každý pes jiná ves“. A to je i riziko v protidronové obraně, kdy Gepardy nejsou kompatibilní s C-RAM. Takže Ukrajina buď bude vytvářet kombinované jednotky, nebo se bude muset rozhodnout pro jedinečné řešení, které vybere dodavatele, ale zároveň vymezí likvidaci jiné techniky. A pak již se zřejmě nebude jednat o dary, ale o klasické akvizice.
Je nutno si uvědomit, že se nejedná o plánované přezbrojování Ukrajiny a její integraci do západního společenství, ale válečné dodávky typu „vem kde vem“. A s tím pak Ukrajina bude muset existovat s poválečnou ekonomikou, pravděpodobně blokací z Ruska, nutností rekonstrukce infrastruktury a též obnovy zničených nemovitostí.
Takže závěrem lze říci, že dodávky, a to okamžité, jsou pro Ukrajinu důležité, ale strategické, tedy dlouhodobé plánování a unifikace pro ni mohou mít velký význam do budoucna, kdy bude muset vynakládat velké finance. Samozřejmě každý výrobce/dodavatel bude chtít obsadit „hladový“ trh.
Zdroj: defenseone.com, eurasientimes.com, swissinfo.ch