Americký torpédoborec USS Fitzgerald

Americký torpédoborec USS Fitzgerald
Autor: US Navy|Popisek: USS Fitzgerald
17 / 06 / 2017, 17:00

Jeden ze dvou aktérů noční námořní srážky z 16. na 17. června 2017 je americká válečná loď patřící podle klasifikace mezi torpédoborce. Současný torpédoborec je ovšem na hony vzdálen původním torpédoborcům z druhé poloviny devatenáctého století, které byly určeny k pronásledování a ničení torpédovek a k útokům torpédy na větší lodě.

Již v průběhu druhé světové války získaly torpédoborce pozici nejpočetnějších a nejvíce využívaných plnomořských válečných plavidel. Po druhé světové válce se torpédoborce staly postupně víceúčelovým nosným typem válečné lodě.

Psali jsme: Americký torpédoborec se v Pacifiku srazil s kontejnerovou lodí

Současné dosahují rozměrů dřívějších křižníků až menších bitevních lodí, včetně odpovídající palebné síly. Aktuálně je lze označit za víceúčelová plavidla mající schopnost ničit hladinové cíle, ponorky, letadla i protivníka na zemi. K jejich vybavení patří k současnosti rovněž vrtulníky a různé robotické průzkumné prostředky. V již řadu let slouží především americké torpédoborce jako první předsunutá linie protiraketové obrany USA, ale i některých dalších zemí.

USS Fitzgerald byl převzat do služby roku 1995 jako dvanáctý torpédoborec třídy Arleigh Burke z plánovaných 76. Poslední má být USS Michael Murphy DDG-112. Jedná se tedy o nejpočetnější současný typ válečné lodě a pravděpodobně nejpočetnější velkou, či plnomořskou válečnou loď v historii. Mohutné americké válečné loďstvo se opírá o Mahanovu a Monroeovu doktrínu a fakt, že hranice USA tvoří dva oceány.

170601-N-HD638-026

Takzvané lodní třídy (anglicky class) jsou skupiny lodí stavěných podle jednotných plánů. V Rusku se používá označení Projekt s číslem. Celá lodní třída nese obvykle pojmenování podle jména první lodě. Z třídy Arleigh Burke je pravděpodobně nejznámější loď USS Cole, která byla napadena a poškozena islámskými teroristy v jemenském přístavu Aden roku 2000. Torpédoborec USS Fitzgerald nese přidělené kódové označení DDG-62, přičemž číslice jsou napsány bíle po stranách přídě lodi. Slouží k rychlé vizuální identifikaci každého amerického plavidla a používá se v komunikaci. Obdobný systém používají i námořnictva jiných států. Posádka dala své lodi přezdívku Super Swap.

Ve znaku lodi nese erb rodiny Fitzgeraldů, původně skotské šlechty a motto „Protect Your People.“William Charles Fitzgerald (1938-1967) byl takto oceněn jako poručík amerického námořnictva za úspěšnou práci poradce námořnictva jižního Vietnamu v době vietnamské války, kde položil život. USS Fitzgerald je aktuálně součástí 15. eskadry tvořené osmi torpédoborci a tvořící součást 70. bojového uskupení válečných lodí vedených letadlovou lodí Ronald Reagan. Má domovskou základnu v japonské Jokosuce, původně v San Diegu. Od 3. května tohoto roku mu velí lodi kapitán Brice Benson.

Torpédoborce třídy Arleigh Burke se vizuálně příliš neliší. Existují dílčí změny, především v oblasti elektroniky a výzbroje. Starší lodě byly a jsou modernizovány na vyšší standard, mezi nimi i USS Fitzgerald. Od kódu DDG79 bylo 25 plavidel vybaveno protiraketovým systémem Aegis (mytický štít řeckého boha Dia). Spolu s pěti křižníky třídy Ticonderoga vybavenými stejným systémem tvoří předsunutou protiraketovou obranu USA. Dosažitelné informace uvádějí, že 16 plavidel se systémem Aegis slouží v Tichém a ostatní v Atlantickém oceánu. USS Fitzgerald k protiraketovému systému nepatří.

Torpédoborce třídy Arleigh Burke mají při udávaném výtlaku 8315 tun délku 154 m, šířku 20 m a ponor 9,3 m. Je třeba dodat, že výtlak je v podstatě orientační údaj, již proto, že existuje několik používaných měrných jednotek tuna. Ponor se může měnit podle teploty a hustoty vody. Plynové turbíny pohánějí dva lodní šrouby, které torpédoborci udělují rychlost až 56 km/h. Posádku USS Fitzgerald tvoří 33 důstojníků, 38 poddůstojníků a 210 specialistů a námořníků bez hodnosti.

Základní výzbroj torpédoborců třídy Arleigh Burke tvoří 90 (u modernějších lodí 96) vertikálních odpalovacích zařízení systému VLS Mk-41. V nich se přepravují různé druhy řízených střel a slouží zároveň k jejich odpalování. Nabíjení se obvykle provádí v přístavu pomocí jeřábu. Konkrétně se jedná o námořní verze řízených střel s plochou dráhou letu BGM-109 Tomahawk, protiletecké řízené střely RIM-156 Standard, protiponorkové řízené střely RUM-139 ASROC, protilodní řízené střely Mk141 (AGM-86) Harpoon a u některých lodí jsou od roku 2009 rovněž uváděny protiletecké a protiraketové řízené střely RIM-161Standard. Plavidla se systémem Aegis nesou v současné době protiraketové řízené střely RIM-174A Standard ERAM se zvýšeným doletem. Počty konkrétních řízených střel v systému Mk-41 jsou pouze orientační, převážnou většinu však tvoří typy Tomahawk a Standard.

140915-N-ZZ999-056

Další výzbroj tvoří bezosádková dělová věž s automatickým kanonem Mk45 ráže 127 mm na přídi, protiletadlový a protiraketový systém Phalanx CIWS s rotačním automatickým kanonem ráže 20 mm, dva automatické kanony Bushmaster ve dvou možných provedeních, tři velkorážné kulomety M2HCQB ráže 12,7 mm, dva trojhlavňové torpédomety k vystřelování torpéd Mk40, nebo Mk50, torpéda-nástrahy AN/SLQ-32 Nixie a 12 vrhačů dipólů Mk36 MOD12.

150316-N-XM324-058

34249030576_38e28cb9bb_o

Zbraňové systémy jsou ovládány z velitelského stanoviště pod přední nástavbou. Jejich základ tvoří víceúčelový pasivní systém SPY-1D s výraznými světlými plochými osmibokými anténami na bocích hlavní nástavby a několik dalších radarových systémů. Pod prodlouženým spodkem přídě se nalézá protiponorkový sonar. Torpédoborce zároveň nesou vrtulník MH-60R Seahawk, který může nést sledovací protiponorkové bóje a různou podvěšenou výzbroj. Současnou cenu jednoho torpédoborce lze se započtením inflace a dalších vlivů odhadnout na téměř 1,9 miliardy dolarů (1,84 miliardy v roce 2012). Zhruba od roku 2020 má být zahájeno postupné nahrazování torpédoborců třídy Arleigh Burke novou třídou USS Zumwalt DDG-5.

MVK

 

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace