Americký vs. český tendr na BVP: Bezosádková věž vítězí a proč byl vyřazen Rheinmetall?

Americký vs. český tendr na BVP: Bezosádková věž vítězí a proč byl vyřazen Rheinmetall?
14 / 10 / 2019, 16:00

Armáda Spojených států v červnu 2018 oznámila novou modernizační strategii. Dosavadní pásová bojová vozidla pěchoty M2 Bradley budou nahrazena v rámci programu NGCV (Next Generation Combat Vehicle, bojové vozidlo příští generace). V říjnu byl pak program přeznačen na OMFV (Optionally Manned Fighting Vehicle, volitelně ovládané bojové vozidlo). A zkratka NGCV nyní zastřešuje více podobných modernizačních programů. Co je z dosavadního průběhu programu OMFV zajímavého pro srovnání s českým tendrem na náhradu BVP-2?

M2 Bradley je ve službě od roku 1981. Jde o pásové bojové vozidlo pěchoty, jehož úkolem je přepravovat pěchotu na bojišti, poskytovat palebnou podporu sesednuvšímu výsadku a potlačovat nebo ničit nepřátelská bojová vozidla. Prošlo řadou modernizací, ale obecně panuje přesvědčení, že dosáhlo svých technických možností, a jeho konstrukce neumožňuje využití dalších nových elektronických, obranných a zbraňových systémů. Současně je třeba říci, že dva předchozí pokusy o jeho náhradu modernějším vozidlem (FCS v roce 2009 a GCV v roce 2014) byly zrušeny, mj. z rozpočtových důvodů. Namísto toho armáda počítá do poloviny 20. let s modernizovanou variantou M2A5.

Vozidlo vzešlé z programu OMFV by mělo být nasazováno od roku 2026. V plánu jsou mj. tři doplňkové třídy robotických bojových vozidel (RCV; lehká, střední a těžká), které ho mají doprovázet, chránit a poskytovat palebnou podporu. Jejich vývoj je opřen mj. o vývoj autonomní pozemní navigace a nezbytnou podmínkou je odpovídající úroveň umělé inteligence. Na výzkum, vývoj, testování a posouzení OMFV žádala armáda jen pro rok 2020 219 milionů dolarů, a dalších 160 na RCV.

Základní požadavky projektu OMFV jsou následující:

Vozidlo musí být volitelně ovládané. To znamená, že s osádkou mimo vozidlo, bude řiditelné na dálku.

Mělo by být schopné nasazení s nejvýše dvěma členy osádky a poskytovat dostatečnou ochranu pro alespoň šest vojáků.

Mělo by být transportovatelné po dvou jedním C-17 a po vyložení připravené k nasazení do 15 minut.

Důležitá bude schopnost nasazení v hustě obydleném, městském prostředí, a to z hlediska mobility i s ohledem na náměr zbraní a schopnost současného napadení více různých cílů různými zbraňovými systémy.

Stupeň ochrany musí odpovídat současnému a budoucímu bojišti.

Z hlediska výzbroje by mělo disponovat přesnou a rozhodně smrtící zbraní střední ráže s velkým dostřelem, řízenými střelami schopnými nasazení v dne, v noci a za každého počasí, za pohybu i z místa, proti pohyblivým i stacionárním cílům.

Dalším požadavkem jsou vestavěné výcvikové systémy, a udržitelnost, ve smyslu dalšího vývoje platformy zejména s ohledem na pohonnou jednotku, zvýšení dojezdu, spolehlivosti a také provozních nákladů.

Program OMFV má dodat 3590 vozidel. V březnu 2019 byli uchazeči vyzváni k podán nabídek, a armáda rovnou také označila své požadavky za "agresívní" s tím, že je možné, že jim průmysl nebude schopen vyhovět. Armáda tehdy předpokládala zájem až sedmi výrobců. A do 1. října 2019 měly být dodány prototypy ke zkoušce, na jejímž základě by armáda ve druhém čtvrtletí roku 2020 vybrala dva dodavatele, kteří by postavili každý 14 prototypů k dalšímu posuzování.

Z projektu již odstoupil BAE Systems s vozidlem CV90 páté generace. V červnu 2019 společnost oznámila, že požadavky a termíny nejsou v souladu s jejím současným zájmem a vývojovými prioritami. Nejnověji byla vyřazena nabídka společnosti Rheinmetall, jež ve spolupráci s americkým Raytheonem nabízela americké armádě nám dobře známé BVP Lynx 41, vozidlo schopné nést 50mm kanón a až devítičlenný výsadek. Důvodem podle zpráv médií bylo, že společnost nedodala včas do 1. října 2019 požadovaný prototyp (jediný existující je stále v Německu). Armáda tento krok nekomentovala s odkazem na citlivost současné fáze výběru dodavatele.

Problémem jistě byla mj. kombinace náročných požadavků a krátkých lhůt. Rheinmetallu se měl do cesty postavit i domácí úřední šiml: server Defense News píše, že se nepodařilo včas získat povolení pro přepravu Lynxu na podvalu nebo vlakem a následně letecky do Spojených států. Společnost neuspěla s žádostí o odklad. A důvody pro její vyřazení jsou tedy formální. Jsou současně poněkud nepřesvědčivé, protože zbrojní gigant jako Rheinmetall by se v případě seriozního zájmu o zakázku takového zásadního rozsahu těžko nechal vyšachovat formalitami. Lze proto spekulovat, že ve skutečnosti neměl z různých důvodů o zakázku zájem, případně že stav projektu LYNX není ve fázi, kdy se může o náročnou zakázku ucházet – existující prototyp je málo, a americká poptávka přišla pro německou zbrojovku příliš brzy.

Ve hře tak zůstává jediný uchazeč: GDLS nabízí svůj technologický demonstrátor Griffin III na podvozku britského průzkumného vozidla Ajax, které patří do rodiny ASCOD, s nímž se společnost uchází o přízeň Armády ČR. Jde o vozidlo s 50mm kanónem, dvoučlennou osádkou a šestičlenným výsadkem.

Oproti australskému programu LAND 400 Phase 3, který obsahuje jen pět nepřekročitelných požadavků, jich OMFV má hned sto. Je tak velmi obtížné srovnat probíhající tendry v USA, Austrálii a České republice, jakkoli se jich účastní výrobci s příbuznými platformami. Spojené státy, které potřebují a mohou si dovolit řádově nesrovnatelné počty vozidel, si mohou dovolit také velmi náročné požadavky a velmi přísné podmínky. Jakkoli není vyloučeno, že v tomto případě to s přísností poněkud přehnaly, a výsledkem může být v pořadí třetí krach snahy najít nástupce M2 Bradley.

Česká republika by přesto měla situaci v USA vnímat a sledovat. Tam, kde jsme se my překvapeně po několik měsíců zabývali požadavkem na osádkovou věž a byli armádou ujišťováni, že přesně ví, co chce, požadují Američané, kteří na Západě vždy určují krok pokud jde o vývoj zbraní pro armádu, dvoučlennou osádku vozidla a jeho schopnost být celé řízeno bez osádky, na dálku, a v úzké koordinaci s bezosádkovými vozidly různých kategorií. A samozřejmě bezosádkovou věž. Což ukazuje, že toto řešení je řešením budoucnosti. Diskuse o výhodách a nevýhodách osádkových a bezosádkových věží se vedly, ovšem v kontextu roku 2019. Přitom BVP naše armáda pořizuje na dalších 40 let, a zarputilost, s níž odmítá bezosádkové řešení při pohledu na program OMFV nemůže nezarazit. Zdá se, že pochopení pro přístup expertů Armády České republiky nemají nejen Němci nebo Poláci, tedy naši nejbližší spojenci, ale ani Američané. A ani ti se nebojí pověstného rozbitého stěrače, který u bezosádkové věže podle naší armády znemožňuje nasazení vozidla.

Na rozdíl od České republiky si může Armáda Spojených států spíše dovolit vybrat zbrusu nové, dosud nevyzkoušené vozidlo, protože pokud někdo má rozpočet, který to umožňuje, jsou to Spojené státy. Zařazovat zcela nové vozidlo jako první na světě znamená, že jeho uživatel nese podstatnou část nákladů spojených s vyladěním dětských nemocí. Armáda České republiky má svých šestnáct nepřekročitelných požadavků. Možná by přecejen mohla při pohledu do Spojených států u některých podstatných mírně ustoupit minimálně do pozice „preferujeme, ale jiné řešení nevylučujeme“ – těmi podstatnými je v tomto případě míněn druh věže a počet převážených vojáků. Náš tendr je v tomto ohledu unikátní, což přes masivní propagační kampaň, kterou armáda spustila, nepřestane udivovat.

Zdroj: The Army’s Optionally Manned Fighting Vehicle (OMFV) Program: Background and Issues for Congress, červen 2019; DefenseNews.com

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace