foto: Slezo, (CC BY-SA 2.0)/F-16
Dostane Ankara nakonec letouny F-16, o něž projevila zájem? Jisté to není. Skupina amerických senátorů zaslala minulý týden prezidentovi, v němž hrozí neschválit prodej 40 stíhačů F-16 Turecku. To musí splnit podmínku - přijmout rozšíření NATO o Švédsko a Finsko.
Od doby, kdy bylo Turecko vyškrtnuto z programu F-35, nejsou vztahy na trase Washington-Ankara zdaleka ideální. Přesto spolu musí partneři v NATO komunikovat. Turecko si je vědomo faktu, že za stíhače F-35 potřebuje náhradu, kromě toho se soustředí na prodloužení životnosti svých letounů F-16C/D, respektive na jejich modernizaci, a má zájem také o další tyto letouny. Turecko má ve výzbroji celkem 245 těchto strojů, jež tvoří osu jejich bojového letectva. Turecko se rovněž soustředí na vývoj domácího stíhače TF-X.
Psali jsme
M48 Patton patří do rodiny tanků pojmenovaných po úspěšném americkém generálovi, veliteli americké Třetí armády ve druhé světové válce.
Ankara chce po Washingtonu dodávku 40 letounů F-16 v hodnotě 20 miliard dolarů, není však jisté, zda tyto stroje nakonec dostane. Více než čtvrtina všech amerických senátorů poslalo prezidentovi Joeovi Bidenovi dopis, v němž upozorňuje na to, že schválení z jejich strany musí nejprve předcházet ratifikace přístupových protokolů Švédska a Finska tureckou stranou.
,,Jakmile budou podepsány Tureckem přístupové protokoly (Švédska a Finska), Kongres může zvážit prodej letounů F,16," napsali v dopisu Bidenovi senátoři. V dopisu je také zmíněno, že pokud tak Turecko neučiní, může být celý prodej zpochybněn. Senátor Bob Menendez řekl, že se připojí k případnému zablokování prodeje strojů, nejen z toho důvodu, že Turecko nechce podepsat ratifikační listiny, ale také proto, že turecký režim věžní své politické oponenty, novináře a další jemu nepohodlné osoby.
Psali jsme
Video prvního prototypu tureckého stíhače 5. generace TF-X bylo zveřejněno před několika týdny a s ním vyvstávají i otázky, jak bude...
Někteří senátoři také volají po uvalení sankcí na Turecku, pokud se bude dál zdráhat podepsat přístupové protokoly pro Švédsko a Finsko. Například senátor Chris Van Hollen míní, že je nutné v tomto směru postupovat jednotně s partnery v EU a zvážit různé druhy sankcí, pokud Turecko bude i nadále blokovat přístup severských zemí do Severoatlantické aliance.
Psali jsme
Podle serveru Defence Blog nechvalně známá Wagnerova skupina, která smutně proslula svým nelítostným chováním na bojišti i mimo ně, obdržela...
Ankara sice nejprve formálně souhlasila s rozšířením Severoatlantické aliance, současně si ale začala klást podmínky, kdy prohlásila, že právě obě země poskytují azyl ,,teroristům" z Kurdské strany pracujících (PKK). Turecko minulý rok požádalo Švédsko a Finsko, aby vydaly několik desítek osob, které měly mít vazby na PKK.
Toto turbulentní období mezi Ankarou a dvěma severskými státy, které chtějí vstoupit do NATO, se děje před blížícími se tureckými parlamentními a prezidentskými volbami, kdy hlava státu Recep Erdogan bude chtít podle komentátorů a politologů ukázat rozhodnost vůdce, a to na všechny strany. Vzhledem k tomu, že turecká ekonomika je na tom velmi špatně, očekává se, že sjednocená opozice hlasitěji promluví do výsledků voleb.
Psali jsme
Jak již bylo mnohokrát řečeno, tzv. opotřebovávací válka na Ukrajině silně vyčerpává zdroje. A těch má Rusko více než Ukrajina. Ale ani na jedné...
Vstup dvou severských zemí do NATO tak není v tuto chvíli jistý, protože se zřejmě zatím staly rukojmím tureckého prezidenta a jeho dalších politických ambic. Stejně tak není na druhé straně jistý prodej 40 letounů F-16 Turecku a napjaté vztahy mezi Ankarou a Washingtonem tak trvají dál.
Zdroj: Defense News
Tagy