foto: Fire Point / Public domain /Ukrajinský dálkový dron FP-1
Šáhid-136 a Gerbera na ruské straně, především FP-1 a AN-196 Ljutyj na straně ukrajinské stojí za výrazným zvyšováním hloubkových úderů. Je v tom však jeden podstatný rozdíl.
Podle vedoucího analytika ACLED Witolda Stupnického Rusko i Ukrajina v březnu výrazně zvýšily operace dronů na dlouhé vzdálenosti. Data ukazují na trvalý nárůst intenzity úderů, kde podle Defence Blog vyniká rekordní útok 948 ruských dronů Šáhid-136 a Gerbera, provedený v období 23.–24. března na ukrajinskou infrastrukturu a paralelní nárůst ukrajinských útoků zaměřených na kritickou infrastrukturu uvnitř Ruska. Za tím zase stojí především AN-196 Ljutyj a FP-1. Analýza bude nepochybně zahrnovat i nárůst útoků v ruském týlu na vzdálenost až 100 kilometrů, za čímž stojí pro změnu FP-2, které mají právě takový dosah.
Nárůst hloubkových úderů Ukrajiny i Ruska
Nejnovější údaje naznačují, že dlouhodobá úderná kampaň války vstupuje do nové fáze, kdy operační tlak již není omezen na frontové pozice. ACLED uvedla, že Rusko zaznamenalo v březnu více než 3 000 hloubkových úderů, což je nárůst oproti 2 712 v únoru, zatímco ukrajinské útoky na ruském území překročily 1 400 ve stejném měsíci a pokrývaly 27 regionů. Tento vzestupný trend podle hodnocení odráží záměrnou eskalaci, nikoli izolovaný nárůst aktivity. Čísla naznačují, že bezprostředním cílem Ruska zůstává degradace ukrajinské protivzdušné obranné sítě a zároveň vyvíjet nový tlak na energetickou a logistickou infrastrukturu.
Jednoduchá strategie hloubkových úderů Kremlu
Strategie Kremlu je celkem jednoduchá. Na začátku útoku posílají imitace Šáhid-136, Gerbera. Tím začíná zahlcení ukrajinské PVO. Následují samotné Šáhid-136 a postupně nejčastěji balistické střely Iskander-M, střely s plochou dráhou letu Ch-101 a Kalibr. Jen pro zajímavost. Kyjev má k dispozici už přes tři roky více jak 100 kusů poměrně starých C-RAM systémů Gepard. Dosud není zdokumentována ztráta ani jednoho z nich. Podle Reliefweb o víkendu od 14. do 16. března provedly ukrajinské síly jeden z největších útoků drony na Moskvu od začátku rozsáhlé ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Podle moskevského starosty Sergeje Sobjanina ruské protiletadlové síly během dvou dnů zničily přibližně 250 dronů přibližujících se k ruskému hlavnímu městu. Ukrajinci proti Moskvě nejčastěji používají FP-1. AN-196 Ljutyj jsou využívány proti ještě vzdálenějším cílům.
Na straně Ukrajiny FP-1 a AN-196 Ljutyj
ACLED navíc potvrzuje, že kyjevské síly se stále více zaměřují na údery v pohraničních oblastech Ruska a rafinerie ropy. V posledním březnovém týdnu byly zasaženy klíčové ropné terminály v Primorsku a Ust-Luze, které jsou rozhodující pro export přes Baltské moře. Celkově je ruský export zasažen už ze 40 %. Roje ukrajinských FP-1 a AN-196 Ljutyj jsou stále větší. Právě za útoky na pohraniční oblasti Ruska stojí FP-2 s dosahem kolem sta kilometrů. Jsou to kopie FP-1 s větší až 115 kilogramovou hlavicí, ale menším doletem. Dosah FP-1 je 1 000 kilometrů, dosah AN-196 Ljutyj je kolem 1 600 kilometrů.
_05.jpg "Kyjevská městská státní správa / Public domain")
Stíhací drony proti Šáhid-136 a UAV Gerbera
Jak Rusko, tak Ukrajina neustále zvyšují výrobu svých dálkových dronů. Za FP-1 a FP-2 stojí startup Fire Point, který aktuálně velmi akceleruje. Kyjev se celkem pravidelně snaží narušovat hloubkovými údery výrobu Šáhid-136 a UAV Gerbera, což se zatím ovšem zjevně nedaří. AN-196 Ljutyj v poslední době ustupují do pozadí kvůli FP-1. Je zde ovšem jeden zásadní rozdíl. A tím je protivzdušná obrana (PVO). Po inovaci nárůstu výroby Šáhid-136 se Ukrajinci rozhodli pro výrobu stíhacích dronů jako je STRILA. Jejich úspěšnost dramaticky roste. Kreml nic takového k dispozici nemá.
Na Ukrajině jsou zmíněné Gepardy, C-RAM Skynex a roste počet C-UAS systémů. Už na konci loňského roku přišly první Skyranger 35 na podvozku Leopard 1. Západní radary mají natolik kvalitní senzoriku, že ruské drony zvládnou detekovat třeba i Patrioty. Kreml má zjevně s detekcí UAV velký problém. Jediný avizovaný systém PVO proti dronům Pancir-S1 selhal i v Iráku a pochybnosti jsou aktuálně i při Epic Fury na Blízkém východě. Rusko zatím prokazatelně nemá jediný opravdu účinný systém PVO proti dronům. Z toho vyplývají obrovské potíže s ukrajinskými hloubkovými údery. A při jejich zjevné eskalaci se Moskva propadá do stále větších potíží.
Tagy