ANALÝZA: Byly by Mardery pro Ukrajinu řešením, nebo zátěží?

27. 04. 202213:00

ANALÝZA: Byly by Mardery pro Ukrajinu řešením, nebo zátěží?

foto: Paula Guzman, Wikimedia Commons, volné dílo/Marder 1 A3

Jak již bylo v médiích zveřejněno, Ukrajina by mohla obdržet německá BVP MARDER. Pro vedení válečného konfliktu je každá zbraň dobrá, obzvláště pokud docházejí vlastní zásoby a neběží domácí výroba. Jsou zde však rozdíly v tom, zda je možno techniku ihned nasadit, nebo je nutná určitá doba, což budoucího uživatele může dostávat do krizové situace.

BVP-1 a T-72 dodaná z ČR jsou v ukrajinské výzbroji, protitankové zbraně či protiletadlové MANPADS vyžadují jen krátké zaškolení, dodávky zatím nezařazených zbraňových systémů vyžadují mnoho úkonů a času. MARDER byl vyráběn v letech 1969-1975, u nás zavedené BVP-2 o rok později, tedy od roku 1976. MARDER byl za svoji službu několikrát zásadně modernizován, kdy dnes existuje verze MARDER 1 A5A1 z let 2010-2011. Lze tedy předpokládat, že potenciál dalšího rozvoje je vyčerpán. Byl projektován MARDER 2, ale tento projekt byl zastaven a byla zavedena PUMA, tedy s další modernizací MARDER se dlouhodobě nepočítá.

Dalším faktorem je, že dodávku plánuje firma Rheinmetall, tedy nebudou to vozidla Bundeswehru v tom pravém slova smyslu, tedy ne kontrakt G2G. Rheinmetall je výrobce vozidel MARDER, má tak patenty i technologické prostředky. Otázkou je, jak rychle je možné 100 vozidel připravit do bojeschopného stavu, dodat na Ukrajinu, vycvičit osádky a mechaniky a zabezpečit výcvikovou a logistickou základnu. Ukrajina nemá ani náhradní díly ani kompatibilní munici. Takže dodat 100 vozidel znamená zřejmě 100 vagonů na techniku a pak dalších mnoho na logistiku a munici, veškerá povolení k přepravě nebezpečného nákladu a dostat takové množství vlaků do přepravního grafikonu železnic tranzitních zemí. A pokud se nic nezměnilo, tak SSSR, tedy i Ukrajina, měl jiný rozchod kolejí než zbytek Evropy, což znamená na hranicích Ukrajiny vše přeložit, nebo jeřáby zdvihat vagóny a dávat jiná kola.

Pokud by se jednalo o vozidla v dlouhodobém uložení, je nutno, aby Rheinmetall provedl generální inspekci, což znamená kontrolu opotřebení hlavní, kvalitu elektroinstalace, výměnu akumulátorů stejně jako dalších náplní (olej, nafta atd.) a v neposlední řadě prověřit, v jakém stavu jsou gumová těsnění. Pokud vozidla byla zakonzervována 5-10 let, mohlo dojít ke ztvrdnutí nebo natažení těsnění a tím pádem ztrátě jejich funkčnosti.

Z naší historie máme dva případy, co se stane v takovém případě. Při natáčení filmu Tankový prapor byly použity T-34 ze záloh na Slovensku. Po třech dnech jezdil již jen jeden tank. Nebo přesun OT-64 z Moravy k Rádiu Svobodná Evropa – jeden po druhém zůstaly porouchané na cestě a byla z toho nakonec velká ostuda. Rheinmetall tedy musí převzít vozidla od Bundeswehru, udělat na nich generální opravu a údržbu, vyjmout utajovaný materiál, pokud tam je, doplnit spotřební, jako žárovky a též prověřit kompatibilitu radiostanic, případně instalovat jiné.

Jak již bylo uvedeno, MARDER není výkřikem moderní techniky. Slabé pancéřování i výzbroj (20 mm kanon) jasně determinují jeho datum konstrukce. Na rozdíl od BMP 1 i 2 neplave, ale svoji práci ještě odvede. Proti živé síle, vozidlům a slabě obrněným cílům může účinně zasáhnout, též je či může být vyzbrojen PTŘS MILAN. Pro Ukrajinu tato nabídka je „okamžitým“ řešením, tedy získat v zatím neznámém časovém horizontu další bojovou techniku, ale není to o modernizaci ukrajinské armády. Pokud vezmeme v úvahu organizační strukturu, tak se jedná o tři mechanizované prapory. A to ve válce a ukrajinské rozloze není zabezpečení dominance na bojišti proti Rusku, ale není to nevýznamná pomoc.

Ve hře jsou dva zásadní momenty, rychlost nasazení do bojů a politická vůle německé vlády, kdy oba parametry se mohou táhnout poměrně dlouho s tím, že rychlost závisí na politické vůli. Německá vláda se bude muset vymezit, buď ctí evropské hodnoty a mír, nebo prosazuje individuální ekonomické zájmy. Nelze mít plamenné proslovy na jednáních NATO a EU a zároveň cokoliv blokovat ve prospěch agresora. Příkladem může být postup francouzské vlády, jež v roce 2015 zrušila dodávku dvou vrtulníkových lodí třídy MISTRAL Rusku s plnou politickou i ekonomickou odpovědností. Rusku byly vyplaceny smluvní peníze v hodnotě 840 mil Euro.

Pro Německo možná dodávka na Ukrajinu vyvolá jisté napětí s Ruskem, ale zároveň potvrdí jeho pozici jedné z klíčových zemí EU a NATO. Ukrajinu to nezachrání, ale dá to signál o připravenosti k podpoře. Ukrajina především ale potřebuje zbraně a systémy, jež může použít ,,tady a teď", ne po politických tanečcích a zdlouhavých dodávkách a výcviku. Jen si vybavme, jak dlouho trvalo uvést do stavu operační připravenosti 4. brn po přezbrojení na PANDUR II nebo stíhacího letectva na GRIPEN. Pokud Ukrajina získá další T-72, BVP-1/2, houfnice GVOZDIK apod., vojáci je hned mohou nasadit a přezbrojení řešit po válce, zaslání jiných letounů, tanků BVP či děl, k nimž nic nemají by mohl být trochu danajský dar za hodně peněz.

Zdroj: redakční analýza