Autor fotografie: armyinform.com.ua, CC BY 4.0
Ruské velení se evidentně poučilo, že boj na dlouhé frontě nelze zvládnout a že odhodlání Ukrajinců v součinnosti s moderními západními zbraněmi je pro ně nečekaně velký problém a nemilé překvapení. Proto zřejmě přesunuje hlavní úderné síly do oblasti východní Ukrajiny, tedy od Charkova jižně. Evidentně připravuje velké útočné operace, jež by mohly být vedeny z několika směrů.
Ruské síly budou zřejmě nadále ohrožovat Oděsu, čímž zde budou vázat část ukrajinské armády, a především Ukrajinu udrží zcela odříznutou od námořního obchodu. Případné další diverzní akce na západní Ukrajině budou vázat další síly a prostředky. Ukrajina si nemůže dovolit nechat hlavní město Kyjev a regiony, odkud se ruská armáda stáhla včetně hranice s Běloruskem bez ochrany, což váže další síly a prostředky. Dalším bodem je Charkov. Zde dlouhodobě probíhají těžké boje, jež vyčerpávají především ukrajinskou stranu, ale Rusko zde má též citelné ztráty. Každopádně Ukrajina pro udržení Charkova nasazuje v prostoru nemalé síly i prostředky, což v součtu uvolňuje ruce separatistům i ruským silám jižněji.
Z grafiky je evidentní, co by mohlo ukrajinským silám hrozit. Jsou dva hlavní směry, kde by mohlo dojít k obklíčení, neboť jsou v pomyslné kapse. První oblastí je východ, kdy čelními údery mohou ruské síly vázat ukrajinské v boji a poté protisměrnými údery, tedy ze severu a jihovýchodu nebo jihu, což znamená v menším měřítku Izjum – Severodoněck a ve větším měřítku Izjum – Slavjansk – Kramatorsk – Doněck. Obklíčení velkého ukrajinského uskupení by mohlo vést ke kolapsu ukrajinské armády. Rusko by muselo logisticky svou operaci dostatečně zabezpečit, což je ze satelitů vysledovatelné.
Raketový úder na Kramatorsk mohl být psychologickou operací k narušení psychiky ukrajinskou operací stejně jako testem možnosti ničit ukrajinské logistické a zásobovací trasy na velkou vzdálenost. Při obkličení vždy hraje logistika a možnost zásobování zásadní roli, jakmile dojde palivo a munice a není, jak ji doplnit, je konec. Ruské hlavňové dělostřelectvo, rakety i salvové raketomety, letecká nadvláda a bombardování zásobovacích tras a skladišť může ukrajinské síly celkem rychle vyčerpat vyřadit z boje.
Obdobná situace je na jihu, kde by ruské síly mohly útočit z východu a západu na čáře Volnovacha – Smirnove (v prodloužení Melitopol). Cílem operace by opět mohlo být obklíčení ukrajinských sil, uzavření kapsy a vyrovnání fronty a v neposlední kompletní přerušení zásobování Mariupolu a tamních ukrajinských obránců. Dopady na civilní obyvatelstvo v obou oblastech budou strašlivé.
Pokud Rusko zvládne vlastní logistiku a velení, a zároveň bude ničit ukrajinské zásobování a doplňování sil v týlu bojujících jednotek, nemá Ukrajina bez pomoci cizích jednotek, jak na zemi, tak ve vzduchu, šanci se ubránit a v obou kapsách by ztratila klíčové jednotky a zbraňové systémy bez možnosti adekvátní náhrady. T-72 z České republiky bez reaktivního pancíře jsou přeci jen archaické, i když svoji práci ještě odvedou, ale přesycení bojišť protitankovými zbraněmi je činí velmi zranitelné. To samé platí o BVP-1, jež nemá stabilizovaný kanón a pro výstřel tedy musí zastavit, a v ten moment se stává snadným cílem. Mnoho věcí je i otázkou PR a schopnosti se prodat. Všichni pějí ódy na Slovensko, že dodalo protiraketový systém S-300, jež jsou poměrně moderní a zcela jistě výkonné, ale nikde v zahraničním tisku se nemluví o nemalé dodávce z ČR. Pokud bude ruská ofenzíva pokračovat, třeba budou české zbraně zaznamenány i na mezinárodním poli.
Co plánuje Putin dále, je celkem věštění z křišťálové koule. Svým způsobem by bylo logické, kdy své jižní úsilí po odříznutí ukrajinských sil na východě a na jihu rozvíjel směrem na západ na Oděsu a možná až po hranice Rumunska a též k jižní hranici Moldávie. Jednak by mohl propagandisticky prodat, že NATO se nepřiblížilo k hranicím Ruska, ale Rusko posunulo své hranice k NATO, aby ho udrželo na jeho současném hřišti. Kompletní odříznutí Ukrajiny od námořní přepravy, zničení průmyslových center jako Charkov či Doněck a obsazení uhelných dolů na Donbase (Doněcká pánev), materiální škody a vlny uprchlíků, a pokud Západ přestane odebírat ruskou ropu a plyn nebo výrazně sníží odběr, Ukrajina přijde i o tranzitní poplatky a Putinovi bude stačit jen vyčkávat, než se ekonomicky zhroutí. Pozvánka do EU ani materiální pomoc nezbrání humanitární krizi, jež by mohla vyústit v další velkou vlnu běženců a hladomor, který Ukrajina zažila mnohokrát, nejhorší snad za Stalina. Pak by mu již nikdo nemohl zabránit v tom, aby si vzal z Ukrajiny, co bude chtít.
Podle některých komentátorů získal Zelenskyj pozornost, ale Putin získal území a vliv. Bez rozhodné zahraniční pomoci se budoucnost Ukrajiny a jejích obránců jeví dost temně, a i přes veškeré odhodlání a osobní hrdinství, ať již bojovníků nebo obyvatel.
Zdroj: www.understandingwar.org