ANALÝZA: Nákup radiolokátorů pod palbou na výboru. Kde se poslanci trefili do černého a ministerstvo selhalo?

ANALÝZA: Nákup radiolokátorů pod palbou na výboru. Kde se poslanci trefili do černého a ministerstvo selhalo?
06 / 02 / 2020, 14:15

Ve středu 5. 2. proběhlo ostře sledované jednání parlamentního Výboru pro obranu, kde ministr obrany Lubomír Metnar a jeho náměstek pro akvizice Filip Říha vysvětlovali nacenění zakázky na nákup dvou pasivních radiolokátorů Věra-NG. NATO koupilo obdobné systémy před dvěma lety za 434 milionů korun, ministerstvo obrany však podepsalo 14. 1. 2020 smlouvu o dodávce zařízení za 1,5 miliardy korun. Pro řadu poslanců z Výboru je však vysvětlení z úst ministra a jeho náměstka nedostatečné. Z jednání Výboru vyvstaly tři sporné body - nedostatečná komunikace a podklady ze strany MO ohledně zakázky na dodávku radiolokátorů, kontroverzní znalecký posudek a zálohy ve výši zhruba 30% celé zakázky, které chce MO vyplatit výrobci.

Zakázka na pořízení dvou pasivních radiolokátorů Věra-NG od pardubické společnosti ERA se dostává pod čím dál větší kritiku našich zákonodárců, zejména z Výboru pro obranu. Ve středu vysvětloval ministr obrany Lubomír Metnar spolu s náměstkem pro akvizice Filipem Říhou členům Výboru, proč ministerstvo obrany nakoupilo zařízení právě za 1,5 miliady korun, když na ni bylo původně vyčleněno jen 780 milionů korun. O navýšení ceny nebyl Výbor pro obranu ani vláda informována. Metnar řekl, že o navýšení ceny musel rezort obrany požádat ministerstvo financí. O změnu registraci podle Metnara zažádalo MO v listopadu a dostalo ji těsně před Vánoci. Do té doby tak nemohla být podle Metnara změněna rozpočtová kapitola.  

Jím předložené argumenty však řadu poslanců nepřesvědčily a naopak přilily olej do ohně. Poslanci z Výboru tak žádají po MO další podrobnější odpovědi. Mnoho poslanců si pravidelně stěžuje na nedostatečnou komunikaci ze strany MO a nedostatečné podklady, které rezort poslancům poskytuje. Karel Krejza (ODS) si postěžoval, že o zakázce na nákup radiolokátorů nebyl například vůbec informován Podvýbor pro akvizice. ,,Proč když si zde projíždím materiály od roku 2019 z Podvýboru pro akvizice, jsem tam tu zakázku nikde nenašel?" zeptal se řečnicky Krejza.

Zdůvodnění náměstka Říhy, proč muselo MO zaplatit za radiolokátory 1,5 miliardy korun, doslova rozčílilo koaličního poslance Pavla Růžičku (ANO). ,,Nevím, kdy lžete a kdy nelžete. Víte, co je na tom nejhorší? Že opoziční poslanci mají pravdu," pustil se zostra do náměstka Růžička.

Jan Bartošek (KDU-ČSL) očekával, že v materiálech, které členové Výboru dostali na včerejší jednání, bude sporná zakázka rozložena do jednotlivých položek. To podle poslanec z materiálů není patrné. ,,Zajímal by mě právě rozdíl navýšení ceny v jednotlivých položkách oproti původnímu a stavajícímu stavu," ptal se zástupců ministra obrany Bartošek. Předsedkyni výboru pro obranu Janu Černochovou (ODS) zajímalo, jestli původní cena za radiolokátory počítala se subdodávkami a kdy vznikla tato potřeba.

Kritika se snesla na ministerstvo i za to, že si mělo ,,nadiktovat" samo subdodavatele. To však Říha odmítl. ,,Žádné subodavatele jsme nenadiktovali, jednání se společností ERA obsahovalo pouze jediný požadavek na přímého dodavatele, a to je dodavatel podvozku," řekl Říha. Ten také na Bartoškův dotaz prohlásil, že není pravda, že by se o jednotlivých položkách nejednalo. Jednací tým podle něho o subdodávkách diskutoval.

Dalším sporným bodem pak byl odborný posudek na cenu za radiolokátory. Říha prohlásil, že cenu nechalo ministerstvo posoudit nezávislým znaleckým posudkem znaleckého ústavu CETAG. Ten shledal, že nabídková cena je v místě a čase obvyklá a nespekulativní. CETAG se nicméně specializuje na posudky v oboru výpočetní techniky, kybernetiky a ekonomie a ne na oblast vojenského materiálu, jak podotkla na jednání exministryně obrany Karla Šlechtová. Sporné je rovněž jméno Jaroslava Mráze, jednatele této společnosti, jenž posudek vypracoval, a který v minulosti podepsal na ministerstvu vnitra sporný kontrakt na pořízení vysílaček policii a hasičům. Z ministerstva byl pak ,,odejit".

Znalecký posudek zpracovaný pro ministerstvo byl kritizován nejen opozičními, ale i koaličními poslanci. Výhrady k němu měli jak Šlechtová, tak poslanec Růžička. „Měli jsme požadavek na to, aby se znalecký požadavek dovysvětlil. Já ho za moc důvěryhodný nepovažuji,“ prohlásil Růžička.

„Požádali jsme o doplnění informací k posudkům, že ta cena je v místě a čase obvyklá, protože tak to z toho posudku nevyplývalo, a to byl zásadním problémem,“ má své pochyby  i další člen Výboru Vích.

Podivné bylo také velmi rychlé zpracování posudků, na což upozornila Černochová. 16 dní na vyhotovení takového posudku se jí zdají extrémní. ,,Pochybnosti má i o znaleckém posudku, který udělala firma CETAG. „Znalecký ústav je asi plný supermanů, protože dokázali udělat posudek za pouhých 16 dní,“ poznamenala na jednání Výboru Černochová. K tomu se však Říha vůbec nevyjádřil.

Jiným sporným bodem na jednání Výboru pak byly zálohy, které mají být vyplacené za radiolokátory. Ty mají být vyplaceny ve výši 454 milionů korun. Někteří členové Výboru pro redakci SM uvedli, že právě zálohové platby v takové výši by se vyplácet v případě sporné zakázky neměly. Smlouva se nelíbí například poslanci Krejzovi. „Záloha se mi zdá příliš vysoká, nejsou doladěné některé odpovědi. Být ministrem, tak bych smlouvu zdodatkoval, zálohy nevyplácel a počkal na dořešení sporných otázek,“ prohlásil poslanec Krejza.

S tak vysokými zálohami má problem také Černochová. ,,Toto není standardní. 30% záloha? Já si neumím představit, že bych na své městské části dala nějakému dodavateli třicetiprocentní zálohu dříve, než kopne do země, když to přenesu obrazně na stavební zakázky, " konstatovala předsedkyně Výboru. Podle ní je nestandardní dávat tak vysoké zálohy. A takto nastavené zálohy nejsou ,,po chuti” ani Krejzovi. „Záloha se mi zdá příliš vysoká, nejsou doladěné některé odpovědi. Být ministrem, tak bych smlouvu zdodatkoval, zálohy nevyplácel a počkal na dořešení sporných otázek,“ uvedl pro SM poslanec. 

Za dva týdny na dalším jednání Výboru pro obranu pak mají poslanci dostat na své otázky detailnější odpovědi ze strany MO. Security magazín bude jednání a situaci kolem sporné zakázky sledovat i nadále.

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace