Autor fotografie: BAE Systems|Popisek: BVP CV90 Mk IV CZ
Případné pokračování v tendru na pásová BVP podle jeho nastavení z roku 2019 s sebou kromě rizika dalších průtahů a problémů přináší také otázku, komu by takový postup nejlépe vyhovoval, resp. zda nejsou podmínky složité zakázky od začátku nastaveny způsobem, který odpovídá situaci jednoho z uchazečů lépe než ostatním. Nevhodnost výběru tak technologicky složitého produktu, jakým je moderní pásové BVP, formou veřejné soutěže, byla diskutována opakovaně. Ministryně obrany Jana Černochová v nedávném rozhovoru uvedla, že na začátku mělo MO jít spíše cestou přímé dohody s jedním z možných dodavatelů. V dnešní situaci si chce před rozhodnutím o dalším postupu udělat jasno formou právní analýzy stavu zakázky. V důsledku toho se možná vzdaluje zastáncům tendru kýžené řešení, jímž podle průběhu a náznaků, které sledujeme, je výběr vozidla CV90 od společnosti BAE Systems.
Možné zrušení tendru na pásová bojová vozidla pěchoty vzbuzuje emoce. Leckdo jej čte jako další zbytečný odklad potřebné akvizice moderní techniky. Ve skutečnosti nové vedení Ministerstva obrany zatím jen realisticky odložilo první platby plánované pro letošní rozpočet (a není to od roku 2020 poprvé) a vzniká analýza stavu zakázky. Jde objemem o největší a průběhem patrně nejsložitější zbrojní zakázku v samosatné historii České republiky, dlouhodobě kritizovanou, v níž jsme za poslední tři roky viděli řadu odkladů a zvratů, a není tedy divu, že se s ní ministryně Černochová před dalším rozhodnutím musí podrobně seznámit. Podepisovat to případně bude vlastní rukou ona sama, a čerstvě skončený odstrašující příklad toho, co česká justice umí vyprodukovat za kauzu, tedy mnohaleté popotahování exministryně Parkanové, je v dobré paměti. A i bez toho se nelze divit, že nové vedení ministerstva nehodlá nést případnou odpovědnost za cizí chyby.
Tendr na pásová BVP vypsaný na jaře 2019 byl po celou dobu vystaven z mnoha stran tvrdé kritice. Od překvapivých armádních požadavků, v jejichž důsledku ze soutěže záhy odstoupil výrobce progresívního německého BVP PUMA, společnost PSM, přes složitý výběr právní kanceláře s důrazem na co nejlevnější služby, po roli státního podniku VOP CZ coby integrátora zodpovědného za účast českých firem na zakázce (v požadované míře alespoň 40 %). VOP CZ měl a formálně stále má také zajišťovat životní cyklus pořízených vozidel, a to bez soutěže, což bylo v loňském roce předmětem podnětu podaného na Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Problémy, průtahy a odklady, zčásti vysvětlované dopady protipandemických opatření, v součtu dokládají prostý fakt, že celá soutěž je překombinovaná, a nabízí se otázka, zda některému z uchazečů podmínky vyhovují lépe než ostatním. Ani jeden ze tří uchazečů nebyl podle názoru odborné komise MO schopen podat hodnotitelnou nabídku.
Ač všichni potenciální dodavatelé vyjadřovali v průběhu tendru samozřejmou připravenost se nastavenými podmínkami řídit a ochotu vyhovět ve všech ohledech, jeden z nich byl ve svých výrocích přecejen poněkud konkrétnější a dával najevo explicitně "empatické pochopení" mj. právě pro roli ztrátového státního podniku VOP CZ - britsko-švédská společnost BAE Systems nabízející Armádě České republiky BVP CV90 Mk IV CZ. Jde o společnost, kolem které se v letech 2007-2009 rozvířil díky reportáži švédské státní televize skandál týkající se údajné korupce při původním záměru nákupu stíhaček Gripen.
Významnou roli pro výběr vítěze hraje v tendru nabídková cena, která má váhu 55 %, výrazně více než technické parametry vozidla (20 %) a další požadavky. Od samého počátku, a bez ohledu na postupné a v poslední době dramatické zdražování vstupů, se počítá se stropem 51,6 miliard korun. Jde o částku, kterou uchazeči nesměli překročit. A současně také o částku, která záhy přestane být závaznou - v září 2021 podané a v listopadu komisí jako nehodnotitelné odložené nabídky uchazečů platí do letošního června. Podle našich informací byla nabídka právě od BAE Systems cenově nejnižší (přitom platí, že s ohledem na tvrzenou nekompletnost všech tří nabídek je v tomto ohledu obtížné je vzájemně porovnat). Spolu s úzkou vazbou BAE Systems s VOP CZ a velkou mírou sebevědomí, kterou dal najevo Tommy Gustafsson-Rask, generální ředitel BAE Systems, v prosincovém rozhovoru pro server CZDefence, se nelze zbavit dojmu, zda nejsou podmínky tendru vypsané způsobem, který nejvíce vyhovuje právě této společnosti. Velmi aktivně v této věci vystupuje ředitel BAE Systems pro Českou republiku (a Pobaltí) Aleš Výborný, který se podle informací z prostředí obranného průmyslu snaží intenzivně lobbovat ve prospěch pokračování tendru. Potvrzuje to celkový dojem, že BAE Systems původní nastavení soutěže dobře vyhovuje.
Přišla-li od BAE Systems skutečně nejnižší nabídková cena, nejde o velké překvapení s ohledem na fakt, že společnost nabízí AČR sice pokročilou verzi, ale nejstaršího vozidla, s nejnižší perspektivou dalšího vývoje. V případě neúspěchu v ČR a SR také pravděpodobně skončí jeho výroba, další potenciální zákazníci nejsou - a na trhu se objevují nové a slibnější konstrukce než CV90 z druhé poloviny 80. let. Zatímco vozidla jako LYNX KF41, ASCOD 42, PUMA nebo polský BORSUK čekají desítky let služby a dalšího vývoje, CV90 je na počátku konce své dlouhé kariéry. Je přitom opravdu otázkou, jestli cena nižší řádově možná o jednotky miliard může z dlouhodobé perspektivy skutečně vyvážit výhody konkurence, zejména v kontextu ochoty Ministerstva obrany přistoupit na významné cenové navýšení u jiných projektů (CAESAR, SYPDER). A jestli již samotný význam nabídkové ceny pro výběr úspěšného uchazeče nenaznačuje určité zvýhodnění pro společnost, která do soutěže vstupuje s koncepčně nejstarším, tedy nejlevnějším vozidlem.
BAE Systems má přirozeně v českém prostředí řadu spojenců. Nejen díky zmíněné kauze Gripen. Subdodávkami se na výrobě CV90 podílí norská společnost Kongsberg, kterou v České republice zastupuje skupina Omnipol. A velkou pozornost některých médií si loni na jaře vysloužil prezident společnosti Rheinmetall Armin Papperger za svůj dopis premiéru Babišovi z prosince 2020. Reagovali na něj tehdy především politici TOP09, tedy strany Miroslava Kalouska z minulosti známého úzkými vazbami právě na Omnipol. Mezi nimi například pozoruhodným způsobem dnešní ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová. Otázce modernizace AČR se intenzivně nevěnovala a nevěnuje, ale na konci května 2021 na svém twitterovém účtu Rheinmetall, takto předního dodavatele techniky a technologií pro ozbrojené síly Aliance, označila za společnost "s vazbami na Rusko". Byla to náhoda? Od té doby jsou jakékoli její výroky směrem k modernizaci armády vzácností, resp. neexistují. V situaci, kdy byla na stole otázka dalšího pokračování sporného tendru na BVP, se ale náhle do diskuse zapojila a ostře se vymezila proti konkurentovi BAE Sytems.
Dosavadní kroky ministryně obrany Jany Černochové naznačují, že si je existujících a možných problémů probíhajícího tendru vědoma. Rizika sporů a arbitráží nevyvstávají jen s potenciálním zrušením tendru a zcela novým řešením v podobě pořízení BVP ve formátu dohody vláda-vláda nebo přímým oslovením vybraného výrobce. I tendr samotný skýtá nemálo prostoru pro další průtahy a přirozeně nespokojenost případně neúspěšných uchazečů. Odpovědnost přirozeně nesou ti, kdo přes četnou kritiku neustále prosazovali tento jediný přístup a dokázali dotlačit zakázku do kouta, v němž roste nervozita všech zúčastněných. Od armády a především 7. mechanizované brigády, která čeká na moderní výzbroj jako na smilování, přes účastníky tendru, které soutěž stojí nemalé úsilí a náklady a výsledek je odkládán, po nové vedení ministerstva, které se musí v situaci zorientovat a přes tlak z mnoha směrů vybrat řešení, jež bude ekonomicky únosné a vyhoví potřebám ozbrojených sil.