Analýza programového prohlášení vlády: navýšení obranného rozpočtu, spolupráce s domácím průmyslem i klíčové modernizace

Analýza programového prohlášení vlády: navýšení obranného rozpočtu, spolupráce s domácím průmyslem i klíčové modernizace
Autor fotografie: Maulincio; CC BY-SA 4.0|Popisek: T-72M4 CZ 73. tankového praporu
10 / 01 / 2022, 11:00

Vláda Petra Fialy představila své programové prohlášení. Nejen pro oblast obrany se v něm přirozeně odrážejí principy formulované při podpisu koaliční smlouvy loni v listopadu. Vláda slibuje „dbát nejen o rozvoj a modernizaci ozbrojených sil, ale také domácího obranného a bezpečnostního průmyslu. Prosadíme větší investice do výzkumu a vývoje a rozvoj připravenosti obyvatel na krizové situace. Nedemokratickým státům neumožníme přístup ke klíčové infrastruktuře ČR.“ Chce aktualizovat strategické dokumenty, pokračovat v modernizačním procesu, slibuje růst výdajů na obranu ke 2 % HDP, stabilizaci financování armády a změny v zákoně o zadávání veřejných zakázek.

„Obrana země je základní úlohou státu. Bez zajištění bezpečnosti není stabilita a bez stability není prosperita. Vzhledem ke zhoršujícímu se bezpečnostnímu prostředí jsou nutné investice do obranyschopnosti naší země,“ říká vláda v úvodu kapitoly svého programového prohlášení věnované obraně. Chce, aby ČR byla platným a respektovaným členem Aliance, který plní své závazky, protože členství v NATO vnímá jako základ obrany státu. Současně chce posilovat transatlantickou vazbu a „ambice Evropské unie v oblasti obrany nesmějí být konkurenční vůči Severoatlantické alianci, ale naopak musejí být v souladu.“

Mezi jednotlivými body programového prohlášení je na čtvrtém místě zmíněna aktualizace strategických dokumentů (Obranná strategie ČR, Koncepce výstavby Armády ČR 2030 a další). To se obratem stalo předmětem kritiky bývalého ministra obrany Lubomíra Metnara (za ANO), který napsal: „Začít v resortu obrany změnou dlouhodobých strategií není dobrá cesta. Tyto schválené dokumenty a jejich cíle je nutné naplňovat kontinuálně a důsledně. Bude tak zajištěn stabilní rozvoj v oblasti obrany, který před mým nástupem zcela stagnoval.“

Avizovanou aktualizaci těchto dokumentů a jmenovitě KVAČR za objekt svého zájmu označil také nový předseda sněmovního Výboru pro obranu Miloslav Janulík (ANO). Podíváme-li se přitom ovšem na KVAČR 2030, řada jeho významných vstupních předpokladů, zejména v oblasti financování, není dlouhodobě naplňována. Koncepce počítala z výdaji ve výši 1,4 % HDP v letošním roce a 2 % v roce 2024. Červnový návrh MF vedeného Alenou Schillerovou (za ANO) hovořil o plánovaných výdajích v roce 2024 ve výši 1,47 %, v absolutní hodnotě 99,5 miliardy. KVAČR 2030 jako optimální uvádí částku 132,8 miliardy. Aktualizovat koncepci, kterou se nedaří naplňovat, revidovat potřeby a přizpůsobit dokument ekonomické realitě bude nezbytným krokem – nová vláda jej slibuje provést do roku 2023.

2 % HDP na obranu chce vláda dosáhnout, jak jednotlivé volební koalice slibovaly již ve svém volebním programu, v roce 2025. Do konce roku 2022 chce taky vláda předložit legislativní návrh systému dlouhodobě stabilního a efektivního financování armády a její modernizace formou „obranného fondu“. Půjde o odpověď vlády Petra Fialy na dlouhodobé volání velení armády po stabilním finančním rámci rozvoje schopností ozbrojených sil.

„Nesouhlasím s tím, že vytvoření obranného fondu podle programového prohlášení vlády je řešením financování modernizace naší armády. Té nejvíce pomůže, když budou projekty řádně připravené a armáda bude vědět, co vlastně potřebuje a chce,“ okomentoval tento bod programového prohlášení poslanec Výboru pro obranu Pavel Růžička (ANO). Druhou část budeme mít příležitost sledovat při diskusi o aktualizaci KVAČR 2030. Stabilní finanční rámec je pro oblast obrany důležitý proto, že akvizice a modernizační projekty zde probíhají (i bez zbytečných průtahů a zdržení) delší dobu a mají mít efekt v horizontu desetiletí. Možnou cestou bude zakotvení pevných výdajů na obranu zákonem, jak o tom mluvila v minulosti nejen současná ministryně obrany Jana Černochová (ODS).

Vláda slibuje zahájit či dokončit klíčové projekty modernizace. V tomto ohledu je projektem prvořadé důležitosti přezbrojení praporů 7. mechanizované brigády. Až dosud k němu armáda i ministerstvo přistupovaly s důrazem na pořízení maximálního počtu moderních pásových BVP. Tanky byly upozaděny s tím, že namísto investice do moderní techniky, kterou sledujeme v dalších spojeneckých zemích, probíhá tzv. technické zhodnocení technicky nezhodnotitelných tanků T-72M4 CZ státním podnikem VOP CZ. V následujících týdnech se dozvíme, jakým způsobem k řešení této problematiky přistoupí nové vedení ministerstva, a jak se mj. vypořádá s problémem spočívajícím v tom, že roky opakovaná částka 52 miliard korun za 210 BVP byla vypočtena před mnoha lety. O potřebě nepominout při modernizaci otázku moderních tanků hovořila Jana Černochová velmi zřetelně.

Již v roli předsedkyně Výboru pro obranu přitom zmiňovala jako jeden z velkých problémů modernizačních procesů v armádě těžkopádnost zákona o zadávání veřejných zakázek, a vybízela své předchůdce k jeho změnám. Příslib novelizace do roku 2023 je nyní součástí vládního programového prohlášení. ZZVZ by měl v budoucnu brát ohled na specifika obranných akvizic.

Programové prohlášení dále slibuje posílení financování projektů vědy a výzkumu v oblasti obrany a bezpečnosti (to akcentovala v kampani především koalice PirSTAN) a investice do moderních technologií v oblastech, jako jsou kybernetická obrana a autonomní zbraňové systémy. Významnou je také slibovaná podpora zapojení českého obranného průmyslu do projektů financovaných z Evropského obranného fondu a Inovačního fondu NATO. S tím souvisí důraz na rozvoj domácích výrobních kapacit a know-how pro dodávky výstroje, výzbroje a služeb pro ozbrojené síly a bezpečnostní sbory ČR. Klíčovým slovem v této oblasti je soběstačnost.

Vláda chce také pokračovat v podpoře projektu Aktivní zálohy a zmiňuje systematickou přípravu občanů na krizové situace. V kapitole věnované kompetencím obrany pak říká, že zachová práva legálních držitelů zbraní, což opakuje i v kapitole věnované kompetencím vnitra.

V neposlední řadě hovoří o udržování a budování vojenských tradic jako prvku, který má význam pro rozvoj národního cítění. Slibuje důkladnou péči o paměť národa a připomínat významné milníky dějin „s náležitou vážností.“

Zdroj: vlada.cz

Tagy článku

-->