foto: FB profil poslance Andreje Babiše/Andrej Babiš u 4. brigády rychlého nasazení (2021)
Na úvod 136. schůze poslanecké sněmovny vystoupil v úterý předseda hnutí ANO Andrej Babiš s návrhem zařazení bodu „Bezpečnost a obranyschopnost České republiky“ na program. Návrh byl zamítnut, ale již v úvodním projevu zazněla řada důležitých bodů.
Ze strany hnutí ANO šlo o další krok ve snaze zahájit na půdě Sněmovny veřejnou debatu na téma koncepce Armády České republiky a šířeji obranyschopnosti České republiky poté, kdy vládní koalice prosadila uzavření mimořádné schůze z 26. března. Přesto, že Babišův návrh byl hlasy 84 poslanců proti 63 zamítnut, zaznělo dvacet konkrétních bodů a v jejich rámci kritika politiky současné vlády v oblasti obrany, akvizičních procesů, personálního stavu armády, nezveřejňování smluv v registru, a zazněla řada dotazů a výzev. Pro zařazení bodu hlasovali poslanci opozice včetně Pirátů a místopředsedkyně PSP Věry Kovářové (STAN). Sedmnáct poslanců ODS, včetně ministryně obrany Jany Černochové, se hlasování zdrželo.
Babiš: Obrana nakupuje draze a netransparentně
Andrej Babiš řekl na úvod své řeči, jejíž body opřel o analýzu závěrečného účtu státního rozpočtu za rok 2024: „...otázky položíme dnes a budeme se k tomu stále vracet. Protože pan premiér stále mluví o bezpečnosti a obraně a je důležité o tom mluvit. Je o tom důležité mluvit z toho kontextu, že si myslíme, a když to dnes uslyšíte, tak budete se mnou souhlasit, že obrana nakupuje draze a netransparentně.“ Kritizoval započítání částky 7,2 miliardy složené z výdajů různých institucí mimo rezort obrany (Kanceláře prezidenta republiky, NBÚ, ministerstev zahraničních věcí, dopravy, vnitra, zdravotnictví, Správy státních hmotných rezerv, NÚKIB a dalších) do obranného rozpočtu s tím, že NATO tyto výdaje neuzná a nebudou započítány do limitu 2 % HDP.
Hned v prvním bodu Andrej Babiš zmínil problém, který přímo souvisí s otázkami transparentnosti akvizičních procesů Ministerstva obrany a současně s informační bezpečností: nezveřejňování smluv. „Od nástupu Jany Černochové se zásadně zvýšil počet smluv, které se přestaly zveřejňovat v registru. V zásadě žádná významnější smlouva není v registru zveřejněna. Veřejnost tak nemá vůbec žádnou možnost se dozvědět, jaké smlouvy Ministerstvo obrany uzavírá,“ uvedl a vyzval vládu, aby doložila seznam smluv s hodnotou větší než 1 miliardy uzavřených od ledna 2022 s tím, aby bylo vysvětleno, proč smlouva případně není zveřejněna v registru smluv.
Ministerstvo obrany 2. února 2024 odpovědělo na dotaz SM: „Již po svém nástupu na MO ministryně obrany nařídila, aby se v rezortu MO důsledně posuzovaly všechny zákonné výjimky k uveřejnění smluv na zajišťování obrany a bezpečnosti České republiky, upravené zejména v § 3 odst. 2 písm. c) zákona o registru smluv a § 187 odst. 1 zákona o zadávání veřejných zakázek. Uveřejňování detailů, například v oblasti rekonstrukcí, či výstavby infrastruktury, technických parametrů a podobně bylo kritizováno dlouhodobě kvůli usnadnění přístupu k citlivým informacím potenciálním nepřátelům a tím ohrožování obranyschopnosti České republiky.“ Uveřejňování detailů přitom nikdo nežádá a nežádal a jsou běžně začerňovány. Aktuálně smlouva s nejvyšší hodnotou, kterou lze v registru smluv vidět, je „ÚP - letecká technika a PVO - podzvukové letouny“ se společnosti Aero Vodochody. Jde o 416,5 milionu korun.
Rozpočet Vojenského zpravodajství, podpora Ukrajiny a role CSG?
Andrej Babiš se věnoval také rozpočtu Vojenského zpravodajství: „...schválený rozpočet běžných výdajů Vojenského zpravodajství pro rok 2024 byl 5,2 miliardy. Skutečně vyčerpáno bylo – Alenko, soustřeďte se – 9,6. Takže místo 5,2 vyčerpali 9,6 – o 4,4 miliardy více. Vojenské zpravodajství. Kam to, panebože, dali?“ Na lednové schůzi Výboru pro obranu byly diskutovány mimořádně vysoké prosincové výdaje MO. A mezi položkami se objevila také částka 5,7 miliardy pro Vojenské zpravodajství. Vrchní ředitelka Sekce ekonomické MO Blanka Cupáková vyjmenovala výdaje MO za měsíc prosinec a uvedla: „Další velká část jsou velké výdaje do vojenského zpravodajství (...) výdaje Vojenského zpravodajství celkové, tam jsou i investice, a veškeré výdaje, které se platily v prosinci, je 5,7 miliard korun.“
.jpg "Czechoslovak Group / Public domain")
Částka 5,7 miliardy korun je na první pohled enormním výdajem, který by ještě před několika lety představoval desetinu ročního rozpočtu MO. Otázka, na co byly tyto prostředky vynaloženy, je na místě. Andrej Babiš pokračoval: „Jaká částka z rozpočtu Ministerstva obrany včetně Vojenského zpravodajství byla v roce 2024 použita na nákup materiálu, který byl nebo bude dodán na Ukrajinu?“ Babiš připomněl, že premiér Fiala uvedl, že na muniční iniciativu přispělo Česko přibližně 866 miliony. Předseda hnutí ANO opakovaně kritizoval proces muniční iniciativy a zejména roli a premiérovu podporu Czechoslovak Group, a otázka týkající se částky z rozpočtu MO na podporu Ukrajiny směřuje pravděpodobně právě sem.
A stejným směrem mířila také otázka týkající se česko-slovenské deklarace o spolupráci při pořizování vojenského materiálu a služeb. Babiš se podivil zjevnému rozporu, že na jedné straně vláda sleduje zcela odlišnou zahraniční politiku než Slovensko („divím se, že to pan premiér dovolil, když v podstatě Slováci jsou na černé listině“), na druhé straně s ním podepisuje deklarace o spolupráci v oblasti obrany. „Připravuje se nějaký společný nákup?“ Zeptal se, a je zřejmé, že kromě vozidel Tatra, kde již SR k rámcové smlouvě přistoupilo, otázka míří na možné nákupy velkorážové munice, kterou na Slovensku vyrábí právě holding CSG.
Enormní zálohy a zisky v obranném průmyslu
„Ve státním závěrečném účtu v kapitole 11 je uveden seznam poskytnutých záloh ke konci roku 2024 v hodnotě 71 miliard. No, co to znamená? Že ta vláda ta 2 procenta plní těmito nějakými divnými kapitolami a ještě vykazuje zálohy dopředu,“ řekl Andrej Babiš v dalším z bodů svého projevu. Jako konkrétní příklady uvedl prosincovou zálohu 2,8 miliardy korun z celkové částky 4,9 miliardy za 14 kusů starých tanků Leopard 2A4 od společnosti Rheinmetall: „No, tak ti zbrojaři, kteří se topí v zisku, chudáci, ještě potřebujou zálohu.“ A za směšné označil tvrzení MO, že mimořádnými zálohami ve výši 26,2 miliardy korun dosáhne ČR uspíšení dodávek dvou letounů F-35 o jeden rok.
V dalších bodech, kterým se budeme věnovat v následujících článcích, kritizoval Andrej Babiš mj. cenu modernizace a pronájmu letounů Gripen, resp. fakt, že k jednání MO přistoupilo až po podpisu smlouvy na nákup F-35, což se negativně promítlo do výše nabízených cen za švédské stroje, pořízení dopravních letounů C-390, které podle Babiše nebyly pro AČR prioritou, a které údajně pořizuje ČR dráže než jiné země. Zmínil nenaplněný podíl českého obranného průmyslu na zakázce na BVP CV90, nákupy techniky bez servisu, a také bez výběrového řízení realizovanou akvizici vozidel pro speciální síly Supacat prostřednictvím společnosti LPP.
Tagy