Autor fotografie: IDF / Flickr|Popisek: Merkava se systémem Trophy
Instalace APS na M2A4E1 Bradley, Leopard 2A8 nebo třeba britský Challenger 3 je naprosto nezbytná, ale absolutně není schopná sama o sobě zajistit bezpečnost obrněnců proti UAV.
Rusko sice tvrdí, že jejich modernizovaná APS Arena-M je účinná proti moderním přenosným protipancéřovým systémům (ATGM) jako Javelin, RGW 90 nebo NLAW a zároveň dokáže eliminovat bezpilotní vzdušné prostředky (UAV), ale tomu věří jen málokdo. Elbit Systems o svém APS Iron Fist informuje, že už účinný proti dronům je. Stejně tak Israel Defense oznámil, že Trophy už má inovaci pro ničení UAV. Jedná se aktuálně o dva nejúčinnější a nejlepší APS na světě. Koneckonců to dokazuje instalace Iron Fist na M2A4E1 Bradley podle TWZ nebo Trophy na Leopard 2A8, Challenger 3 a zřejmě i na nový KF-51 od Rheinmetallu. Na Ukrajině se nic takového nevyskytuje a vládnou tam UAV a ATGM. Na obou stranách.
APS jako budoucnost autonomní ochrany proti UAV
Oba izraelské systémy APS mají vysoce výkonný radar s několika senzory. Ten dokáže na krátkou vzdálenost zaměřit jakýkoli dron, špičková výpočetní technika se postará o trajektorii letu dronu a místo pravděpodobného střetu a zařídí automatickou obrannou střelbu. Systémy jsou malé řídící jednotky, které dokáží ovládat i spřátelené zbraně. Takže pokud je autonomní stanice blízkého transportéru napojená on-line, může Trophy použít její hlavní zbraň na stejný cíl, na který míří i tento APS. Cenou je váha, ta už aktuálně snadno překračuje jednu tunu. Po zkušenostech z Gazy a zničení Merkav Hamásem v listopadu 2023 se s Trophy i Iron Fist všude dává jejich vlastní zdroj energie.
Rozdíl mezi oběma APS je jednoduchý. Iron Fist ke střelbě používá malé rakety. Trophy odpálí směrem k přilétající hrozbě velké množství EEP projektilů v úzkém profilu tak, aby neohrozily okolní pěchotu. To byl mimo jiné velký problém původních ruských systémů Arena. Aktuální situace na Ukrajině jasně ukazuje budoucnost konfliktů. Relativně levné FPV drony, tedy v podstatě civilní UAV s armádním vylepšením, do značné míry ovládají bojiště. Pokud k nim připojíme těžké drony jako je ukrajinská Baba Jaga nebo ruskou potulující se munici Lancet či Geran-2, je jasné, že APS budou nutné na všech větších bojových vozidlech. Operovat na liniích kontaktu bez dostatečné antidronové ochrany je prakticky sebevražda.
Jenže problém je v tom, že i APS mají své limity a těmi jsou nedostatek munice. Vzhledem k tomu, že už i na Ukrajině dochází k používání celých uskupení UAV naráz, přichází to, co se předpokládalo. A APS nejsou schopny těmto hrozbám výrazně odolávat. Hejna dronů budou řízena velkými mateřskými UAV, které umožní použití co nejlevnějších hrozeb. Takže se velmi zvyšují nároky kompletně na celou pozemní PVO. Úspěch německého Gepardu nespočívá ve dvojici kvalitních automatických kanónů, ale v autonomním řízení systému střelby a především v kvalitě jeho radarů. Rheinmetall pochopitelně původně Geparda nezamýšlel jako nástroj proti UAV, ale povedlo se.
APS samy o sobě proti dronům nebudou stačit
Je nepravděpodobné, že lehká průzkumná vozidla a lehčí transportéry jako Pandur budou mít vlastní APS, kvůli váze. Nezbytností bude, aby byla obloha v klíčových prostorách ovládána protivzdušnými a přehledovými radary, které budou schopny detekovat, trochu s nadsázkou řečeno, každého ptáka. A všechno bude muset být napojeno na přehledové systémy na bojišti. Pokud radar detekuje přítomnost UAV nad vozidlem, které nebude mít APS, bude nutné, aby zasáhla PVO. A pochopitelně velmi rychle. Západ na hrozbu dronů reaguje poměrně rychle. BAE Systems představily nadějný Tridon Mk2 a v současnosti budí největší zájem Rheinmetall se svými systémy Skyranger, Skynex a Mantis.
Skynex už dokonce působí na Ukrajině a jedná se o jednu z nejmodernějších zbraní na bojišti vůbec. Jenže Kyjev má pouze dvě baterie a používá je k ochraně hlavního města. Systémy v podstatě fungují na stejných principech jako Gepard. Celek je jasný, moderní armáda bude muset disponovat značným množstvím mobilní PVO, jako je třeba návrh Leonarda na Counter-Drone Stryker, který se doslova ježí zbraněmi proti vzdušným cílům. A je třeba nezapomenout na energetické zbraně, to je nepochybně střednědobá budoucnost.