Archer zasypává cíle granáty v režimu MRSI, schopnost ochránit obsluhu prokázal

Archer zasypává cíle granáty v režimu MRSI, schopnost ochránit obsluhu prokázal
Autor fotografie: GoodFon / Public domain|Popisek: Archer FH77 BW L52
16 / 10 / 2024, 05:00

Archer FH77 BW L52 patří mezi bezkonkurenčně nejlepší samohybné houfnice na Ukrajině i ve světě. A právě dokázal oprávněnost tohoto tvrzení. Konstrukce je opravdu promyšlená.

Za posledních třicet měsíců se PzH 2000, Caesar, RCH 155, Bohdana a Archer staly pojmy. Vše díky ruské agresi na Ukrajině. Válka jednoznačně vyvrátila názory některých vojenských analytiků, že dělostřelectvu hrozí umíráček. Analytici předpokládali, že klasické dělostřelectvo nahradí řízené a neřízené střely. Jenže konflikt vysoké intenzity, jakým válka na Ukrajině je, jasně prokázal, že rakety jsou extrémně drahé a dělostřelectvo má stále nezastupitelnou roli. Otazník stojí nad taženými děly, které v rámci moderního konfliktu mají velký nedostatek v absenci rychlého opuštění místa střelby. Online propojení antibateriových radarů s řídícími systémy a schopnost reagovat na střelbu do tří minut si žádají své. 

 

Archer je jedna z mála opravdu moderních zbraní na Ukrajině s MRSI

 

Moderní samohybné houfnice jsou schopné palebný post opustit do tří minut. Archer však údajně do 20 sekund, a vyhne se tím pádem odvetné palbě. Německá RCH 155 je dokonce schopná střílet za jízdy. Právě moderní aspekty konstrukce samohybných houfnic společně se speciální municí z nich tvoří stále extrémně nebezpečnou zbraň. Ukrajině již dávno došla munice do exsovětských 152mm dělostřeleckých kompletů a je plně závislá na ráži NATO 155 mm. Koneckonců si jí začíná vyrábět sama. Třeba Švédsko hned na počátku ruské agrese zavedlo ve své továrně na 155mm munici třísměnný provoz. Přesto je výroba této ráže zatím stále příliš pomalá a napadená země trpí dlouhodobě nedostatkem munice. 

Archer

Další potíží třeba u Caesarů a PzH 200 je poměrně rychlé opotřebení hlavně, které jsou koncipovány na zhruba 1 500 výstřelů. Směšné číslo pro Ukrajinu. Polská AHS Krab vydrží mnohem více. A přímo Caesary mají problém s elektronikou, vozidlo je háklivé na podmínky na Ukrajině a vyžaduje extrémní servis. Dánové se jich zbavili a je to velké varování pro AČR, která si je pořizuje. O odolnosti švédských Archerů není dostatek informací, ale níže vložené video ze sítě X vypovídá poměrně hodně. Podle polského WPtech bylo na Ukrajinu dodáno ze Švédska ćelkem osm Archerů, jedná se o jednu z mála opravdu moderních zbraní, kterými Kyjev disponuje. 

Archer FH77 BW L52 je považovaný za nejrychleji střílející samohybnou houfnici světa. Podle Army Technology potřebuje k prvnímu výstřelu přípravu pouhých třicet sekund. První tři rány zvládne za neuvěřitelných patnáct vteřin, 75 ran udělá za hodinu a plný zásobník, tedy dvacet střel z impozantní 2,5 minuty. Technologie MRSI umožňuje v podstatě obdobu kobercového bombardování. Houfnice vystřelí několik nábojů pod různými úhly s různou trajektorií a ty dopadnou současně. MRSI prakticky znamená navýšení palebné síly, protože s přesností nemá Archer problém. Kruhová chyba činí asi 1,5 metru. Houfnice je také schopná přímé střelby na 2 000 metrů. 

 

Archer FH77 BW L52 přežil zásah muničního zásobníku

 

Archer může používat, a to již zcela samozřejmě, střely Raytheon / Bofors XM982 Excalibur naváděné pomocí GPS s měnitelnou trajektorií, tedy obtížněji zachytitelné antbateriovými radary. Nosičem je kloubový terénní tahač Volvo A30D 6x6, který aktuálně používají i Britové, se zaměřením na mobilitu. Dosahuje rychlosti 70 kilometrů za hodinu a zvládne jeden metr sněhu. Na zasažené houfnici jsou ke spatření i velmi speciální kamuflážní potahy Saab Barracuda, které značně zvyšují šanci na přežití v rámci bojiště. Defence24 uvádí navíc jednu specialitu Archeru. Nábojová komora by měla mít objem 25 litrů místo na západě obvyklých 23 a je schopna pracovat s opravdu velkým množstvím munice. Tedy Archer je podobně jako AHS Krab poměrně všežravý. 

Polský server navíc také doplňuje, že Archer na videu byl zasažen buď ruským FPV dronem nebo sebevražedným Lancetem. Zásah byl do muničního zásobníku. A zde se naplno projevila moderní konstrukce houfnice. Nabíjení je automatické, takže operátoři sedí v opancéřované kabině dost daleko od střel. Vzhledem k míře poškození je nutné podotknout, že obsluha už větší část munice zřejmě vystřílela. V každém případě i po takto kritickém zásahu není Archer zničen a zřejmě půjde znovu opravit. Posádce se nic nestalo a je pravděpodobné, že houfnice odjela z místa činu po „svých”. Jen další důkaz toho, jak se vyplatí konstruovat zbraně s velkým ohledem na operátory. Kreml by se mohl učit.

Tagy článku

-->