Popisek: BVP Puma od PSM na IDETu
Armáda České republiky se "cítí motivovaně" a pátým dílem svého seriálu na sociální síti facebook vysvětluje rozhodnutí požadovat u pásových BVP osádkové věže. Otázkou je, proč tyto argumenty uvádí až dnes.
Na facebookovém profilu Armády České republiky byl včera večer vystaven netrpělivě očekávaný příspěvek na téma osádkových věží pásových bojových vozidel pěchoty:
"Naléhavé! Prosíme o pozornost! Ano, jsme tu zase!
Jasně. Nové pásové bojové vozidlo pěchoty.
Pátý díl? Chceme osádkovou věž!
A máme velice dobré důvody:
Vojáci musí mít přehled v zastavěném prostoru.
Rychlou a přesnou orientaci v terénu.
Musí snadno identifikovat cíl.
Musí mít vizuální kontakt se sesednutým výsadkem.
Musíme mít schopnost vedení palby a pozorování, i když vypadne napájení.
Nutně potřebujeme jednoduchou konstrukci, která snižuje pravděpodobnost závad.
Chceme mít možnost závadu odstranit zevnitř a přebíjet uvnitř vozidla. Proč? Protože osádka je chráněna a nemusí přebíjet mimo bojovou činnost.
To jsou neprůstřelné důvody pro osádkovou věž.
A ještě něco.
V armádě máme zkušenosti také s bezosádkovou věží. Pokud se zajímáte o armádu, tak určitě víte, že její páteří jsou dvě brigády. Jedna je lehká, a právě ta používá bojová vozidla pěchoty s dálkově řízenou věží. Ano, to jsou známé pandury, které někteří zesměšňují po nehodě s Fabií.
K tomu asi tolik: už nás to fakt nebaví. Kolik myslíte, že byste s Fabií ujeli metrů třeba v Afghánistánu?
A pak máme těžkou brigádu, pro kterou jsou vhodnější vozidla s osádkovou věží. Protože potřebujeme vozidla pro boj v první linii v přímém kontaktu s nepřítelem. Protože když jde o vteřiny, tak nás nemůže zastavit rozbitý stěrač nebo zarosený senzor.
Takže zcela jednoznačně: Nové pásové bojové vozidlo pěchoty Armády ČR musí mít osádkovou věž. Tečka.
Není vám něco jasné? Ptejte se nás v diskuzi hned teď, budeme rádi."
Tečka?
Předně podotkněme, že jistě, vtipů na nešťastné Pandury je mnoho, ale armáda by asi neměla za sebe nechat reagovat pisatele slovy, že ji to už "fakt nebaví" - některé z oněch vtipů jsou skutečně podařené, a doba opravy poškozených vozidel určitým problémem skutečně je. Kolik metrů by kdo ujel Fabií v Afghánistánu, to nevíme, ale vzhledem k pestrému vozovému parku té zajímavé země asi dost. Škodovky ostatně jezdí v Afghánistánu od 30. let. Aniž by si tedy někdo myslel, že mají vyšší úroveň balistické ochrany než KBVP Pandur II.
Podstatné jsou ovšem argumenty armády týkající se podstaty relativně nově vzniklého problému tendru na pásová bojová vozidla pěchoty. A při rozhodném tónu, kterým armáda tyto argumenty předkládá, se nelze neptat, proč je předkládá nyní. Proč nezazněly nejpozději v roce 2017, kdy byla všechna čtyři vozidla testována ve Vyškově, přičemž při palbách dosáhla PUMA s bezosádkovou věží nejlepších výsledků. Nejpozději tehdy mohla armáda přece říci: "gratuluji, ale my budeme potřebovat nevyhnutelně osádkovou věž, protože, protože a protože." Místo toho vznikl soubor v červnu 2018 publikovaných požadavků, které osádkové či bezosádkové věže neřeší vůbec, a pro výrobce Pumy byl nedávno oznámený požadavek na osádkovou věž studenou sprchou.
Je nezpochybnitelné, že osádkové věže mají své výhody, a bezosádkové zase své. A z argumentů, které armáda přináší, znějí nejpřesvědčivěji ty o jednoduchosti řešení, schopnosti přebíjet uvnitř vozidla, schopnost vést palbu bez napájení - jakkoli tedy z veřejně dostupných zdrojů nelze vyčíst, jakým způsobem je palba v nouzové situaci u nabízených vozidel s osádkovou věží přesně řešena. Případně je osádka schopna vyřešit jiný technický problém s hlavní zbraní. Mít lepší přehled a orientaci v terénu. Zpravidla se lze dočíst, od vojáků, kteří měli možnost, srovnání, že velitel či střelec v osádkové věži skutečně lépe vnímá pozici vozidla a zbraně, a v důsledku může zřejmě i lépe reagovat. Pro armádu mají tedy tyto vlastnosti jednoznačně vyšší cenu než vyšší bezpečnost pro členy posádky, protože věž je jednak exponovaným cílem pro nepřítele, jednak může korba vozidla s bezosádkovou věží nést relativně silnější pasivní i aktivní ochranu, protože ušetří hmotnost díky nižšímu stupni ochrany menší věže.
Armáda zde nezmiňuje otázku počtu převážených vojáků, ale tomu se bude jistě věnovat v jedné z dalších částí svého seriálu. S problémem bezosádkové věže to do jisté míry souvisí. Vozidla s bezosádkovou věží mají v korbě nevyhnutelně méně prostoru pro výsadek, protože do ní musejí umístit dva členy posádky navíc. Je-li požadavek osádkové věže nový, požadavek na schopnost vozidla přepravit osmičlenný výsadek zazněl nejpozději v červnu 2018.
Jako diskutabilní mohou znít argumenty o snadné identifikaci cíle, přehledu v zastavěném prostoru, vizuálním kontaktu se sesednutým výsadkem. Německý Bundeswehr volil bezosádkovou věž, a lze si jen obtížně představit, čím se mají lišit podmínky nasazení jeho mechanizované pěchoty od nasazení takové zbraně Armádou České republiky. A nejde jen o Němce. Spojenecká spolupráce v rámci NATO, vytváření mezinárodních uskupení. Štáby, velení, vojáci musejí umět spolupracovat. To předpokládá mít sjednocené taktické postupy a řešení. Naše 7. mechanizovaná brigáda by v případě potřeby, jak uvedl vloni v létě velitel pozemních sil generál Kopecký, byla zařazena k polské divizi. Poláci vyvíjejí své vlastní pásové bojové vozidlo pěchoty: Borsuk. S bezosádkovou věží.
Naše armáda nám tedy přesvědčivě říká, proč jsou osádkové věže pro její přístup lepší, ale v důsledku to bude znamenat, že různé prapory stejné taktické formace budou mít odlišné vybavení, a tedy odlišné postupy. A vezmeme-li v tomto kontextu do úvahy argument vizuálního kontaktu s výsadkem, tedy i pěchota bude muset v rámci takové mezinárodní divize spolupracovat patrně mírně odlišným způsobem s různými typy BVP (byť taková situace bude v praxi mimořádně vzácná).
KBVP Pandur II mají bezosádkové věže, resp. dálkově ovládané zbraňové stanice. A je pravda, že kolová BVP bojují spíše na větší vzdálenost, než jakou si mohou dovolit těžší a tedy odolnější pásová BVP. A tedy přirozenější orientace v prostoru, kterou zřejmě nabízí osádková věž, a především schopnost střelce a velitele řešit technické problémy se zbraní uvnitř vozidla, jsou z tohoto hlediska významné. Otázky, proč s tím armáda přichází až nyní; proč se v tomto ohledu potřebuje odlišovat od přístupu svých nejbližších spojenců, když ve svazku s jejich silami má působit; a zda výhody, které bezosádkové věže nezpochybnitelně přinášejí, v takovém kontextu situaci nevyváží, a jestli by tedy nebylo na místě nevyřazovat vozidla ze soutěže tímto požadavkem, ale posoudit je komplexně, zůstávají nezodpovězené. Resp. ta poslední zodpovězená je: nevyváží, a armáda vozidlo (v tomto případě Puma) již nechce posuzovat komplexně, leda by výrobce nahradil bezosádkovou věž věží osádkovou.