Armáda České republiky v roce 2030 - jak chce armáda naložit s 2 % výdajů na obranu?

Armáda České republiky nedávno publikovala dokument "Koncepce výstavby Armády České republiky 2030", který navazuje na předchozí koncepci 2025 z roku 2015. Dokumentem reaguje na vývoj bezpečnostního prostředí a hrozeb a popisuje, jaké schopnosti a jakou strukturu má Armáda České republiky, má-li být schopna jim čelit. Jak má armáda v roce 2030 podle Generálního štábu vypadat?

Za hlavní úkol armády označují oba dokumenty obranu svrchovanosti a územní celistvosti republiky se zdůrazněním, že v případě konfliktu musíme mít jistotu být platnou součástí silné aliance, a tedy požadavkem interoperability a schopností v oblasti podpory spojeneckých jednotek na svém území. Jakkoli dokument uvádí, že pravděpodobnost vojenského napadení ČR je nízká, musí armáda počítat i se samostatným působením na vlastním území.

Již v úvodu je jako nutnost zmíněna akcelerace nákupů nové techniky, modernizace pozemních i vzdušných sil, a explicitně také přezbrojení 7. mechanizované brigády, což je odkaz na akvizici pásových BVP a výhledově náhradu tanků T-72M4 CZ. Kromě hrozby potenciálního konvenčního konfliktu, v jehož případě armáda zdůrazňuje mj. rizika plynoucí z krátké doby na přípravu nasazení sil, a z toho plynoucí potřebu disponovat zálohami a rezervami, zmiňuje materiál samozřejmě i hrozby plynoucí z "existence slabých a hroutících se států na jih a jihovýchod od Evropy vytváří nestabilitu ohrožující Evropu v podobě radikalizace části populace, extremismu, terorismu, organizovaného zločinu a zvyšování ilegální migrace do EU." Z toho pak plyne i nadále pravděpodobnější reálné nasazení sil AČR mimo vlastní či spojenecké území, namířené zejména proti terorismu.

Pro rozvoj sil, o čemž hovoří náčelník generálního štábu generál Aleš Opata opakovaně, je podstatné stabilní a předvídatelné financování obrany. Odkazuje na programové prohlášení Vlády ČR a uvádí závazek navýšit rozpočet Ministerstva obrany na 1,4 % HDP do roku 2021 a plán dosáhnout 2 % výdajů v roce 2024. To znamená prakticky dvojnásobek prostředků ve srovnání s dnešní situací.

Toto navýšení by mělo pomoci řešit současné slabé stránky AČR, mezi nimiž dokument identifikuje nedostatečnou úroveň interoperability, nedokončené transformační projekty v oblasti velení a řízení, nenaplněnost personálem a jeho stárnutí, nedokončené modernizační projekty, zastaralou a zastarávající techniku, nedostatečnost simulačních a trenažérových technologií, závislost na Rusku v oblasti dodávek náhradních dílů, a další.

Struktura velení a řízení AČR má být rozšířena o operační úroveň ustavením Velitelstvím pro operace, zatímco role Generálního štábu se omezí na strategická plánování výstavby a rozvoje sil. Pozemní síly mají být tvořeny mechanizovaným (dvě mechanizované brigády), výsadkovým (nově formovaný výsadkový pluk), ženijním a chemickým vojskem, dělostřelectvem, logistickou a zpravodajskými silami. Vzdušné síly pak i nadále taktickým, vrtulníkovým a dopravním letectvem, protivzdušnou obranou a podpůrnými službami. Kromě nich chce armáda rozvíjet schopnosti speciálních sil, a nově zřizovaných kybernetických sil.

Dokument pracuje se dvěma milníky. Rokem 2025 a 2030. V roce 2025 by mělo být dokončené přezbrojení jednotek 7. brigády novými BVP a 22. základny vrtulníkového letectva novými víceúčelovými (a útočnými) vrtulníky, dělostřelecký pluk by měl dostat nová samohybná děla a minomety ráže NATO (155 a 120 mm), a jednotný systém automatizace řízení palby schopný spolupracovat s jednotkami NATO a zapojený do systémů velení a řízení. Měl by být vytvořen výsadkový pluk a prapor logistické podpory. Vybrané útvary by měly dosáhnout 90% naplněnosti. Současně bude rozhodnuto o budoucí podobě taktického letectva, tj. otázka modernizace a dalšího pronájmu stíhaček JAS-39 Gripen, nebo jejich náhrada jiným typem.

Má-li mít armáda v roce 2020 celkem 23000 profesionálních vojáků a 3650 vojáků Aktivních záloh (AZ), pro rok 2025 počítá se 27245 profesionály a 5700 členy AZ. V roce 2030 by měla podle aktuální koncepce dosáhnout 30 tisíc profesionálů a 10 tisíc vojáky AZ.

Milník 2030 počítá s náhradou tanků T-72 a přezbrojením 44. lehkého motorizovaného praporu, který dostane KBVP Pandur II; obě mechanizované brigády, tedy 4. brigáda rychlého nasazení (výhledově brigáda "středního typu") i "těžká" 7. brigáda tak budou mít po třech mechanizovaných praporech vybavených moderními vozidly. Budou nahrazeny mostní tanky MT-55. Počítá se kromě jiného také s náhradou vrtulníků Mi-8. Protivzdušná obrana bude posílena komplety velmi krátkého dosahu, a získá schopnost působit proti bezpilotním prostředkům, a také proti raketové, dělostřelecké a minometné palbě díky zavedení systémů C-UAS a C-RAM.

Předpokladem realizace vyjmenovaných i dalších projektů je stabilita financování. Jestliže letos při 1,19 % HDP činí v absolutní hodnotě rozpočet MO 66,7 miliardy korun, v roce 2025 při 2 % je odhad 132,8 miliardy a pro rok 2030 již bezmála 150 miliard. Samozřejmě v závislosti na vývoji HDP.

Mezi vyjmenovaná rizika patří neočekávaný vývoj bezpečnostního prostředí, nestabilní zdrojový rámec. Velmi důležitým rizikem jsou "nedostatečné schopnosti akvizičního procesu neodpovídajícího potřebám AČR" - jinými slovy chyby v akvizičních projektech, které následně neúspěšní uchazeči napadají, a akvizice se odkládají a prodlužují, případně je třeba začít znovu. Armádní potřeba zásadních akvizic technologií a prostředků nemizí, a odklady ji nutí prodlužovat životnost nevyhovující techniky, mnohdy za hranici udržitelnosti. Rostou tím zbytečně náklady a klesá akceschopnost. Jde o objektivní problém, který má spletité kořeny, a který sledujeme v přímém přenosu v případě probíhajících projektů pořízení pásových BVP, víceúčelových vrtulníků, radarů MADR nebo balistických přileb.

Tagy