Autor fotografie: BAE Systems|Popisek: CV90
V kontextu debat o pořízení nadzvukového letounu 5. generace zazněly některé výroky, které je určitě dobré připomenout. Naznačují zvláštní dvojí metr, který je přikládán v rámci modernizačních a akvizičních projektů Armády České republiky (a Ozbrojených sil Slovenské republiky) podle potřeby, a týkají se obecně požadavku na to vyzbrojovat armádu co nejmodernější technikou a co nejmodernějšími technologiemi. Zatímco v případě vzdušných sil jdou zastánci pořízení F-35 až tak daleko, že s ním spojují bezpečnost České republiky v příštích 50 letech, a jiná řešení nepřipouštějí jako zastaralá či rovnou proruská, v případě v červnu podepsaného nákupu pásových BVP příbuzný argument rozhodně tak hlasitě nezněl.
V nedávné diskusi slovenského exministra obrany Jaroslava Nadě s českou ministryní Janou Černochovou zaznělo, že Slovensko rozhodlo o pořízení letounů F-16 "čtyři roky před válkou" a v období, kdy o pořízení F-35 "snili jen největší hráči". Slovenský exministr dále řekl: "Dnes, řeknu to velmi upřímně a otevřeně, dnes, kdyby to rozhodnutí bylo, u nás, které bychom měli udělat, tak samozřejmě člověk jde po tom nejlepším řešení, po tom nejšpičkovějším. Protože to kupujete možná na 30, 40 let, to nekupujete na tři, čtyři roky. Kdybychom se dnes měli rozhodovat tak, jako jsme se rozhodovali při CV90, tak jsme vybrali nejmodernější model, protože to bude opět na 40 let na Slovensku, a kdybych dnes rozhodoval o nadzvukovém letectvu, tak je vysoká pravděpodobnost, že bych šel po letounu páté generace, a tím pádem mluvíme o F-35."
Ponechme nyní stranou, že letouny F-16 Block 70/72, které na Slovensko dosud nebyly dodány, země nepochybně nekupovala na "tři, čtyři roky", jak zněla exministrova zvláštní hyperbola, ale že se jejich životní cyklus bude spíše blížit zmíněným minimálně 30 rokům (v amerických ozbrojených silách mají létat do 40. let, další letectva s nimi budou počítat déle). I to, že o F-35 sice Česká republika jedná rok po zahájení války, ale do výzbroje mají přijít za 10-12 let, a na současnou situaci tedy tato akvizice nemá žádný vliv. Pozoruhodné je přirovnání nadzvukových letounů F-35 k pásovým bojovým vozidlům CV90. Opravdu Slovensko vybralo "nejmodernější model", jak tvrdí Jaroslav Naď?
Na rozdíl od České republiky, a v tomto ohledu nelze slovenské Ministerstvo obrany dost vynachválit, byl proces výběru nového pásového BVP velmi transparentní. Proběhl sice formou vláda-vláda, o kterou se pokusilo i české ministerstvo (a dnes jeho krasobruslařskou figuru v podobě trojstranné dohody zahrnující i výrobce posuzuje antimonopolní úřad), ale nechalo si předložit pět podrobných nabídek, které následně podle předem stanovených kritérií posoudilo, a s převážnou částí tohoto procesu také otevřeně seznámilo veřejnost publikací Studie proveditelnosti pořízení Pásových bojových obrněných vozidel a Pásových obrněných vozidel. Jde o dokument o 131 stranách, který je dodnes přístupný. Kromě dalšího to především znamená, že i jednotliví uchazeči měli příležitost ověřit argumentaci a údaje, s nimiž MO SR při výběru vozidel pracovalo, a případně se ohradit.
V České republice se nic takového neodehrálo. Předchozí tendr byl zrušen. Podané nabídky byly z formálních důvodů odmítnuty. A vláda od stolu a bez jakéhokoli argumentu rozhodla o tom, že MO bude jednat se Švédským královstvím o pořízení typu CV9030 od švédské společnosti BAE Systems-Hägglunds. V tomto ohledu je pikantním faktem, že česká pobočka BAE Systems vedená panem Alešem Výborným byla již u jednání o akvizici a následně pronájmu nadzvukových letounů Gripen. Stejným způsobem byla aktivní nyní jak v průběhu tendru, tak při jednání o mezivládní a trojstranné dohodě. Což nebrání ministryni obrany Černochové, aby na twitteru tajemně naznačovala, že v případě Gripenů byly vypláceny vysoké provize, a že Švédové dnes korumpují Lubomíra Zaorálka. Ale rozhodně nikoho na Ministerstvu obrany, tam vše při výběru a jednání o švédských CV90 samozřejmě proběhlo řádně a čistě.
CV90 rozhodně není nejmodernější
Slovenská Studie proveditelnosti explicitně uvádí, že CV90 IV nedosáhlo některých požadovaných parametrů. Ale že se po technické stránce nejvíce přiblížilo požadavkům OS SR. Specificky byl zdůrazněn fakt, že platformu užívá několik evropských států, od čehož si Slovensko slibuje výhody v oblasti dalšího výzkumu, vývoje a sdílení zkušeností. To nezní jako charakteristika nejmodernějšího typu, který by měl zajistit bezpečnost země na 40 let; zní to jako zdůvodnění výběru typu, který podle názoru hodnotitele vhodně kombinuje různé vlastnosti.
Neuvedení do provozu pak studie zmiňuje jako nevýhodu vozidla Lynx, u kterého ale současně vyzdvihuje modularitu, použití nejnovějších technologií a "přebytek vnitřního prostoru, který dává předpoklady dalšího rozvoje." Vozidlu ASCOD studie vyčítala nežádoucí vibrace (které komplikovaly zavedení příbuzného vozidla AJAX do britských ozbrojených sil), a vozidlu BORSUK, resp. jeho výrobci, nedodání požadované dokumentace a neukončený vývoj.
Nejmodernější vozidlo? CV90 IV. generace s kanóny ráže 30 a 35 mm soutěžilo se třemi typy, které byly vyvinuty relativně nedlouho před zahájením výběru. Jen velmi obtížně ho lze označit za nejmodernější z nich. CV90 bylo chválené zejména díky dobrým zkušenostem ze zahraničí a možnostem široké mezinárodní spolupráce. Naopak: některé požadované parametry nesplnilo, zatímco například Lynx byl explicitně pochválen za použití nejnovějších technologií a potenciál dalšího vývoje.
Zásadním argumentem pro slovenský výběr byla cena, na prvních dvou místech byla vozidla CV90. To s kanónem ráže 35 mm mírně nákladnější, a toto řešení bylo zvoleno. Ostatní možnosti byly cenově výrazně výše. CV9035 IV určitě nelze označit za nejmodernější model. Pokud by česká a slovenská armáda chtěly nejmodernější řešení, tak jak pro ně nyní pléduje generalita a špičky MO v případě F-35, mnohem spíše by se jejich pozornost měla otáčet směrem k německému řešení v podobě vozidel Puma nebo Lynx, případně k jihokorejskému Redbacku či polskému Borsuku. Ostatně jednání o společném nákupu tanků Leopard 2 s německou vládou naznačuje, že příbuzné řešení mohlo být zvoleno i v případě BVP a vozidel Puma.
USA a Austrálie CV90 nechtěly
BAE Systems nabídla vozidlo CV9035 Austrálii v rámci programu LAND 400 Phase 3. Vedle CV90 se přihlásili také výrobci vozidel Ajax, Lynx a Redback. Do užšího výběru v září 2019 postoupily Lynx a Redback, o kterém bylo letos rozhodnuto jako o vítězi. Kromě toho, že se spekulovalo o tom, že CV90 bylo ve švédské nabídce příliš drahé, bylo také ze všech účastníků opět nejstarší konstrukcí. Austrálie se rozhodla pro progresívní jihokorejské řešení.
Ve Spojených státech probíhá dlouholetá snaha o náhradu BVP M2 Bradley. Postupně se střídají programy nazvané Ground Combat Vehicle, Future Fighting Vehicle, Optionally Manned Fighting Vehicle, k současnému XM30 Mechanized Infantry Combat Vehicle, který je součástí projektu Next Generation Combat Vehicle. Toho se účastnily tři společnosti: BAE Systems s CV90 IV, GD s vozidlem Griffin III, a Raytheon s Rheinmetallem s vozidlem Lynx. BAE Systems v létě 2019 program opustila s odkazem na to, že požadavky a termíny nejsou v jejím zájmu a neodpovídají jejím vývojovým prioritám. Jakékoli vozidlo na platformě CV90 podmínkám vyhovět podle tehdejšího hodnocení nemohlo. Program byl po vyloučení ostatních dvou uchazečů kvůli přísným kritériím zrušen a v roce 2021 restartován. Od června 2023 v něm pokračují American Rheinmetall a GDLS, BAE Systems je opět mimo hru.
Armáda i Ministerstvo obrany mají své důvody, proč CV90 obhajují. V případě armády lze do velké míry tvrdit, že je jí to vlastně jedno: hlavně že bude mít modernější vozidla než jsou stávající BVP-2. Jakékoli z nabízených by určitě dokázala do výzbroje zařadit a efektivně s ním pracovat. A to včetně Pumy, navzdory absurdní "vysvětlovací" kampani z roku 2019, kdy obhajovala volbu osádkové věže rizikem rozbitého stěrače. Poláci, Němci nebo Američané by tehdy zřejmě nevěřili vlastním očím.
V případě Ministerstva obrany a jednání o F-35 je hlavním argumentem rozhodnutí vlády. Podle čeho vláda rozhodla, jaká řešení jakým způsobem porovnávala, nevíme. Víme, že nyní chce nejmodernější letoun. A opět si nenechala předložit další nabídky, natož aby je, podobně jako Slováci, transparentně a s komentářem publikovala. Lze se tedy jen dohadovat. Případně je třeba věřit.
Zdroj: MO SR, MO ČR, X, breakingdefense.com, australiandefence.com.au